Vesmír, nᚠdomov

* Gamma č. 018 (Vesmír, náš domov (II.) - Země (II.))

Vydáno dne 26. 01. 2006 (2628 přečtení)

Vesmír, náš domov (II.) - Země (II.) /- zemské jádro

Dopisy čtenářů

Honza:

Zemi obklopuje rovněž magnetické pole; je to pravidlem i u ostatních planet? Proč vzniká a na jakém principu?

Správný dotaz, na který můžu shodou okolností smečovat čerstvě připravenou odpovědí; ostatně sama existence magnetického pole je velmi pravděpodobně důvodem, proč tu otázku vůbec má kdo položit.



Země


Země je planeta kamenného typu s velkým kovovým jádrem (podle současných názorů slitiny železa a niklu). Jádro je v roztaveném stavu díky vysokému tlaku v nitru planety a také zásluhou rozpadajících se radioaktivních izotopů (omlouvám se za nesystematický výklad - co je to izotop a radioaktivita si povíme až v některém z příštích dílů "Výprav do mikrosvěta"; jak vidíte, všechno se vším souvisí) a vysoká teplota zemského jádra má za následek intenzívní termickou cirkulaci roztaveného kovu. Jelikož je tento kov přirozeně magnetický, díky jeho proudění zemské jádro funguje jako gigantické dynamo.


Magnetické siločáry vystupující ze zemského nitra do vzdálenosti mnoha tisíc kilometrů do kosmického prostoru jsou od padesátých let dvacátého století známy pod názvem van Allenovy pásy. Ty chrání povrch Země před nebezpečnými vysokoenergetickými částicemi kosmického záření gamma (kdysi jsem slíbil, že vysvětlím, co to je; i k tomu se dostaneme ve ?Výpravách do mikrosvěta?) a sluneční radiace; nebýt silného magnetického pole Země, celý její povrch by byl neustále ?pod rentgenem? a trvalé ?spršky? tvrdého záření by ničily genetickou výbavu všech živočichů. Planeta tak svým obyvatelům poskytuje nejen pohodlí fungujících kompasů a půvabný pohled na blankytně modrou oblohu, občas ještě zpestřený polární září (ta vzniká, když nabité částice slunečního větru prudce mění směr letu po vstupu do zemské magnetosféry), ale hlavně dvojitý protiradiační ochranný pancíř - nejprve van Allenovy pásy a pod nimi ještě několik desítek kilometrů silnou vrstvu atmosféry.


Neměli bychom se však na dně tohoto útulného ?akvária? cítit příliš bezpečně. Ozónová vrstva, kterou jsme si málem zničili a pod jejíž slábnoucí ochranou už se Australani pomalu neodvažují v poledne na slunce, se zvolna začíná zotavovat, ale matička Země má pro nás připravené jedno možná dost nemilé překvapení.


Jak ukázaly paleontologické analýzy reliktního [zbytkového] magnetismu pravěkých hornin, zemské "dynamo" se přibližně každého půl miliónu let přepóluje. To samo o sobě není nic špatného; nepříjemné je, že během tohoto procesu magnetické pole na nějakých 40 000 let téměř úplně vymizí a ponechá zemský povrch napospas kosmickému záření. To má za následek v lepším případě zpestření biologické diverzity, v horším těžké škody na genetickém fondu, podle intenzity ozařování. Skutečnost bude asi bližší tomu prvnímu případu, soudě podle toho, že zemské živočišstvo a rostlinstvo zatím všechny pohromy vždycky nějak přečkalo. Kromě toho některé výzkumy naznačují, že magnetické pole během přepólování nemizí, ale spíš se přechodně změní z dipólového na multipólové, takže kompasy a ptačí magnetické smysly přestanou fungovat a na oplátku bude polární záře k vidění ne na dvou, ale třeba i na osmi místech najednou.


Co se ostatních planet týče, povíme si o nich v příštích dílech jednotlivě; na tomto místě se spokojíme s konstatováním, že podle velmi hrubého pravidla je magnetické pole tím silnější, čím je planeta větší: nejsilnější pole mají obří planety, zatímco mezi terrestrickými planetami stojí v tomto ohledu s velkým náskokem na prvním místě Země; pole Venuše a Merkuru jsou spíše slabší, zatímco marsovské a měsíční je téměř zanedbatelné. Na svou velikost poměrně silná magnetická pole, indukovaná slapovými silami mateřských planet, mají i některé Jupiterovy a Saturnovy měsíce. A zdaleka největším magnetickým bouřlivákem je pak samozřejmě Slunce.



Související články:
Apollo 11 (08.09.2019)
Gamma č. 195 (Vesmír, náš domov (IXX.) - Exoplanety (16.01.2011)
Gamma č. 163 (Vesmír, náš domov (IXX.) - planetka Apophis) (26.03.2006)
Gamma č. 156 (Vesmír, náš domov (XXVIII.) - přistání na Titanu) (25.03.2006)
Gamma č. 150 (Vesmír, náš domov (XXVII.) - Mars (VIII.)) (18.03.2006)
Gamma č. 138 (Vesmír, náš domov (XXVI.) - Mars (VII.)) (16.03.2006)
Gamma č. 136 (Vesmír, náš domov (XXV.) - Mars (VI.)) (16.03.2006)
Gamma č. 135 (Vesmír, náš domov (XXIV.) - Mars (V.)) (15.03.2006)
Gamma č. 134 (Vesmír, náš domov (XXIII.) - Mars (IV.)) (15.03.2006)
Gamma č. 133 (Vesmír, náš domov (XXII.) - Mars (III.)) (15.03.2006)
Gamma č. 132 (Vesmír, náš domov (XXI.) - Mars (II.)) (15.03.2006)
Gamma č. 131 (Vesmír, náš domov (XX.) - Mars (I.)) (14.03.2006)
Gamma č. 128 (Vesmír, náš domov (XIX.) - Heliopauza) (12.03.2006)
Gamma č. 103 (Vesmír, náš domov (XVIII.) - Venuše (II.)) (05.03.2006)
Gamma č. 096 (Vesmír, náš domov (XVII.) - Venuše (I.)) (28.02.2006)
Gamma č. 091 (Vesmír, náš domov (XVI.) - Merkur (III.)) (24.02.2006)
Gamma č. 085 (Vesmír, náš domov (XV.) - Merkur (II.)) (22.02.2006)
Gamma č. 083 (Vesmír, náš domov (XIV.) - Merkur (I.)) (21.02.2006)
Gamma č. 078 (Vesmír, náš domov (XIII.) - Měsíc (VI.)) (21.02.2006)
Gamma č. 075 (Vesmír, náš domov (XII.) - Měsíc (V.)) (17.02.2006)
Gamma č. 072 (Vesmír, náš domov (XI.) - Měsíc (IV.)) (16.02.2006)
Gamma č. 064 (Vesmír, náš domov (X.) - Měsíc (III.)) (15.02.2006)
Gamma č. 057 (Vesmír, náš domov (IX.) - Měsíc (II.)) (14.02.2006)
Gamma č. 054 (Vesmír, náš domov (VIII.) - Měsíc (I.)) (09.02.2006)
Gamma č. 053 (Vesmír, náš domov (VII.) - Země (VII.)) (09.02.2006)
Gamma č. 053a (Povídka o Zemi) (09.02.2006)
Gamma č. 044 (Vesmír, náš domov (VI.) - Země (VI.)) (08.02.2006)
Gamma č. 027 (Vesmír, náš domov (V.) - Země (V.)) (31.01.2006)
Gamma č. 026 (Vesmír, náš domov (IV.) - Země (IV.)) (31.01.2006)
Gamma č. 024 (Vesmír, náš domov (III.) - Země (III.)) (28.01.2006)
Gamma č. 013 (Vesmír, náš domov (I.) - Země (I.)) (25.01.2006)


Celý článek | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout článek


©2001 Zbyněk Slába, grafické prvky - Renáta Řehová
Stránky byly vytvořeny s využžitím redakčního systému: PhpRS