Zajímavosti

* Gamma č. 019 (dopisy čtenářů - Země)

Vydáno dne 26. 01. 2006 (2691 přečtení)

Dopisy čtenářů: z dějů na naší Zemi

Doveda:

Jakmile jsem priletel do New Orleans, po zpusobu pravych namorniku jsem hledal na obloze navigacni body. Okamzite jsem nasel Severku a byl v obraze. Prekvapenim byl ale prvni pohled na srpek mesice. Byl povesen tak, ze vypadal jako usmev smajlika, ktereho vetsinou posilam. Oproti tomu, na co jsme zvykli z nasich zemepisnych sirek, byl pootocen cca o 45 stupnu. A ted kontrolni otazka? Co myslite: dorustal nebo couval?



Atom


Z Tvé otázky není úplně jasné, jakým směrem byl Měsíc vlastně natočen; podle mého odhadu připomínal na západě písmeno D otočené o devadesát stupňů po směru hodinových ručiček. To souvisí se známou hádankou, proč spojnice Měsíce a zapadajícího Slunce není na obloze kolmá na měsíční terminátor (hranici světla a stínu). To je způsobeno skutečností, že dotyčná spojnice Slunce a Měsíce ve skutečnosti probííhá v rovině ekliptiky, tj. rovině oběhu planet, a tato rovina se na oblohu promítá jako oblouk shodný se zdánlivou drahou Slunce. V této podobě pak už spojnice Slunce a Měsíce na měsíční terminátor kolmá je. Měsíc obíhá Zemi přibližně také v rovině ekliptiky a na obloze se proto pohybuje po velkém oblouku; jelikož měsíční terminátor musí být na jeho dráhu kolmý (Země, Slunce i Měsíc leží zhruba v jedné rovině), pak tam, kde zdánlivá dráha Měsíce na obloze spadá šikmo k obzoru, se Měsíc jeví pootočený. New Orleans ovšem leží o nějakých 20 stupňů jižněji než Čechy; rovina ekliptiky je tam proto kolmější k obzoru a Měsíc tam zapadá s terminátorem téměř rovnoběžným s obzorem. Co se týče dorůstání, platí i v New Orleans stejná pomůcka jako v Čechách, pokud je Měsíc právě v zenitu: připomíná-li D, pak dorůstá. Těsně po jeho východu a před jeho západem se tam tohle kritérium asi používá těžko, protože to písmeno je ležaté.

*************************************************************************

Doveda:

Tentokrat reaguji na "G-014". Domnivam se totiz, ze problem Tebou reseny, tj. "tres obrazu v atmosfere" je ponekud jinym problemem. Domnivam se, ze skutecny problem tzv. chveni obrazu u velkych dalekohledu nebo refraktoru [=čočkových dalekohledů; pozn. JP] neni problem atmosfery a jejiho vlivu na obraz v zrcadle nebo cocky. Problem je skutecne chveni povrchu Zeme - zrcadla na nem leziciho. Proto take z objezne drahy, ktera je mimochodem v mnohem mensi vzdalenosti, nez je v obecnem povedomi, je mozne cist titulky novin. V tomto pripade je totiz jen problem "korekce obrazu" , zpusobeny deformacemi vlivem atmosfery. Zkracene: drzeni velkeho teleskopu, vzhledem k jeho ohniskove vzdalenosti je u nas "na Zemi" vice nez chatrne.

Ač si v žádném případě nečiním nárok na neomylnost, teď se musím trochu bránit. Příčinou deformací obrazu v dalekohledech (omezme se na zrcadlovou techniku, která je dnes základem veškerých velkých přístrojů) je jednak gravitační deformace plochy velkého zrcadla, bortícího se vlastní vahou, a za druhé chvění atmosféry.

Gravitační deformace se řeší již dříve zmíněnými táhly řízenými laserovými měřiči tvaru zrcadla; touto metodou by asi bylo možno odstraňovat i otřesy, o kterých mluvíš, ale nejsem si jistý, jestli hydraulická táhla mohou reagovat tak rychle. V každém případě se velké dalekohledy obvykle nestavějí vedle dálnice, seřaďovacích nádraží a hutnických bucharů, nebo na území, kde je dvakrát týdně zemětřesení šesti stupňů Richtera, takže tohle asi opravdu nebude ten hlavní problém.

Co se adaptivní optiky v pravém slova smyslu týče, je opravdu založena na porovnávání světla z pozorovaného objektu se světlem z objektu referenčního, jehož charakteristika je známa, přičemž oba světelné signály musejí procházet v podstatě rovnoběžně toutéž vrstvou atmosféry. Pro astronomické účely se k tomu se používá buď vhodná hvězda o přesně změřené charakteristice ležící v malé úhlové vzdálenosti od pozorovaného objektu, nebo ozařování odrazné vrstvy atmosféry ve výšce 15-20 km laserem. Další informace na toto téma můžete najít např. na

http://op.ph.ic.ac.uk/laser.html

a

http://hplyot.obspm.fr/adaptive_optics.html





Celý èlánek | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 11 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout èlánek


©2001 Zbyněk Slába, grafické prvky - Renáta Řehová
Stránky byly vytvořeny s využžitím redakčního systému: PhpRS