Poutníci ke hvězdám

* Gamma č. 020 (Poutníci ke hvězdám (I.))

Vydáno dne 26. 01. 2006 (6012 přečtení)

Poutníci ke hvězdám (I.) - sonda Pioneer 10

Rosťa:

Ze Země jsou do vesmíru vysílány sondy s poselstvím o lidstvu(nebo taky možná bez něj), jak daleko je dnes ta nejvzdálenější a jakým směrem letí? A kolik takových vůbec bylo vypuštěno a co všechno obsahují? Doufám, že tě to moc nepotrápí.

Pioneer 10


Rosťo, díky za nádhernou otázku, trochu mě to opravdu potrápilo :-) ale výsledkem byla přivolaná vzpomínka na jeden z nejromantičtějších projektů bezpilotní kosmonautiky. Je to vyprávění, které stojí za samostatný seriál:

Poutníci ke hvězdám (I.)

Pioneer 10

Začátek tohoto příběhu leží v minulosti vzdálené téměř tři desetiletí; musíme se proto vrátit až do 2. března 1972, abychom spatřili raketu Atlas Kentaur, stoupající v plamenech z mysu Canaveral do noční oblohy. Na jejím hrotu se vydávala na dlouhou cestu ke hvězdám - v tomto případě platí tahle metafora doslova - první sonda, která měla za úkol dosáhnout třetí kosmické rychlosti a poprvé překonat přitažlivost nejen Země, ale i Slunce. Sonda překročila dráhu Marsu, úspěšně absolvovala nebezpečný průchod pásem asteroidů a po dvou letech v kosmu proletěla kolem Jupitera. Jeho přitažlivosti sonda využila ke změně kursu na nejkratší cestu ze sluneční soustavy a zároveň k urychlení na potřebnou únikovou rychlost: Jupiter ženoucí se po své dráze posloužil jako obrovitý prak. A jelikož kosmos, na rozdíl od našich bank, má ve svých účtech pořádek, kolik pohybové energie sonda získala, přesně tolik jí Jupiter ztratil; vzhledem ke své hmotnosti si to ovšem mohl dovolit - změna jeho rychlosti není vůbec měřitelná.


Po 29 letech se teď Pioneer 10 nachází ve vzdálenosti dvakrát větší než oběžná dráha Pluta, poslední planety sluneční soustavy, a rychlostí 13 km/s míří ke hvězdě Aldebaran v souhvězdí Býka, vzdálené 71 světelných let. Osmiwattový vysílač sondy stále ještě pracuje a jeho zpracování na Zemi, kam dolétá v síle miliardtiny trilióntiny wattu, představuje samo o sobě pozoruhodný technický výkon, využívající posledních výsledků teorie chaosu.


V únoru minulého roku letoví dispečeři vyslali sondě příkaz k malému manévru, který měl zlepšit příjem jejího signálu. Pioneer měl už tou dobou tak slabé baterie (jsou napájeny miniaturním reaktorem využívajícím energie rozpadajícího se plutonia), že sonda musela být naprogramována tak, aby z úsporných důvodů po dobu provádění manévru vypnula svůj vysílač. Když se po jeho dokončení opět ozvala a obnovený rádiový signál po deseti hodinách dorazil až k Zemi, bylo jasné, že riskantní operace skončila úspěchem.


8. prosince 1992, když se Pioneer 10 nacházel ve vzdálenosti osmi a půl miliardy kilometrů - daleko za dráhou Pluta - byla zaznamenána náhlá, i když lehká změna kursu. Předpokládá se, že to měl na svědomí jeden z chladných, temných objektů kometární povahy, které se pohybují ve vnějších sférách sluneční soustavy; jeho přitažlivost vychýlila nedaleko prolétající sondu.


Pioneer 10 letí opačným směrem, než jakým se rychlostí asi 230 km/s pohybuje kolem jádra Galaxie celá sluneční soustava; jeho posledním úkolem je zkoumat hranice héliosféry, prostoru, který okolo sebe vytváří Slunce, vymetající svým slunečním větrem a tlakem záření mezihvězdný plyn na okraj sluneční soustavy. Přesné rozměry a tvar heliosféry stále ještě nejsou známy a údaje Pioneeru 10 a jeho sesterských sond jsou proto mimořádně cenné.


Čtvrttunová sonda už za 300 000 let proletí ve vzdálenosti tří světelných let okolo červeného trpaslíka Ross 248 v souhvězdí Býka, vzdáleného deset světelných let od Země, a během příštího miliónu let mine deset dalších hvězd ve vzdálenosti od tří do devíti světelných let a pravděpodobně poletí dál na své cestě Mléčnou dráhou i v době, kdy se v budoucnosti vzdálené pět miliard let Slunce změní v červeného obra a zničí všechny své vnitřní planety.


Pioneer 10 nese první lidské poselství pro cizí civilizace; tenhle nápad vznikl zcela mimo oficiální plán, z iniciativy věhlasných amerických vědců astronoma Franka Drakea a astrofyzika Carla Sagana. NASA jejich plán přijala a na poslední chvíli před startem se ve spěchu sestavoval vzkaz psaný ?kosmickou řečí?, srozumitelný - jak aspoň tvůrci doufají - všem čtenářům zběhlým ve fyzice a astronomii, což jsou disciplíny, které by měly být minimálně v Mléčné dráze univerzálně platné.

Startující raketa Atlas Kentaur
Poselství vzdáleným civilizacím




Celý èlánek | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 7 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout èlánek


©2001 Zbyněk Slába, grafické prvky - Renáta Řehová
Stránky byly vytvořeny s využžitím redakčního systému: PhpRS