Vesmír, nᚠdomov

* Gamma č. 024 (Vesmír, náš domov (III.) - Země (III.))

Vydáno dne 28. 01. 2006 (2960 přečtení)

Vesmír, náš domov (III.) - Země (III.) - světadíly

Dopisy čtenářů

Hamaňi:

Z čeho usuzuješ, že pro vznik inteligentních forem života by nebyla velká šance?
(odezva na pasáž:) Kdyby byla rotace Země kolem vlastní osy o tolik pomalejší, že by den trval déle než týden, velký rozdíl teplot na denní a noční straně planety by se vyrovnával nepřetržitě vanoucím divokým větrem ženoucím se s vytím od západu k východu. V takových podmínkách by asi přežili jen živočichové, kteří by se ukryli hluboko pod hladinou běsnícího moře nebo zalezli pod zem (pokud by se tam měli čím živit), a ani v jednom případě by nebyla velká šance na vznik inteligentních forem života.

To byla spíš moje soukromá dedukce, ale je evidentní, že pokud by na povrchu Země vál trvalý vítr rychlosti hurikánu, nebylo by možno postavit obydlí, rozdělat oheň, jezdit na koni, plout po moři nebo létat ve vzduchu, a nejspíš dokonce ani obdělávat půdu - a bez toho všeho by civilizace vznikla těžko. Krtkové a žížaly rozhodně nepatří mezi vrcholné produkty biologické evoluce, co se IQ týče :-)



Země


Dynamo zemského jádra má ještě další závažný účinek: pohání nepředstavitelně mohutné toky žhavého magmatu ve vnějším jádru a vnitřní kůře, které po ohřátí v nitru Země stoupají stovky kilometrů do výšky, pod povrchem kontinentálních ker plynou na vzdálenost tisíců kilometrů a po vychladnutí se ponořují zpět do hlubin. Tento jev si samozřejmě nelze představovat jako nějakou tekutou řeku; je to jen velmi pomalý pohyb plastického materiálu, který je pro lidské smysly tvrdý jako skála, ale vůči ještě tvrdšímu nadloží se chová jako sunoucí se těsto, do kterého někdo položil těžítko. Kontinentální desky, tuhé kry velikosti světadílů, silné několik desítek kilometrů, plují po této soustavě ?dopravních pásů? rychlostí rostoucích nehtů a posunují se po povrchu zeměkoule. Mimo kontinenty žádné takové desky nejsou; proto dna oceánů spadají v poměrně poměrně krátkých vzdálenostech od břehu do hloubky několika kilometrů. Naopak mělká příbřežní moře, takzvané kontinentální šelfy (Severní, Baltské, Kaspické, Karibské moře) z geologického hlediska nepředstavují oceánské dno, ale jen lehce ponořenou litosférickou desku (lithos=kámen, sféra=koule; odtud litosférická tektonika=soustava kamenných desek posunujících se po povrchu Zeměkoule).


V pravěku existoval jediný světadíl - Pangea - který se začal postupně rozpadat na jednotlivé kontinentální kry. Ještě ve druhohorách žili dinosauři na kontinentech sice odpovídajících dnešním světadílům, ale zcela jinak seskupených a tvarovaných, po kterých se mohli pohybovat téměř bez omezení z jednoho konce světa na druhý. Evropa byla velkým souostrovím na západním okraji Laurasie; mezi nahromaděnými světadíly žili prapodivní mořští živočichové v rozsáhlém mělkém oceánu Tethys, který byl předchůdcem dnešního Indického oceánu. Pacifik pokrýval tři čtvrtiny planety a Atlantik byl jen soustavou nesouvisejících jezer a trhlin mezi budoucí Amerikou na jedné straně a Evropou, Laurasií a Afrikou na straně druhé. Proudy vystupujícího magmatu pak tyto dva bloky definitivně roztrhly a začaly je od sebe odsouvat. Do trhliny uprostřed Atlantiku od té doby každých několik týdnů pod nepředstavitelným tlakem vytryskne stružka žhavé lávy, nepatrně od sebe odsune bloky mořského dna a při dotyku s vodou ihned ztuhne na kámen, takže se roztažené dno nemůže sevřít zpět. Každý rok se tak Amerika vzdálí od Evropy o nějakých patnáct centimetrů a v samém středu Atlantiku roste největší pohoří světa táhnoucí se v délce šesti tisíc kilometrů od Islandu až k Antarktidě a vyplňující třetinu objemu oceánu. Jakkoliv můžeme mít při pohledu na oceán pocit věčnosti životadárného moře, z geologického hlediska je Atlantik nemluvně, které má celý život teprve před sebou, a ze všech geografických struktur srovnatelných rozměrů je bezkonkurenčně nejmladší; každá kontinentální kra má za sebou existenci nejméně stokrát delší.


Na východě Afriky se před 300 milióny roky odštěpily tři velké bloky. Jeden zamířil k jihu a usadil se na jižním pólu v podobě dnešní Antarktidy. Druhý se vydal na dlouhou cestu na jihovýchod: Austrálie je od té doby zcela odříznutá od ostatních kontinentů a v její dlouhé odloučenosti se na ní vyvinula řada živočišných i rostlinných druhů nevídaných jinde na světě. Třetí odštěpek Afriky - dnešní Indie - se vydal přímo na východ, po dvou tisících kilometrech ostře změnil kurs na sever a po dalších 200 miliónech let se srazil s jižní Asií. Z této gigantické kolize povstalo nejvyšší světové pohoří, a jelikož Indie před sebou dodnes sune zvrásněný okraj Asie, Himaláj nadále roste každý rok o několik milimetrů.


Na východní straně Afriky se nachází další pevninská kra, která s celým kontinentem souvisí tak těsně, že na pohled není vůbec patrná. Jen ohromný zlom táhnoucí se od Somálska až k Mosambiku, vyplněný jezery Tanganjika a Malawi, je důkazem toho, že Afrika ani dnes není jediným kompaktním celkem.



Související články:
Apollo 11 (08.09.2019)
Gamma č. 195 (Vesmír, náš domov (IXX.) - Exoplanety (16.01.2011)
Gamma č. 163 (Vesmír, náš domov (IXX.) - planetka Apophis) (26.03.2006)
Gamma č. 156 (Vesmír, náš domov (XXVIII.) - přistání na Titanu) (25.03.2006)
Gamma č. 150 (Vesmír, náš domov (XXVII.) - Mars (VIII.)) (18.03.2006)
Gamma č. 138 (Vesmír, náš domov (XXVI.) - Mars (VII.)) (16.03.2006)
Gamma č. 136 (Vesmír, náš domov (XXV.) - Mars (VI.)) (16.03.2006)
Gamma č. 135 (Vesmír, náš domov (XXIV.) - Mars (V.)) (15.03.2006)
Gamma č. 134 (Vesmír, náš domov (XXIII.) - Mars (IV.)) (15.03.2006)
Gamma č. 133 (Vesmír, náš domov (XXII.) - Mars (III.)) (15.03.2006)
Gamma č. 132 (Vesmír, náš domov (XXI.) - Mars (II.)) (15.03.2006)
Gamma č. 131 (Vesmír, náš domov (XX.) - Mars (I.)) (14.03.2006)
Gamma č. 128 (Vesmír, náš domov (XIX.) - Heliopauza) (12.03.2006)
Gamma č. 103 (Vesmír, náš domov (XVIII.) - Venuše (II.)) (05.03.2006)
Gamma č. 096 (Vesmír, náš domov (XVII.) - Venuše (I.)) (28.02.2006)
Gamma č. 091 (Vesmír, náš domov (XVI.) - Merkur (III.)) (24.02.2006)
Gamma č. 085 (Vesmír, náš domov (XV.) - Merkur (II.)) (22.02.2006)
Gamma č. 083 (Vesmír, náš domov (XIV.) - Merkur (I.)) (21.02.2006)
Gamma č. 078 (Vesmír, náš domov (XIII.) - Měsíc (VI.)) (21.02.2006)
Gamma č. 075 (Vesmír, náš domov (XII.) - Měsíc (V.)) (17.02.2006)
Gamma č. 072 (Vesmír, náš domov (XI.) - Měsíc (IV.)) (16.02.2006)
Gamma č. 064 (Vesmír, náš domov (X.) - Měsíc (III.)) (15.02.2006)
Gamma č. 057 (Vesmír, náš domov (IX.) - Měsíc (II.)) (14.02.2006)
Gamma č. 054 (Vesmír, náš domov (VIII.) - Měsíc (I.)) (09.02.2006)
Gamma č. 053 (Vesmír, náš domov (VII.) - Země (VII.)) (09.02.2006)
Gamma č. 053a (Povídka o Zemi) (09.02.2006)
Gamma č. 044 (Vesmír, náš domov (VI.) - Země (VI.)) (08.02.2006)
Gamma č. 027 (Vesmír, náš domov (V.) - Země (V.)) (31.01.2006)
Gamma č. 026 (Vesmír, náš domov (IV.) - Země (IV.)) (31.01.2006)
Gamma č. 018 (Vesmír, náš domov (II.) - Země (II.)) (26.01.2006)
Gamma č. 013 (Vesmír, náš domov (I.) - Země (I.)) (25.01.2006)


Celý článek | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout článek


©2001 Zbyněk Slába, grafické prvky - Renáta Řehová
Stránky byly vytvořeny s využžitím redakčního systému: PhpRS