Vesmír, nᚠdomov

* Gamma č. 026 (Vesmír, náš domov (IV.) - Země (IV.))

Vydáno dne 31. 01. 2006 (2661 přečtení)

Vesmír, náš domov (IV.) - Země (IV.) - vývoj života

Minule tady padla zmínka o pravěkých ještěrech; v této souvislosti stojí za to učinit malou poznámku o časové perspektivě. Naše mysl není moc dobře přizpůsobená k vnímání velmi dlouhých časových intervalů, a tak standardní gymnaziální vzdělanec má obvykle jakýsi pojem o tom, že byly kdysi prahory a prvohory, ve druhohorách se po Zemi chvíli proháněli dinosauři, ale brzo vyhynuli, poněvadž se nedokázali přizpůsobit, ve třetihorách přišli ptáci a savci - pakoně, šavlozubí tygři a jeskynní lvi, ve čtvrtohorách se objevili první pralidé, ve Věstonicích vyřezali kostěnou Venuši, pak v sumerské říši zavedli klínové písmo a v Egyptě postavili pyramidy, to máme zimní pololetí prvního ročníku, a potom už začaly ty skutečné dějiny, trvající dlouhé čtyři tisíce let, které se budou probírat po zbylých tři a půl roku.



Pravěká zvířata
(klikni)

Skutečnost je samozřejmě úplně jiná. Je-li stáří Země nějakých pět miliard let, pak první čtyři miliardy let trvalo, než život pokročil od baktérií k vícebuněčným živočichům, a dalších sto miliónů let potřebovali obratlovci k tomu, aby se odvážili z moře na souš. Po sto třiceti miliónech let kambrického rozkvětu pak na konci permu nastalo hromadné vymírání (patrně v důsledku jednoho z několika zásahů Země velkým meteoritem), kdy vyhynula většina obratlovců, a když se tak uvolnilo místo pro nové živočišné druhy, začaly druhohory a druhý zlatý věk evoluce. Slunce bylo tenkrát jasnější, Země se točila rychleji (den trval 23 hodin), na pólech nebyly žádné polární čepičky, hladina moří byla o dvě stě metrů vyšší, na obloze zářila jiná souhvězdí, Měsíc byl větší a obíhal rychleji, a jestli dinosaurům stál za to, aby k němu zvedli svůj dravčí zrak, mohli si prohlížet celý povrch satelitu, který tehdy ještě neobracel k Zemi jen jednu polokouli. Na Zemi byl tenkrát jiný svět, než jaký dnes známe, nepoznamenaný přítomností člověka, po stovky miliónů let žijící podle vlastních zákonů.


Obří ještěři, ještě nedávno považovaní za nedovtipná monstra, naopak podle dnešních poznatků vzorně pečovali o svá mláďata, lovili v důmyslně koordinovaných smečkách a možná i dosáhli částečné teplokrevnosti. Jak kdysi trefně poznamenal nebožtík Ludvík Souček - za půvabné povídky budiž nebe milosrdné k jeho šarlatánské duši - tehdejší savci, živočichové vývojově pokročilejší, kteří podle dřívějších představ vytlačili nepřizpůsobivé dinosaury, ve skutečnosti mohli svou údajně vyšší inteligenci využít leda k tomu, aby se před ještěřími dravci někam rychle schovali. Jen si zkuste představit, jak vás po palouku honí sehraná smečka hbitých dvoutunových krvelačných bestií s metr dlouhými čelistmi, které dělají třímetrové kroky a schramstnou vás jako jednohubku; obludy, na jejichž skolení byste potřebovali panzerfaust, protože po zásahu kulovnicí by se takový ještěr jen podrážděně podrbal za uchem.


Člověk se může považovat za ?pána tvorstva? po nějakých šedesát století; dinosauři jich strávili na Zemi téměř dva milióny. Lidská představivost stojí bezradně před takovým úkolem: tisíc let, možná deset tisíc je snad poslední mezí, co ještě dokážeme obsáhnout, ale obrovití ještěři běhali po planetě milión let, deset miliónů, padesát, sto miliónů, sto sedmdesát miliónů roků se stále rodily v písku z velikých vajec další a další generace zubatých mláďat. Komukoliv, kdo by tehdy zpovzdálí pozoroval Zemi, by se muselo zdát, že dinosaurům je souzeno zůstat už navždy neomezenými vládci planety na souši, pod vodou i ve vzduchu. Dvě stě tisíc milénií, to už je skoro věčnost; a nebýt dalšího meteoritu, který zdvihl do atmosféry milióny tun prachu a způsobil několikaletou celoplanetární zimu, možná by savci byli dodnes jen trpěnými uždibovači na ještěří hostině.


Jiný názor v mírné nadsázce říká, že matka příroda tenkrát ztratila trpělivost se svými nepovedenými ratolestmi, které za tak dlouhou dobu nevymyslely nic lepšího než jak se navzájem co nejúčinněji požírat, a vhodně naaranžovanou katastrofou je sprovodila ze světa, aby uvolnila cestu perspektivnějším druhům. Pravda je, že kdyby se bývali dinosauři vyvíjeli tak rychle jako člověk, kterému cesta od vzniku živočišného druhu ke kosmickým letům trvala jen něco přes milión let, byli by mohli ten osudový meteorit snadno sestřelit. Škarohlídi se zase ptají, jaký zlomyslný žertík má asi Země připravený pro lidský rod, až usoudí, že už jsme tady nadělali dost velkou paseku.

(pokračování v zítřejším mimořádném čísle)



Související články:
Apollo 11 (08.09.2019)
Gamma č. 195 (Vesmír, náš domov (IXX.) - Exoplanety (16.01.2011)
Gamma č. 163 (Vesmír, náš domov (IXX.) - planetka Apophis) (26.03.2006)
Gamma č. 156 (Vesmír, náš domov (XXVIII.) - přistání na Titanu) (25.03.2006)
Gamma č. 150 (Vesmír, náš domov (XXVII.) - Mars (VIII.)) (18.03.2006)
Gamma č. 138 (Vesmír, náš domov (XXVI.) - Mars (VII.)) (16.03.2006)
Gamma č. 136 (Vesmír, náš domov (XXV.) - Mars (VI.)) (16.03.2006)
Gamma č. 135 (Vesmír, náš domov (XXIV.) - Mars (V.)) (15.03.2006)
Gamma č. 134 (Vesmír, náš domov (XXIII.) - Mars (IV.)) (15.03.2006)
Gamma č. 133 (Vesmír, náš domov (XXII.) - Mars (III.)) (15.03.2006)
Gamma č. 132 (Vesmír, náš domov (XXI.) - Mars (II.)) (15.03.2006)
Gamma č. 131 (Vesmír, náš domov (XX.) - Mars (I.)) (14.03.2006)
Gamma č. 128 (Vesmír, náš domov (XIX.) - Heliopauza) (12.03.2006)
Gamma č. 103 (Vesmír, náš domov (XVIII.) - Venuše (II.)) (05.03.2006)
Gamma č. 096 (Vesmír, náš domov (XVII.) - Venuše (I.)) (28.02.2006)
Gamma č. 091 (Vesmír, náš domov (XVI.) - Merkur (III.)) (24.02.2006)
Gamma č. 085 (Vesmír, náš domov (XV.) - Merkur (II.)) (22.02.2006)
Gamma č. 083 (Vesmír, náš domov (XIV.) - Merkur (I.)) (21.02.2006)
Gamma č. 078 (Vesmír, náš domov (XIII.) - Měsíc (VI.)) (21.02.2006)
Gamma č. 075 (Vesmír, náš domov (XII.) - Měsíc (V.)) (17.02.2006)
Gamma č. 072 (Vesmír, náš domov (XI.) - Měsíc (IV.)) (16.02.2006)
Gamma č. 064 (Vesmír, náš domov (X.) - Měsíc (III.)) (15.02.2006)
Gamma č. 057 (Vesmír, náš domov (IX.) - Měsíc (II.)) (14.02.2006)
Gamma č. 054 (Vesmír, náš domov (VIII.) - Měsíc (I.)) (09.02.2006)
Gamma č. 053 (Vesmír, náš domov (VII.) - Země (VII.)) (09.02.2006)
Gamma č. 053a (Povídka o Zemi) (09.02.2006)
Gamma č. 044 (Vesmír, náš domov (VI.) - Země (VI.)) (08.02.2006)
Gamma č. 027 (Vesmír, náš domov (V.) - Země (V.)) (31.01.2006)
Gamma č. 024 (Vesmír, náš domov (III.) - Země (III.)) (28.01.2006)
Gamma č. 018 (Vesmír, náš domov (II.) - Země (II.)) (26.01.2006)
Gamma č. 013 (Vesmír, náš domov (I.) - Země (I.)) (25.01.2006)


Celý článek | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout článek


©2001 Zbyněk Slába, grafické prvky - Renáta Řehová
Stránky byly vytvořeny s využžitím redakčního systému: PhpRS