Zajímavosti

* Gamma č. 048 (Nový meteorit na Měsíci?)

Vydáno dne 08. 02. 2006 (2357 přečtení)

Dopadl veliký meteorit na Měsíc v nedávné době?

18. června 1178 pět nezávislých svědků v Canterbury v Anglii v úžasu pozorovalo, jak z horního cípu dorůstajícího srpečku nového měsíce vyšlehly plameny, žhavé uhlíky a chomáč jisker. Po dlouhou dobu se mělo za to, že pozorovatelé viděli dopad velkého meteoritu na Měsíc, a že výsledkem této kolize byl vznik kráteru Giordano Bruno (průměr 22 km) na severní měsíční polokouli, který je podle všech svých vnějších rysů považován za nejmladší impaktní útvar srovnatelné velikosti na měsíčním povrchu.



Měsíc


Nedávné analýzy však ukázaly, že toto vysvětlení je téměř určitě nesprávné; z velikosti vzniklého kráteru a intenzity pozorovaných světelných efektů vyplývá, že úkaz by musel být způsoben meteoritem o průměru 1-3 km, který by vyvrhl do okolního prostoru obrovské množství měsíčního materiálu, z něhož asi deset miliónů tun by dopadlo na Zemi v podobě meteorického deště o intenzitě cca 50 000 meteorů za hodinu po dobu jednoho týdne, což by bylo srovnatelné s největší pozorovanou meteorickou sprškou v historii v roce 1966 při průletu Země rojem Leonid, při němž bylo v některých lokalitách zaznamenáno až 100 000 meteorů za hodinu.


Takový ohňostroj by nemohl být přehlédnut nikde na světě; přesto se však o ničem podobném neuchovala v historických zápisech žádná zmínka. Nejpravděpodobnějším vysvětlením podivuhodného úkazu je proto průlet výrazného meteoru zemskou atmosférou, který se přesně promítl na pozadí Měsíce. To také vysvětluje, proč tento nápadný jev pozorovalo na celé planetě jen pět lidí: geometrické požadavky seřazení Měsíce, letícího meteoru a pozorovatelů stojících přesně v jeho dráze (měli štěstí, rozpadl se a shořel na prach dřív, než je mohl trefit) byly splněny na ploše o rozměrech přibližně 1x2 km.


Budiž nám tato příhoda dalším příkladem potřeby kritického myšlení, které nepřijme ukvapeně první jednoduché vysvětlení.

Další informace najdete na

http://science.nasa.gov/headlines/y2001/ast26apr_1.htm?list495307



Dopisy čtenářů

Toli:

Tvoje posledné číslo :[Gamma041, Podfuk s Měsícem]: ma celkom nadchlo, pretože je to ďalší z príspevkov nekonečného boja proti hlúposti. K Tvojim argumentom by som ešte pripojil jeden psychologicko-logický:

??když (NASA) dostala od presidenta Kennedyho za úkol předhonit Rusy, neměla jinou možnost než to zfixlovat,?

Prezident Kennedy v čase pristátia na Mesiac nebol bohužiaľ už dávno medzi nami. Plniť šesť rokov nesplniteľný ?úkol? zosnulého muža dáva mnoho iných možností, než len fixlovať. Napríklad riešenie odďaľovať, alebo proste neriešiť, pretože zadávateľ zomrel. Argument, že NASA nemohla robiť nič iného, je teda psychologicky a logicky nesprávny; NASA naopak MOHLA robiť inak. Človek proste v drvivej väčšine prípadov nefixluje len preto, že úloha sa nedá vyriešiť. Je nesprávny aj fakticky, pretože Rusi vo výzkume vesmíru vtedy už na tom neboli lepšie než Američania. Mimochodom, v podstate rovnaký argument prijali Poliaci v 1981 po Jaruzelského stannom práve: ?musel urobiť niečo takého, pretože inak by to urobili Rusi? - a tento názor si mnohí zachovali aj dodnes. Bohužiaľ, pravdou je skôr opak - Rusi by to neurobili, do Poľska sa nechystali, a nechcelo sa im tam. Vyplýva to napríklad z faktov o KGB, ktoré napísal anglický historik v spolupráci s jedným z bývalých agentov KGB.





Celý èlánek | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 15 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout èlánek


©2001 Zbyněk Slába, grafické prvky - Renáta Řehová
Stránky byly vytvořeny s využžitím redakčního systému: PhpRS