Vesmír, nᚠdomov

* Gamma č. 057 (Vesmír, náš domov (IX.) - Měsíc (II.))

Vydáno dne 14. 02. 2006 (2664 přečtení)

Vesmír, náš domov (IX.) - Měsíc (II.) - "osobní údaje"

Průměr: 3476 km. To je hodně, aspoň na místní poměry. Náš Měsíc je ve sluneční soustavě třetí největší; v pelotonu čítajícím víc než šedesát měsíců s průměrem přes dvacet kilometrů je to velmi pěkná pozice. Co je ale neobvyklé, je poměr hmotností Měsíce a Země: 1:81. (Hmotnost Měsíce se dá vypočítat z parametrů oběžné dráhy a z hmotnosti Země, která je známa z hodnoty jejího gravitačního zrychlení.) Máte-li dojem, že máme velmi lehký Měsíc, pravý opak je pravdou: zatímco průměr Měsíce je jen třiapůlkrát menší než průměr Země, pak největší měsíc ve sluneční soustavě, Jupiterův Ganymedes, je 27krát menší než mateřská planeta.



Měsíc


Žádná jiná planeta s výjimkou Pluta (o jehož skutečném statutu se navíc zrovna teď vedou velké spory) nemá vzhledem ke své velikosti tak velký měsíc jako Země. V našem případě se vlastně jedná spíš o dvojplanetu: jak už o tom byla zmínka v Gammě039, Měsíc ve skutečnosti neobíhá kolem Země, ale obě tělesa obíhají kolem společného těžiště, které se nachází uvnitř Země, asi 4000 km od jejího středu.


O hmotnosti (7.35 x 1022 kg) už byla zmínka v předchozím odstavci; v souvislosti s průměrem z ní plyne další zajímavý údaj - hustota: 3340 kg.m-3. Ta je podstatně nižší než hustota Země (5530 kg.m-3). Hustota vzorků posbíraných kosmonauty na měsíčním povrchu (3100-3500 kg.m-3) je tedy prakticky stejná jako hustota celého tělesa; z toho plyne, že Měsíc na rozdíl od Země zřejmě nemá zřetelné jádro, tj. žádnou vnitřní strukturu výrazně se odlišující od vnějšího pláště.


Atmosféra: nula; magnetické pole: pod hranicí měřitelnosti. Tohle jsou dva velmi důležité - a dost nemilé - údaje pro budoucí měsíční osadníky, pro které z toho plyne, že (kromě nutnosti chodit v tlakových skafandrech) nemohou počítat s jakoukoliv ochranou před meteority a nebezpečnými kosmickými paprsky. (Ochranný vliv magnetosféry Země do tak velké vzdálenosti nesahá.) Atmosféru Měsíc ztratil už poměrně brzy po svém vzniku - jestli vůbec kdy měl nějakou atmosféru, která by stála za řeč. Jeho úniková rychlost 2.4 km/s (oproti 11.2 km/s pro Zemi) je příliš malá, aby v dávné minulosti dokázala zabránit rychlým atomům a molekulám v nejvyšších vrstvách atmosféry v úniku do kosmického prostoru. Nad jeho povrchem proto v současné době panuje velmi vysoké vakuum, s neobyčejně řídkou směsí vysokými rychlostmi se pohybujících volných atomů, iontů a částic slunečního větru, což vše dohromady tvoří takzvanou exosféru. Přes svou naprostou nehostinnost je však takové prostředí například pro astronomy mimořádně lákavé: odvrácená strana Měsíce je jedním z nejvhodnějších míst ve sluneční soustavě pro stavbu velkého dalekohledu, který by tam nebyl rušen atmosférou ani svitem Země. Naprosto ideální podmínky nedosažitelné nikde jinde v širokém okolí by tam pak měl velký radioteleskop, stíněný od rádiového bengálu šířeného pozemskými vysílači celou hmotou Měsíce.


Nepřítomnost magnetického pole souvisí také s malou hmotností Měsíce: v jeho nitru nevznikla dostatečně vysoká teplota a tlak, aby se mohly vnitřní vrstvy roztavit a vytvořit kovové jádro, které by díky tepelné cirkulaci mohlo fungovat stejně jako zemské ?dynamo?.


A nakonec ještě tisková oprava: v Gammě054 jsem popletl formulaci důsledků librace (úhlových výkyvů Měsíce do stran a nahoru/dolů): správně mělo být napsáno, že ?V důsledku kombinace těchto dvou zdánlivých pohybů vidíme ze Země víc než jen polovinu Měsíce: 41% měsíčního povrchu je trvale viditelných, 41% je trvale neviditelných a zbývajících 18% je vidět občas v závislosti na momentální hodnotě librace.?

(pokračování příště)



Dopis čtenářům

Na závěr dnešního čísla vám chci postoupit jednu zajímavou nabídku, o jejíž předání jsem byl požádán; než tak ale učiním, rád bych se s vámi podělil o jednu svou zkušenost, která s tím přímo souvisí.

Pro nikoho, kdo aspoň občas čte stránky tohoto povídání, asi není těžké uhodnout, že jsem člověk založený pohříchu racionálně a že můj pohled na svět je postaven na pevných základech přírodních zákonů poznaných během staletí vědeckého zkoumání. Ti, kterým bylo delší dobu dopřáno pochybné potěšení setkávat se se mnou in persona, vědí navíc i to, že mi od dětství ztrpčuje život dosti těžká koktavost - potíž na pohled možná malicherná, ve všech svých důsledcích však nanejvýš tíživá. Není tedy divu, že jsem během let vynaložil mimořádné úsilí k odstranění tohoto problému. Věhlasní lékaři předepisovali léky, prováděli složité analýzy, vymýšleli cvičení a rafinované psychologické triky. Všechno marné; přes intenzívní péči odborníků i stovky hodin sveřepého cvičení se mi ani po čtvrt století nepodařilo dosáhnout víc, než donutit toho zákeřného vnitřního nepřítele k částečnému ústupu; škody, které působil, však zůstávaly téměř nezmenšené.

Přihodilo se mi pak přede dvěma lety, že mi bývalý kolega [shodou okolností právě ten, na jehož řidičské schopnosti se teď každý den spoléhám - ?Mick? Slába] poslal do práce stránku anglického textu se žádostí o přeložení do češtiny; nu, co bych neudělal pro kamaráda. A co že to vlastně je? Výtah z učení reiki? A jéžiši, tohle už jsem pro někoho kdysi překládal; takový zoufalý blábol! Jaká pomoc; slíbil jsem mu to, jedna stránka mě nezabije.

?Tady máš ten svůj překlad, Miko, a jestli se chceš cvičit v angličtině, dej vědět, půjčím Ti něco rozumnějšího než tyhle duchařské žvásty,? připsal jsem k mailu a odeslal ho z teplické sklárny do ústecké banky. Deset minut nato přišla odpověď: koukám na mail, hrome, odkdy se Mika jmenuje Zbyněk? A ke všemu je to z Litvínova, ať mě čert: ?Díky za překlad, já myslím, že to zas takové žvásty nejsou, a v případě nějakých zdravotních potíží jsem na oplátku k dispozici.? Že by Mika měl bráchu? Asi jo, a nikdy se nezmínil, rošťák; no, jestli je brácha takový šarlatán, není divu. Povídám: ?Zdraví mám železné, jen trochu koktám, ale to asi nebude Tvoje doména.? ?Tohle jsem sice ještě nikdy neléčil, ale můžeme to zkusit; určitě s tím půjde něco dělat.?

Jo, určitě, říkám si, já chodím třicet let po doktorech, ty nade mnou uděláš nějaké znamení, a ono to zázrakem zmizí, jasně. Podvodník jeden střelenej... ať se jde vycpat. ... I když zase... chlap za to nic nechce, aspoň mu ukážu, jak jsou ty jeho kouzla na kočku, a kdyby přece jen... člověk nikdy neví. Bude mě to stát hodinu času, no, vem to čert, proč bych to nezkusil. V nejhorším budu vypadat jako pitomec; pámbu ví, že to nebude poprvé.

Sešli jsme se tedy u Zbyňka, posadil mě do křesla, ptám se - ?mám něco dělat? Nějak spolupracovat?? ?Ne, to je moje práce, ty se o nic nestarej, prostě si pohodlně sedni, to stačí. Ale takhle ne, nesmíš mít nohy křížem, to by se vzájemně rušily proudy vnitřní energie. Já ti nejdřív uvolním zablokované energetické uzly, to je základní příčina všech potíží, a pak se ještě podíváme na horoskop, z toho se hodně pozná. Tak ukaž, položím na tebe ruce, to bude tak na půl hodiny.?

?Kristepane,' povídám si, 'kam jsem to vlez, dyť ten chlap je úplně praštěnej, takovýhle šílený kecy, mně bude vykládat něco o kosmické energii ... a já trouba tady sedím jak blb a ještě musím ze zdvořilosti předstírat, že těm nesmyslům snad i věřím. No, dneska to nějak přečkám, ale víckrát mě sem nikdo nedostane, mám já tohle zapotřebí...? Ještě jsem chtěl něco poznamenat, ale zrovna to jako obvykle nějak nešlo - nevadí, zkusím to znova, až bude hotov, a hned se ukáže, zač celá ta komedie stála.

Zbyněk mě obcházel zleva i zezadu, pokládal ruce tu i tamhle, bylo to příjemné a trochu uspávající; půl hodina uběhla jako nic, pak poodstoupil: ?Tak jak se cítíš?? Chtěl jsem se pustit do té obtížné věty, o které jsem dopředu věděl, že se na ní zadrhnu, připraven začít znovu překonávat ten známý odpor zablokovaného komunikačního ústrojí - a s naprostým ohromením jsem zjistil, že žádný odpor není: prostě zmizel. Byl to stav, jaký jsem nezažil už pětatřicet let, vlastně déle, než co jsem byl schopen si pamatovat (nepočítám-li asi deset let starý experiment s koňskou dávkou ... no, řekněme ne zcela legálních preparátů, které sice na krátkou dobu dosáhly žádoucího efektu, ale také celé řady působivých nežádoucích účinků). ?Člověče, cos to se mnou proved?? povídám ospale, ještě stále napůl ponořen do té mátožné polodřímoty, do které mě Zbyněk přivedl, ?tohle je naprosto neuvěřitelný, co se to tady k čertu děje??!? ?Tys tomu nevěřil, viď?? povídá Zbyněk s úsměvem, ?no, vždyť jsem ti povídal, že to funguje. Tak teď ještě ten horoskop, na to mám v počítači program.? Když jsme s tím vším byli hotoví, vydal jsem se domů (?Řiď opatrně,? nabádal mě, ?teď budeš mít trochu opožděné reakce.?).

To zvláštní, zpomalené rozpoložení, do kterého mě Zbyněk přivedl, vydrželo tak dvě hodiny; druhý den se brzo všechno vrátilo do starých kolejí. Po druhé návštěvě dva dny nato už vliv seance přetrval polovinu následujícího dne; a během dalšího měsíce pravidelných návštěv jsem se zčásti naučil uvádět se do podobného stavu sám a stále lépe tlumit nekontrolovatelné reakční překmity chybně naprogramované neuronové sítě v podvědomých vrstvách své šedé kůry. Zbyňkův zásah nebyl žádným zázračným všelékem; byl to však impuls, který posunul moje potíže k lepšímu tak drastickým způsobem, že jejich rozsah dnes není ve srovnání s dřívějškem ani čtvrtinový.

Racionální část mé osoby byla ovšem postavena před těžký problém: jak vysvětlit záhadný postup, jenž mi byl předveden tak dramaticky, že o jeho účinku není možné pochybovat? Řeknu rovnou, že vysvětlení, která mi poskytl Zbyněk, jsou pro mě naprosto nepřijatelná. Celý život jsem se učil o tom, jak tisíce badatelů během staletí mravenčím úsilím shromáždily vědomosti o čtyřech fundamentálních silách, které řídí celý vesmír - a pak si někdo přijde a začne vykládat, že když položí ruku takhle nebo onak, vznikne nějaká pátá síla? To je prostě směšné.

Jenže celá historie racionálního poznání říká, že konečným soudcem je vždycky experiment - a ten v tomto případě vynesl verdikt, který nebylo možné popřít. Jestli někdo během půl hodiny dosáhne něčeho, co se na slovo vzatým odborníkům nepodařilo za čtvrt století, pak nezbývá než připustit, že se tady děje něco neobvyklého.

Můžete říct, že to byla sugesce. Ta funguje tam, kde pacienta uzdraví vlastní víra, a myslím, že Zbyněk za svou krátkou praxi neměl mnoho klientů tak hluboce skeptických jako jsem byl tehdy já; ve skutečnosti jsem mu šel prostě předvést, jak mu ty jeho kouzla nebudou fungovat, přesvědčen, že na tak těžkém problému si musí vylámat zuby - nemluvě o tom, že vlastním výkladem, kterým svůj zákrok uvedl, mě zbavil posledních pochybností o tom, že jsem upadl do spárů pomateného podvodníka. Ale budiž; i kdyby to sugesce byla, pak je to jeden z těch vzácných případů, kdy účel světí prostředky. A jestli je to tak snadné, proč ksakru některý z těch doktorů se mnou neprovedl něco takového o třicet let dřív, aby mě ušetřil nespočetných nepříjemností a frustrací? Snadná odpověď: protože to nikdo z nich neuměl. Prostě know-how. No jo, ale know-how čeho? Nemám tušení.

Od té doby mi Zbyněk předvedl několik dalších skandálních experimentů, pobuřujících všechny mé fyzikální instinkty. Jediné, co o něm můžu říct s jistotou, je to, že nepopiratelně disponuje některými velmi zvláštními schopnostmi, jejichž užitečnost není snížena faktem, že není schopen je vysvětlit způsobem slučitelným se standardními přírodními zákony. Dokud dýchám, nikdo mě nedonutí uvěřit na horoskopy, tajné magické symboly nebo na životadárnou energii, která do mě vstupuje z vesmíru; rozčilující na tom je, že právě takové nesmysly si musím sám sugerovat, když se potřebuju správně vyladit - a ještě ke všemu to funguje. Hrom aby toho chlapa po poli honil.

Brzy jsme se spřátelili a od té doby společně provádíme čím dál větší ztřeštěnosti - skáčeme z letadla, lítáme na paraglajdu, opravujeme bankovní systém a podobně. Když už těch jeho kouzel mám dost, nadám mu občas do zatracených šarlatánů - a on mně zase do zatvrzelých racionalistů. A protože nedávno rozhodil sítě mezi svými elektronickými korespondenty, aby získal další dušičky pro Gammu, jsem mu dlužen tuto službu na oplátku. To předchozí, dnes poněkud osobní a zbytečně rozvláčné povídání je pak jen na ospravedlnění, proč se opovažuju předložit tak ctihodné společnosti milovníků přírodních a technických věd něco na první pohled tak podezřelého. Ostatně, rozhodnete-li se odebírat Zbyňkův ?Obštastník? nebo jak bude svůj list nazývat, bude k vám přicházet z místa, ležícího ani ne dva metry od zdroje Gammy.

Jen pro úplnost pak dodávám, že budu samozřejmě také jeho předplatitelem, takže se na stránkách Obšťastníku můžete příležitostně dočkat menších slovních přestřelek: budu s ostražitým zájmem sledovat výklad kouzelnických nauk, a jestli přitom zabrousí příliš daleko do mých milovaných fyzikálních luhů, skloním rohy a vyrazím do útoku, protože jsou věci, které si nenechám líbit ani od tak věrného přítele jako je Zbyněk.

P.S.: Budete-li se přihlašovat k odběru, můžete mi poslat kopii; docela by mě zajímalo, kolik dušiček uloví Zbyněk v tomhle rybníku :-)



Zdravim vsechny ctenare Gammy,

na popud nekterych lidi, kteri ke mne obcas vznaseji dotazy z oblasti pro mnoho lidi lehce sarlatanskych nauk, tedy z lecitelstvi, astrologie, bioenergetiky a dalsich zajimavych oblasti, nad jejichz puvodem se vedle me sedici autor nadherne psane Gammy jenom utrpne usmiva, mam pro vas nasledujici nabidku:

Kdo z vas by mel zajem o obcasnik ve stylu Gammy, ktery by vas postupne pristupnou formou seznamil s vyse uvedenymi metodami, praktikami a postupy? Myslim si, ze po dlouhych letech teoretickych studii i pomerne bohate praxe mam v teto oblasti co nabidnout a pro mnohe z vas, kteri jste si doposud nic podobneho nevyzkouseli, by to mohla byt i pocatecni cesta k uleve od ruznych zdravotnich problemu. Sam jsem byl jiz mnohokrat svedkem skutecne temer zazracnych zmen zdravotniho stavu lidi, ktere jinak lekari odepsali.

Rad bych zalozil nepravidelne vychazejici casopis, ktery by se formou pristupnou laicke verejnosti venoval nekterym mene prozkoumanym zajimavym oblastem lidskych schopnosti, vcetne pripadne historie a vsim, co s tematem uzce souvisi. Nemam zadnou spisovatelskou praxi a tak se bude styl a vzhled upravovat postupne, samozrejme ve spolupraci s vami ctenari. Jsem clovek vicemene prakticky a rad bych vas postupne seznamil s fungujicimi postupy, ktere mam prakticky vyzkousene a ktere casto vedou ke vzniku zajimavych schopnosti i zlepseni ostatnich zivotnich oblasti; z techto duvodu se nehodlam nejak vyrazneji venovat zadnemu spiritismu, sektarstvi ani nabozenstvi.

Obstastnik bude zasilan pouze tomu, kdo si jej vyslovne objedna; mate-li o nej zajem, nezapomente se proto prihlasit.

Jednotliva cisla budou posilana podobne jako Gamma formou skrytych prijemcu. Staci tedy zaslat mejlik na moji adresu zbynek.slaba@email.cz . Psat na moji adresu do Compaqu nema pro vetsinu z vas smysl, protoze nektere vase emailove adresy Compaq trvale blokuje kvuli problemum s prislusnym providerem. Pokud se tedy sejde dostatecny pocet prihlasek, muzeme se do toho pustit...

Uspesny tyden vam vsem preje

Zbynek



Související články:
Apollo 11 (08.09.2019)
Gamma č. 195 (Vesmír, náš domov (IXX.) - Exoplanety (16.01.2011)
Gamma č. 163 (Vesmír, náš domov (IXX.) - planetka Apophis) (26.03.2006)
Gamma č. 156 (Vesmír, náš domov (XXVIII.) - přistání na Titanu) (25.03.2006)
Gamma č. 150 (Vesmír, náš domov (XXVII.) - Mars (VIII.)) (18.03.2006)
Gamma č. 138 (Vesmír, náš domov (XXVI.) - Mars (VII.)) (16.03.2006)
Gamma č. 136 (Vesmír, náš domov (XXV.) - Mars (VI.)) (16.03.2006)
Gamma č. 135 (Vesmír, náš domov (XXIV.) - Mars (V.)) (15.03.2006)
Gamma č. 134 (Vesmír, náš domov (XXIII.) - Mars (IV.)) (15.03.2006)
Gamma č. 133 (Vesmír, náš domov (XXII.) - Mars (III.)) (15.03.2006)
Gamma č. 132 (Vesmír, náš domov (XXI.) - Mars (II.)) (15.03.2006)
Gamma č. 131 (Vesmír, náš domov (XX.) - Mars (I.)) (14.03.2006)
Gamma č. 128 (Vesmír, náš domov (XIX.) - Heliopauza) (12.03.2006)
Gamma č. 103 (Vesmír, náš domov (XVIII.) - Venuše (II.)) (05.03.2006)
Gamma č. 096 (Vesmír, náš domov (XVII.) - Venuše (I.)) (28.02.2006)
Gamma č. 091 (Vesmír, náš domov (XVI.) - Merkur (III.)) (24.02.2006)
Gamma č. 085 (Vesmír, náš domov (XV.) - Merkur (II.)) (22.02.2006)
Gamma č. 083 (Vesmír, náš domov (XIV.) - Merkur (I.)) (21.02.2006)
Gamma č. 078 (Vesmír, náš domov (XIII.) - Měsíc (VI.)) (21.02.2006)
Gamma č. 075 (Vesmír, náš domov (XII.) - Měsíc (V.)) (17.02.2006)
Gamma č. 072 (Vesmír, náš domov (XI.) - Měsíc (IV.)) (16.02.2006)
Gamma č. 064 (Vesmír, náš domov (X.) - Měsíc (III.)) (15.02.2006)
Gamma č. 054 (Vesmír, náš domov (VIII.) - Měsíc (I.)) (09.02.2006)
Gamma č. 053 (Vesmír, náš domov (VII.) - Země (VII.)) (09.02.2006)
Gamma č. 053a (Povídka o Zemi) (09.02.2006)
Gamma č. 044 (Vesmír, náš domov (VI.) - Země (VI.)) (08.02.2006)
Gamma č. 027 (Vesmír, náš domov (V.) - Země (V.)) (31.01.2006)
Gamma č. 026 (Vesmír, náš domov (IV.) - Země (IV.)) (31.01.2006)
Gamma č. 024 (Vesmír, náš domov (III.) - Země (III.)) (28.01.2006)
Gamma č. 018 (Vesmír, náš domov (II.) - Země (II.)) (26.01.2006)
Gamma č. 013 (Vesmír, náš domov (I.) - Země (I.)) (25.01.2006)


Celý článek | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout článek


©2001 Zbyněk Slába, grafické prvky - Renáta Řehová
Stránky byly vytvořeny s využžitím redakčního systému: PhpRS