Vesmír, nᚠdomov

* Gamma č. 072 (Vesmír, náš domov (XI.) - Měsíc (IV.))

Vydáno dne 16. 02. 2006 (2581 přečtení)

Vesmír, náš domov (XI.) - Měsíc (IV.) - měsíční povrch 2

V minulém dílu tohoto seriálu byla řeč o kráterech, nejnápadnějších útvarech měsíčního povrchu; u nich ještě chvíli zůstaneme. Řekli jsme si, že až na naprosté výjimky jsou krátery vesměs impaktního původu, tj. vznikly jako výsledek dopadů různě velkých kosmických těles na měsíční povrch. Z kráterů a jejich vlastností se ale dá vyčíst ještě mnoho dalšího.





Krátery jsou na Měsíci rozloženy zcela náhodně po celém jeho povrchu. To naznačuje, že dopadající tělesa se stěží mohla pohybovat po samostatných drahách kolem Slunce, protože pak by většina impaktů byla soustředěna podél rovníku. Jelikož tomu tak není, znamená to, že kosmické projektily, které zformovaly tvář Měsíce, se pohybovaly ve vznikající soustavě Země-Měsíc, dokud nebyly vzájemným působením obou těles ze soustavy "vymeteny" formou dopadů na Zemi nebo Měsíc. Odtud plyne, že krátery vznikaly až v době, kdy Země a Měsíc byly vzájemně gravitačně vázány, neboli že si Měsíc nepřinesl do tohoto svazku krátery už hotové ? což se považovalo za teoreticky možné v době, kdy se připouštěla možnost zachycení Měsíce Zemí. Dnes ovšem máme za to, že Měsíc vznikl kondenzací trosek vyvržených z Prazemě dopadem planetesimály (viz Gamma054) a že tedy nikdy neputoval vesmírem nezávisle na Zemi jako samostatné těleso.


Dalším nápadným rysem měsíčního povrchu jsou moře. Už v předkosmické éře se vědělo, že tento název je pouhou metaforou a takzvaná moře (latinsky maria) jsou vyprahlou pustinou bez nejmenších stop vody. Pozdější výzkumy ukázaly, že jsou to níže položené ploché pánve vyplněné ztuhlou lávou. Bližším zkoumáním lze navíc zjistit, že všechna kruhová moře jsou ve skutečnosti krátery, které byly vyhloubeny dopady velkých těles a pak zaplněny lávou vytrysklou z hlubin. K vytvoření moře o průměru cca 1000 km bylo třeba dopadu planetky o průměru 100 km a hmotnosti 10 na 16 tun (typickým příkladem takového moře je Mare Orientale). Okrajové valy těchto moří ve tvaru kráterů také představují jediná pohoří, která na Měsíci existují ? například Apeniny a Alpy na východním okraji Mare Imbrium a Karpaty na jeho jižním okraji. Nejsou to ledajaká pohoří; Mount Hadley v měsíčních Apeninách dosahuje výšky 5000 m nad okolním terénem; v odpovídajícím pozemském měřítku by to byla supervelehora vysoká 23 kilometrů. Původ takovýchto hor je však úplně jiný než na Zemi; zatímco pozemské Himaláje, Andy a Alpy rostly po milimetrech stovky miliónů let, měsíční Karpaty i ostatní pohoří byla do svých výšek vyzdvižena katastrofickými událostmi, které netrvaly déle než několik desítek sekund. Měsíc na rozdíl od Země nemá aktivní jádro a v důsledku toho ani žádnou deskovou tektoniku, žádný "lávový dopravník" na posunování kontinentů. A protože na Měsíci kromě dnes už jen občasných dopadů meteoritů neprobíhají žádné významné procesy eroze, které by je mohly vyrovnat s povrchem, udržují si tyto útvary svou výšku i po tak dlouhá časová období, která by na Zemi stačila k tomu, aby po nich nezbyla ani stopa.


Když v říjnu 1959 sovětská sonda Luna 3 poprvé vyfotografovala odvrácenou stranu Měsíce, i z velmi nekvalitních snímků bylo na první pohled jasné, že odvrácená strana má úplně jiný charakter: s výjimkou nepatrného Mare Tsiolkovski na ní není jediné moře. Tento fakt podpořil hypotézu o mořích jako produktech gigantických impaktů: ze zákonitostí nebeské mechaniky vyplývá, že těleso na nestabilní dráze v prostoru Země a Měsíce se nakonec na Měsíc zřítí právě na jeho přivrácené straně ? kde jsou tedy logicky soustředěna všechna moře.


Další důkaz o správnosti této teorie o původu moří pak zcela nečekaně přinesly v polovině šedesátých let americké automatické sondy Lunar Orbiter. Ty byly po příletu k Měsíci navedeny na nízké kruhové oběžné dráhy (80-120 km nad povrchem) s úkolem pořídit co největší množství kvalitních, podrobných fotografií potenciálních přistávacích oblastí. Letoví dispečeři ale měli se sondami nečekané potíže: satelity z jakýchsi důvodů nechtěly obíhat po přesných kruhových drahách a přes opakované korekce se neustále vychylovaly z původních trajektorií. Ukázalo se, že tajemným původcem podivného chování sond jsou nepravidelnosti měsíčního gravitačního pole, působené zhuštěninami hmoty v hloubce několika desítek kilometrů. Anglicky se to řekne mass concentration, a tak tyto útvary dostaly zkrácený název mascon (česky maskon). Podrobná analýza pak ukázala, že hluboko pod každým kruhovým mořem, přesně uprostřed, leží právě jeden maskon ? pozůstatek dávného projektilu, který pronikl hluboko pod povrch a tam explodoval. Zatímco Země se tedy podobá třeba velké třešni s mohutným jádrem ve tvaru pecky, Měsíc připomíná spíš kuličku angreštu nebo hroznového vína s několika malými jadérky nepravidelně rozesetými blízko pod povrchem.



Související články:
Apollo 11 (08.09.2019)
Gamma č. 195 (Vesmír, náš domov (IXX.) - Exoplanety (16.01.2011)
Gamma č. 163 (Vesmír, náš domov (IXX.) - planetka Apophis) (26.03.2006)
Gamma č. 156 (Vesmír, náš domov (XXVIII.) - přistání na Titanu) (25.03.2006)
Gamma č. 150 (Vesmír, náš domov (XXVII.) - Mars (VIII.)) (18.03.2006)
Gamma č. 138 (Vesmír, náš domov (XXVI.) - Mars (VII.)) (16.03.2006)
Gamma č. 136 (Vesmír, náš domov (XXV.) - Mars (VI.)) (16.03.2006)
Gamma č. 135 (Vesmír, náš domov (XXIV.) - Mars (V.)) (15.03.2006)
Gamma č. 134 (Vesmír, náš domov (XXIII.) - Mars (IV.)) (15.03.2006)
Gamma č. 133 (Vesmír, náš domov (XXII.) - Mars (III.)) (15.03.2006)
Gamma č. 132 (Vesmír, náš domov (XXI.) - Mars (II.)) (15.03.2006)
Gamma č. 131 (Vesmír, náš domov (XX.) - Mars (I.)) (14.03.2006)
Gamma č. 128 (Vesmír, náš domov (XIX.) - Heliopauza) (12.03.2006)
Gamma č. 103 (Vesmír, náš domov (XVIII.) - Venuše (II.)) (05.03.2006)
Gamma č. 096 (Vesmír, náš domov (XVII.) - Venuše (I.)) (28.02.2006)
Gamma č. 091 (Vesmír, náš domov (XVI.) - Merkur (III.)) (24.02.2006)
Gamma č. 085 (Vesmír, náš domov (XV.) - Merkur (II.)) (22.02.2006)
Gamma č. 083 (Vesmír, náš domov (XIV.) - Merkur (I.)) (21.02.2006)
Gamma č. 078 (Vesmír, náš domov (XIII.) - Měsíc (VI.)) (21.02.2006)
Gamma č. 075 (Vesmír, náš domov (XII.) - Měsíc (V.)) (17.02.2006)
Gamma č. 064 (Vesmír, náš domov (X.) - Měsíc (III.)) (15.02.2006)
Gamma č. 057 (Vesmír, náš domov (IX.) - Měsíc (II.)) (14.02.2006)
Gamma č. 054 (Vesmír, náš domov (VIII.) - Měsíc (I.)) (09.02.2006)
Gamma č. 053 (Vesmír, náš domov (VII.) - Země (VII.)) (09.02.2006)
Gamma č. 053a (Povídka o Zemi) (09.02.2006)
Gamma č. 044 (Vesmír, náš domov (VI.) - Země (VI.)) (08.02.2006)
Gamma č. 027 (Vesmír, náš domov (V.) - Země (V.)) (31.01.2006)
Gamma č. 026 (Vesmír, náš domov (IV.) - Země (IV.)) (31.01.2006)
Gamma č. 024 (Vesmír, náš domov (III.) - Země (III.)) (28.01.2006)
Gamma č. 018 (Vesmír, náš domov (II.) - Země (II.)) (26.01.2006)
Gamma č. 013 (Vesmír, náš domov (I.) - Země (I.)) (25.01.2006)


Celý článek | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout článek


©2001 Zbyněk Slába, grafické prvky - Renáta Řehová
Stránky byly vytvořeny s využžitím redakčního systému: PhpRS