Slavná letadla

* Gamma č. 099_340 (Slavná letadla (IV.))

Vydáno dne 01. 03. 2006 (3026 přečtení)

Slavná letadla - Airbus 340

Věž: Jste Airbus 320 nebo 340?
Pilot: Samozřejmě že Airbus 340.
Věž: V tom případě buďte tak laskav a zapněte před startem taky ty dva další motory.

Mnohé typy velkých dopravních letadel mají za sebou složitý proces vzniku, bolestné ladění dětských nemocí, náhlé nehody nezralé konstrukce a smělý vývoj k vyšším výkonům. O rodině západoevropských airbusů však popravdě není mnoho co vyprávět: nejsou to letadla, která by překonávala nebezpečné hranice poznaného nebo aspoň uváděla na trh nekonvenční koncepce. Konsorcium Airbusu spíš přivádí k technické dokonalosti dávno osvědčené standardy a vylepšuje jejich hospodárnost a bezpečnost nejvyspělejší elektronikou.



Airbus 340 - přistání(klikni) Airbus 340 - interiér(klikni)



A310, první masově vyráběný Airbus po úvodním typu A300, vstoupil do služby v roce 1983 jako konkurent Douglasových a Boeingových velkokapacitních strojů DC-10 a Boeing 757/767. V začínající éře prostorných letadel přinesl Airbus vůbec nejširší trup o průměru 5,64 m s kapacitou 220 cestujících na interkontinentální vzdálenost 9600 kilometrů. Zmenšená verze A320 s menší kapacitou a kratším doletem přinesla hlavně větší pohodlí cestujícím a majitelům vylepšenou ekonomiku provozu. Airbusy se zpočátku pomalu prosazovaly proti zavedeným americkým firmám, ale svou spolehlivostí postupně získávaly důvěru zákazníků.


Po dalším, tentokrát podstatně větším dvoumotorovém typu A330, určeném opět spíše pro střední tratě, konsorcium Airbus koncem devadesátých let uvedlo na trh první čtyřmotorovou verzi A340, navrženou pro nejdelší tratě. A340 je letadlo, které se po čtyřiceti letech v širším a mohutnějším provedení vrací k osvědčené koncepci Boeingu 707 z konce padesátých let: čtveřice motorů na gondolách vysunutých dolů před náběžnou hranu poskytuje optimální vyvážení křídla s minimálním narušením jeho aerodynamiky, velmi dobré celkové rozložení hmotnosti a příznivě položené těžiště tažné síly (ve srovnání s třímotorovými typy s motory na zádi). Čtyři motory navíc poskytují mnohem vyšší odolnost stroje proti poruše a záruku úspěšného dokončení letu při závadě na jednom motoru. Letečtí konstruktéři tedy po několika desetiletích experimentování došli k nepříliš překvapivému závěru, že právě toto uspořádání je pro velké civilní letadlo nejvýhodnější; ruský Il-86 má ostatně stejnou koncepci, a klasické velké bombardéry, které se mezi vojenskými letadly nejvíc blíží civilním strojům, byly tímhle způsobem konstruovány už po několik desetiletí.


Spolehlivost Airbusů byla od začátku vysoká a tragické nehody jsou vzácnými výjimkami. Jednou z nich byla loňská listopadová havárie dvoumotorového Airbusu A300 společnosti American Airlines, který se krátce po startu z newyorského Kennedyho letiště zřítil do vilové čtvrti. Příčinou havárie bylo utržení směrového kormidla; vyšetřovací komise dospěla k závěru, že pilot, který se snažil vyrovnat silné odchylky od kursu v důsledku turbulencí při letu za předcházejícím velkým strojem, v rozporu s pokyny výrobce opakovaně prováděl prudké pohyby směrovkou, jejíž konstrukce nakonec nevydržela rázy vyvolávané drastickými silovými zásahy do servořízení.


Vnitřním uspořádáním je A340 k nerozeznání od Douglasova DC-10, průkopníka kategorie "wide body" (širokého trupu); na schématu 2+4+2 už je asi při daných rozměrech těžko něco vylepšit. Ohledně motorů se Airbus spolehl na osvědčené CFM56-5C od americko-francouzského konsorcia General Electric/Snecma, zatímco k dvoumotorovému A330 se na přání zákazníka dodávají i motory Rolls-Royce nebo Pratt&Whitney.


Letos v létě rozčeřila hladinu leteckého tisku zpráva o objednávce na 120 letadel pro britskou společnost EasyJet, kterou Airbus vyhrál v soutěži s Boeingem. Ten sice přezíravě prohlásil, že jeho cílem je "stay in business" - udržet se na trhu - za podmínek ekonomického zisku, čehož se nedosáhne prodáváním letadel pod cenou, jak to v tomto případě podle Boeingova názoru učinil Airbus, nicméně skutečností zůstává, že tahle objednávka je zatím největším úlovkem evropského výrobce v soutěži dvou vedoucích leteckých firem. Teprve budoucnost ukáže, jestli to bylo pro Airbus Pyrrhovo vítězství nebo předzvěst dalších úspěchů.


Hlavními přednostmi jinak velmi konvenčního letadla jsou především vysoká spolehlivost, nízká spotřeba paliva, snížená hlučnost a vysoká míra unifikace, umožňující jednotnou údržbu různých strojů celé typové rodiny i přecházení pilotů mezi jednotlivými typy bez nutnosti přeškolování. Na rozdíl od jiných slavných typů je zde tedy těžko najít výrazný "příběh", plný dramatických událostí a spektakulárních výkonů; na ty si budou muset fanoušci letecké techniky počkat přinejmenším do příchodu připravovaného Airbusu A380 "Superjumbo", prvního plně dvoupatrového stroje v dějinách letectví a největšího civilního letadla světa, které má vstoupit do služby v roce 2006 s výchozí kapacitou 555 cestujících. (Prvním částečně dvoupodlažním strojem se stal v roce 1949 pístový Boeing 377 Statocruiser, následovaný až po dvaceti letech JumboJetem 747 s nástavbou v "hrbu" za pilotní kabinou; o nich někdy později.) Do letošního podzimu už devět přepravců objednalo celkem 97 exemplářů A380 včetně 17 strojů v nákladním provedení.


Dnešní Airbusy, ať dvou- nebo čtyřmotorové, nejsou letadla, která by u svých obdivovatelů vyvolávala takové vzrušení jako slavnější zámořské typy; jsou to spíš skromní "dělníci oblohy", spolehlivě a bez mimořádných příhod dopravující pasažéry z jednoho konce světa na druhý. Což je ostatně to nejlepší, co si cestující od letadla může přát.

Prameny a fotografie:

http://www.airbus.com





Celý článek | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 20 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout článek


©2001 Zbyněk Slába, grafické prvky - Renáta Řehová
Stránky byly vytvořeny s využžitím redakčního systému: PhpRS