Zajímavosti

* Gamma č. 110 (Dopisy čtenářů (o válce v Iráku))

Vydáno dne 07. 03. 2006 (5254 přečtení)

Ohlasy čtenářů na Give Peace A Chance

"Válečná" 109. Gamma vzbudila mezi čtenáři živý ohlas; dnes si proto budete moci přečíst své názory na iráckou válku. Nejdřív mi však budiž dovoleno stručně shrnout události posledního týdne.



Americký voják s iráckou dívenkou


Válka proti režimu Saddáma Husajna začala o den dřív, než se plánovalo, když se americké velení na základě horké zpravodajské informace rozhodlo zlikvidovat nejvyšší představitele "strany a vlády". Pokus "useknout hlavu" tyranskému režimu a dosáhnout rychlého a bezbolestného vítězství se bohužel nezdařil, a tak musela nastoupit standardní taktika postmoderní "bleskové války" s jejími tvrdými, přesně cílenými leteckými údery a rychlými manévry obrněných pozemních sil. Anglo-americké koaliční síly brzo narazily na nepříjemné překvapení v podobě nečekaně vytrvalého odporu protivníka. Zápas o strategický přístav Umm-Qasr, ležící téměř na kuvajtských hranicích, se po úvodní vítězoslavné akci změnil na vleklou sérii potyček a vyčišťovacích akcí; obklíčená a hladovějící Basra už týden představuje zanícený bolák v pravém boku britské fronty, a zřejmě nejvýznamnějším symbolem amerických potíží se staly boje o Nasíríju. Zpráva o obsazení klíčového mostu přes Eufrat mi v neděli připomněla triumfální akci u remagenského mostu přes Rýn v roce 1945; jenže když jsem v pondělí poslouchal o "pokračujících prudkých bojích o předmostí" a v úterý zase o tom, jak námořní pěchota "dobyla most zpět", bylo jasné, že nastaly potíže. Když navíc na začátku týdne zasáhl do bojů "generál Písek", pohotoví odborníci s ostře nabroušeným perem hned začali psát o tom, jak se válka protahuje a že to potrvá měsíce. Že spojenci za necelý týden obsadili třetinu diktátorem ovládaného území, o tom se už moc nemluvilo; vojenští znalci v novinových redakcích si zřejmě válku představovali jako bojovou stolní hru na dva večery.


V takových chvílích, kdy věci přestanou vycházet přesně podle optimálního plánu a optimistická očekávání je třeba odložit do šuplíku, nejvíc záleží na rozhodnosti velitelů a státníků. George Bush, Tony Blair a generál Franks jí naštěstí prokázali dostatek; nenechali se vyvést z míry kverulováním salónních stratégů a neochvějně jdou dál za svým cílem. Dnešek už přinesl vyjasnění na obloze i ve vyhlídkách do příštích dnů; americké kolony v meziříčí Eufratu a Tigridu se opět pohnuly na Bagdád, námořní pěchota po pěti dnech bojů prolomila frontu u Nadžafu jihozápadně od hlavního města, na severu tisícovka parašutistů vytvořila předmostí severní fronty na spřáteleném kurdském území a ve chvílích, kdy píšu tyhle řádky, se na čerstvě zajištěných severních letištích už vykládá z dopravních letadel obrněná technika.


Jednou z hlavních potíží téhle války je nutnost maximálního ohledu vůči civilistům, které Saddámův režim na mnoha místech používá v podstatě jako rukojmí. Když v roce 1944 tisíce Francouzů hynuly za amerických kobercových náletů, považovalo se to za nevyhnutelnou daň svobodě; v Iráku něco takového není přípustné. Proto tak dlouhé přešlapování před branami Basry, která už zoufale čeká na humanitární konvoje, a z téhož důvodu Američané čtyři dny bojovali v Nasíríji s "pravou rukou uvázanou za zády". Srovnat se zemí hnízda nepřátelského odporu by při jejich palebné síle nebyl problém, jenže kvůli tomu do Iráku nepřišli.


V ostrém kontrastu s tím je chování bagdádského režimu, který své neochotné a nevycvičené vojáky pod hrozbou zastřelení žene na zbytečnou smrt, popravuje zajatce a používá své civilní občany jako živé štíty. Až přijde čas, zločinné straně Baas to vše bude přičteno k tíži.


Zajímavým úkazem je veřejné mínění v Iráku a okolí, které sice obecně nemá v lásce Saddáma, ale zároveň si nepřeje, aby arabské zbraně došly pohany rychlou porážkou od "nevěřících" Američanů. Často vyjadřovaným přáním na arabské ulici je tudíž "ať jde Saddám k čertu, ale čím víc dá předtím Američanům do těla, tím líp". To je postoj, který sice není moc dobrou vizitkou arabské racionální soudnosti, ale na druhé straně dává naději na uspokojivé poválečné urovnání, pokud se Američani po vítězství nedopustí na osvobozeném území zbytečných netaktností.


Co se týče obyvatel zanedlouho už obleženého Bagdádu, zdaleka ne všichni hrozí pěstí vzdušným pirátům, kteří obracejí jejich město v trosky. Většina z nich si všímá, jak pečlivě a většinou úspěšně se nálety vyhýbají civilním oblastem, a velmi mnozí si přejí, aby už tomu učinil konec brzký příchod pozemních sil. Ze všeho největší strach pak mají z možnosti, že po tom všem se Západ zase spokojí s nějakým polovičatým řešením, které Saddámovi opět umožní zůstat u moci; to by znamenalo, že všechny dosavadní oběti byly nadarmo. Z prohlášení obou zámořských státníků je naštěstí zjevné, že tentokrát jsou odhodláni neudělat podruhé stejnou chybu.


Kapitolou samou pro sebe je mluva českých sdělovacích prostředků. Z četby místních novin by člověk snadno získal dojem, že kampaň se neúnosně vleče, vyčerpané spojenecké armády stojí na pokraji porážky, bezbranný Bagdád je nemilosrdně srovnáván se zemí a bezradné spojenecké velení si nedokáže poradit s urputným odporem obětavých vlastenců ani s písečnou bouří. Skutečnost je ovšem taková, že sledujeme jedno z nejrychlejších válečných tažení v historii, které je vedeno s nejmenšími možnými ztrátami ve vlastních řadách i mezi civilisty protivníka, a navíc s využitím bombardovací ofenzívy, jejíž vysoká vojenská účinnost je v naprostém nepoměru k minimální tonáži použité munice. Selektivní zásahy v bagdádských vládních čtvrtích se vůbec nedají srovnávat s plošnou lavinou ohně a oceli, jaká se snášela na nepřátelská města za druhé světové války nebo ve Vietnamu. Válka je vždycky ničivá a krutá, ale maximální snahu o ušetření civilního obyvatelstva může spojencům upřít jen ten, kdo byl předem rozhodnut nenechat na nich nit suchou.


Před týdnem jsem předpověděl dosažení rozhodnutí do dvou týdnů; ve světle posledních prohlášení západních státníků to teď může vypadat jako naivní optimismus, ale zatím trvám na tom, že půjde-li vše tak rychle jako doposud, do příštího pátku budou Američani v Bagdádu, jakkoliv to z mnoha důvodů nebude procházka růžovým sadem. Spleť řek, jezer a kanálů kolem hlavního města je noční můrou každého velitele, nemluvě o vyhlídce na pouliční boje a případná chemická esa, která má Saddám ještě v rukávě. Počkejme si.

Přiložené fotografie jsou ze stránek Mladé Fronty Dnes, Pentagonu, BBC a CNN. Zprávy o dění v Iráku můžete najít např. na adresách:

http://www.idnes.cz (nepřetržité on-line zpravodajství, zajímavé fotografie a přehledné mapy bojiště)
http://www.cnn.com
http://www.bbc.com
http://www.defenselink.mil
(americké ministerstvo obrany)
http://www.mod.uk (britské ministerstvo obrany)
http://www.operations.mod.uk/telic/maps.htm (mapy Iráku a okolí)
http://www.operations.mod.uk/telic/summary.htm (operační zprávy)
http://www.military.com
http://dearraed.blogspot.com (válečný deník anonymního obyvatele Bagdádu)


A teď už tedy odezvy čtenářů; pokud jsem na někoho zapomněl, prosím ozvěte se. Poměr stoupenců a odpůrců vojenské akce mezi dnešními přispěvateli je 7:5, když počítám Wendy jako spíš nerozhodnou; oproti průměrné české populaci se tedy čtenářstvo Gammy zdá být naladěno víc proamericky. To je pro mě potěšující zjištění :-)

Tajga:

No tak to ti reknu rovnou, ze jsem se uz delsi cas obaval, ze neco takovyho napises! At je to jak chce, vzdycky se ptam PROC NAS AMERICANI NEOSVOBODILI V R.1968??? Odpoved je jednoducha: PROTOZE TADY NENI ROPA! To mi nikdo nevymluvi...
Nebyl jsem antiamerikanista, ale budu jim. A mam pro to spoustu duvodu. Snad zustaneme i presto nadale pratele. Chtelo by to nekdy probrat v klidu, ted na to neni cas.


Těším se, Tajgo! Na opozici jsem zvyklý, mnozí z mých přátel jsou antiamerikanisti, a já se poslední dobou Američanů zastávám už z principu, přestože jim leccos taky mám za zlé. Ale aby se jim nasazovala takováhle psí hlava, jako se to děje teď, k tomu už nemůžu mlčet. Jsem zvědav na Tvé argumenty!
Proč v roce 1968 nepřijely americké tanky vyhnat ty ruské... mnozí jsme v to tenkrát doufali, ale všichni jsme věděli, že to za prvé nejde, protože agresivní imperialistické mocnosti v západní Evropě tenkrát neměly ani polovinu tanků, kolika jich disponovaly země "tábora míru", a za druhé proto, že za nukleární světovou válku jsme Američanům přece jen nestáli. Politika je umění možného; proto taky Američani ochránili Kosovo nebo Sarajevo, ale nemohou pomoci Tibetu, který by si to zasloužil stejně. Některým našim radnicím ostatně třeba ten Tibet letos nestál už ani za symbolické vyvěšení vlajky v den jeho svátku.
A co se té ropy týče, břeclavská pole nejsou od Dukovan tak daleko, ne? Tak pozor na Tomahawky, k večeru lítají nízko! :-)

*************************************************************************

Jura F.:

Právě jsem dočetl Tvoje vidění situace kolem Iráku. Začal jsem číst a kladl jsem si otázky zdali i po přečtení budu moci považovat Jardu za inteligentního a vzdělaného kluka, vyladěného na stejnou vlnu. Dočetl jsem a musím říci, že pod všechno, co jsi napsal bych se mohl podepsat, kdyby to nebylo možno chápat jako porušení autorských práv. Jenže já bych to tak dobře nenapsal. Nicméně Tvůj pohled je bezchybný a hlavně odvážný .
Díky.


Lichotíš mi víc, než si zasluhuju, Juro :-) a mluvit na tomhle místě o odvaze je snad přehnané, ale máš pravdu v tom, že podpora vojenského řešení rozhodně není pohodlný postoj, zvlášť v těchto chvílích, kdy každý den čteme o dalších obětech na obou stranách. Přesto mám čisté svědomí; cena, kterou teď za budoucí svobodu Iráku platí jeho obyvatelé i ti, kteří ho přicházejí osvobodit, nebude vyšší, než kolik by stálo pokračování tyranské vlády.

*************************************************************************

Josef D.:

Jedním dechem jsem si přečetl Tvoje pojednání na dnešní super aktuální téma - válka v Iráku. Ještě včera jsem se hádal s mojí dlouholetou přítelkyní, neb sdílí velmi podobné názory Tvým. Závěr? Pěkně jsi mě svým - naprosto brilantním - pojednáním nalomil, a já se moc lehce nalomit nedávám. Mám brouka v hlavě a budu přemýšlet.

Jestli jsem Ti nasadil brouka do hlavy, Josefe, pak Gamma109 nebyla napsána nadarmo. Přemýšlet musíme všichni, a o tom, kdo měl pravdu, rozhodnou s konečnou platností až po válce sami Iráčané. Až budou moci svobodně promluvit, pokorně podrobím svůj dnešní názor jejich verdiktu.

*************************************************************************

Myšák:

O tom, že jsi byl vždy na straně amíků jsem nikdy nepochyboval, pokud si ovšem někdo uzurpuje právo na jediný správný názor, zatímco ostatní jsou hlupáci, pak se takový člověk nebo stát dostává do izolace... Amerika prohrála diplomatickou válku, teď používá sílu, je nejsilnější a tak si to může dovolit... ale argumenty a hlavně důkazy jim došly a proto je ani nepředložili.....
Můj názor plápolá ve větru a ještě před 14 dny jsem nevěřícně kroutil hlavou nad tím jak můžou Frantíci..atd., proto jsem dychtivě očekával to, co americký inteligence service předložej OSN jako důkazy o zbraních HN a bublina praskla, našli [cenzurováno], jenom obecný kecy............ Ropa, ropa, ropa!!!!!! Nevěřím nikomu.


Ohledně ropy odkazuju na své argumenty v Gammě109, za kterými stojím. Uzurpovat si nic nechci, ale když jde země do války, není čas na filosofické úvahy; v takové chvíli je to buď anebo. Každý by měl jasně říct, kde stojí. Já se doufám do izolace nedostanu a Američanům to už teprv nehrozí; počet zemí, které za nimi stojí, se od začátku války zvyšuje. A až bude v Iráku nastolena jakž-takž demokratická vláda, sázím se, že i Francouzi a Němci nakonec zjistí, že to tak vlastně nemysleli; zejména jakmile se začne jednat o zakázkách na obnovu země.

*************************************************************************

Pavel N.:

Díky za opravdu brilantní zformulování stanoviska k aktuálnímu dení, které jsem netrpelive ocekával a tešil se na ne, jelikož tvé názory dobre znám. Jsem rád, že se najde clovek, který nazírá na válku se SH stejným zpusobem, protože pod prívalem pseudoobjektivního televizního zpravodajství už jsem si vážne zacal pripadat jako imperialistický válecný štvác.
Nejvíc me opravdu dokáže vytocit politika Francouzu a Nemcu -- vždyt první byli hlavní dodavatelé jaderných technologií a ti druzí si zase namastili kapsu na chemických technologiích pro výrobu otravných plynu. Ve vcerejší diskusi k informaci o reakci ceských politiku na serveru ceskenoviny zaznel jeden zajímavý názor, který dobre vystihl muj pocit, když jsem pred asi tremi dny slyšel Václava Klause, jak slibuje, že se priciní o "jednotné stanovisko, které se pokud možno nebude lišit od názoru vetšiny (ceského) národa". Onen diskutující litoval, že si Klaus neuvedomuje, že patrí k lidem, kterí by meli vytváret verejné mínení, nikoli se jím rídit.

BTW: jak je to vlastne s temi arabskými jmény? Tuhle jsem v televizi zaslechl "honba na Usámu" a pripadlo mi to ponekud nepatricné, jako kdyby se v souvislosti s Hitlerem mluvilo o "Adolfových zlocinech". Je oblíbený televizní titulek "válka se Saddámem" z tohoto pohledu správný?


Tenhle problém se jménem se řešil už v letech 1990-91, a pokud se pamatuju, používání křestního jména se tenkrát vysvětlovalo tím, že příjmení "Husajn" je mezi Araby velmi časté (bývalo by se pletlo například s příjmením tehdy ještě žijícího jordánského krále Husajna) a že je v takových situacích běžné označovat křestním jménem i osoby, se kterými mluvčí není v důvěrném vztahu. Jinak např. BBC s typickou britskou korektností označuje diktátora plným jménem, a dnes jsem dokonce četl na www.cnn.com výrok jakéhosi amerického velitele, že ?Mr. Saddam Hussein should expect that ...? atd. Připomnělo mi to dopis Winstona Churchilla japonskému velvyslanci v Londýně v prosinci 1941, v němž sděloval "jeho Excelenci velvyslanci jeho císařského Veličenstva", že ?vláda jeho královského Veličenstva má za to, že od šesté hodiny ranní zítřejšího dne existuje mezi oběma zeměmi válečný stav,? a podepsal se pod to "Váš oddaný služebník, W. S. Churchill, ministerský předseda vlády jeho Veličenstva?, což později komentoval slovy - ?vždycky jsem byl přesvědčen, že když už člověk má jít někoho zabíjet, trocha zdvořilosti ho nic nestojí.? Britská noblesa je nenapodobitelná.

*************************************************************************

Jirka Č.:
Bravo. Vyjádřil jsi bravurně písmem mé pocity. Není potřeba více slov... Děkuji.

*************************************************************************

Franta H.:
Sdilim tvuj nazor, akorat doufam ze to dopadne jak pises a ze to bude co nejrychleji.

Doufám v totéž, i ve dnech, kdy kampaň neprobíhá tak rychle, jak mnozí z nás doufali. Tyhle hodiny plné napětí, nečekaných potíží a tragických zpráv jsou nejtěžší zkouškou odhodlání těch, kteří na sebe vzali povinnost dovést do konce tenhle pochmurný úkol... a prověří i pevnost důvěry nás, kteří jsme je v tom od počátku podporovali.

*************************************************************************

Rosťa:
Ahoj Jardo, skvělá práce. Nelze než rozeslat všem, kteří mě dnes dráždí (slušně řečeno) svými kecy o míru a já jim byl schopen oponovat jen několika skromnými (i když pro mne zásadními fakty-třeba zplynování Kurdů, likvidace odpůrců, jeho vláda je vojenský aparát, ohrožování sousedních zemí, ...). S tvým dovolením tedy tvůj článek použiji k bouchání do hlavy místních ovcí.... :o)

Díky za kompliment, Rosťo, a moje svolení k šíření Gammy je automatické, jako vždycky.

*************************************************************************

Luboš:
Děkuji Ti za Gammu, dnes rozhodně jinak než obvykle. Hned na začátku Ti musím poděkovat za Tvůj postoj a prezentované názory kolem Irácké ?krize?. Mluvíš mně z duše.
Mívám ve zvyku každý večer se podívat na internetové televizní noviny čt1 a už několik dní je znechucen vypínám před koncem, jakmile začnou přehledy demonstrací a demonstrantů a politiků a jejich postojů ?za Mír? a proti válce v Iráku. Nějak tomu totiž nerozumím. Je obecně jistě správné stát na straně práva, svobody a dalších hodnot, které ve válce znicotní a jejichž existence se s válkou jaksi neslučují. Tedy obecně jsem zastáncem míru. Ale dnešní demonstrace a politická prohlášení proti válce v Iráku? Ti lidé demonstrativně provolávají svou podporu jednomu z největších masových vrahů světa. Proč na své transparenty nenapíšou něco jako : ?Ruce pryč od masového vraha? nebo ?I takový zločinec kolosálních rozměrů, jako byl Stalin, Hitler a Saddám mají právo na klidný důchod?.
Jaksi znepokojen jsem sledoval situaci v Radě bezpečnosti a hlasitě zatleskal jednoduchému postupu USA, Británie a Španělska, které debatní kroužek poslali tam kam patří. Z řídícího střediska do kuřárny.
Mír za každou cenu!
Opakované výbuchy selektivního rozhořčení moralistů-humanistů, o nichž mi není známo, že by kdy pochodovali proti Pol Potovi, proti desetiletí masakrů v Jižním Sudánu a nakonec nikdy nenesli jediný plakát proti Saddámovi, který za 23 let krutovlády se zasloužil o hrůzy jak středověku ? vytrhat nehty, vydloubat oči, veřejné popravy a utínání hlav ženám speciální jednotkou Fedayeen Saddam pod osobním velením prezidentova syna Udaye - tak novověku ? zplynování iráckých nepřátel včetně vlastního kurdského obyvatelstva.
Na adresu mírových aktivistů, kteří ještě nikdy neosvobodili jediný koncentrák, řekl Tony Blair:
? I když jich tady bude pochodovat milion, bude to stále míň než počet muslimů, kteří zahynuli Saddamovým přičiněním nebo ve válkách, které způsobil.?

Je naštěstí, pevně věřím, otázka několika hodin či dnů a bude veta po dalším strašidlu lidstva Satanovi Husákovi.

Ahoj ze St. Louis
Luboš


*************************************************************************

Mikula:
[vzhledem k rozsahu tohoto příspěvku, který se z ryze osobních důvodů neodvažuju krátit :-) budu tentokrát psát své reakce přímo do textu; pozn. JP]
Ahoj Jardo, jelikož je v Gamě zvykem posílat všem odběratelům reakce, omlouvám se ti, že využiji tvého časopisu k vyjádření názoru. Myslím si, že lidé mají znát informace ze všech stran.Irák. Ano to je věc, která nás všechny ponouká k zamyšlení a já jsem došel k tomuto.
Ve věci Iráku máme každý svůj názor.Všichni si myslíme že to je opravdu náš názor, který není nikým ovlivněný. Bohužel není to tak. Média v této době jsou jediná velmoc.
[Nikdy nebyla, Mikulo. Každý má možnost výběru a povinnost kritického uvažování; dokonce i za komunismu jsem už jako čerstvě ošátkovaný pionýr poslouchal Svobodnou Evropu, vědom si nutnosti nepodlehnout ideologické masáži, a aby to nebylo jednostranné, o přestávkách jsem ve škole potají diskutoval s kamarádem, který dával přednost Londýnu.] Každý z nás máme o Iráku představu takovou, že se v něm prakticky nedá žít, strašná chudoba, totalita a mnoho jiných strašných věcí. Ano jistě nějaké tyto věci jsou pravdou, ale já docházím k názoru, že jde většinou o mediální masáž. Dokonce jestli posloucháte Radiožurnál, bylo možné zaslechnout tuto reportáž z USA: ?Tady v USA lidé válku bedlivě sledují, například na Times square je obrazovka, která vysílá zpravodajství CNN. Jsou zde ukázky letadel, střel a tak dál. Na chvíli se dokonce objevila zraněná Iránská dívenka(v důsledku amerických bomb), ale tento obraz se hned změnil na další letadla. Zde je vidět, že CNN, jak již řekla, bude loajální k vládě.? Ve vysílání Radiožurnálu šlo dokonce zaslechnout slovíčko cenzura ve věci Iráku. Je možné brát v potaz veřejné mínění takovéto země? Nepřipomíná vám to 100 procentní věrnost Iráckého lidu Iráckému vůdci? [Mikulo, díky svému už poměrně úctyhodnému roku narození jsem na rozdíl od Tebe měl to pochybné potěšení vyrůstat v zemi, kde byla skutečná cenzura, nikoliv taková, kdy redaktor, který se pohádá se šéfem, může odejít ke konkurenci a dál psát, co chce. V zápalu diskuse člověk řekne ledacos, ale přirovnávat Ameriku, která až neuroticky dbá na svobodu projevu, k jednomu z nejdespotičtějších režimů na světě... to už je opravdu hodně silná demagogie.]Nemyslete si ovšem, že ČR se této masáži vyhnula. Například počet demonstrantů na protiválečných demonstracích. V den zahájení útoku se sešla demonstrace. Média ohlásily 500 demonstrantů. Já jsem tam byl a ze zkušenosti jde jednoduše poznat, že tam bylo spíše 1500 lidí. To je trojnásobek. [I tak je to ovšem asi tak tisícina rozsahu západoevropských demonstrací. Někdy mám trochu pocit, že ti západní idealisté, kteří s takovým nadšením pálí americké vlajky, už berou svoji svobodu jako takovou samozřejmost, že považují despotické diktatury za jakýsi druh folklóru, který v našem multikulturním světě má taky právo na mírovou koexistenci. Zdá se, že Východoevropané ze snadno pochopitelných důvodů tenhle názor tak úplně nesdílejí.] O Iráku můžeme slyšet mnoho věcí, ovšem teď bylo hlášeno, že v Iráku zůstalo statisíce Egypťanů. Myslíte, že by Egypťané jezdili do takového státu? Nebo že by si Husajn pouštěl do země lidi, kteří mohou vše v zahraničí vyzvonit. Toto dokonce znamená, že Egypťané jezdí do Egypta pracovat. [Tohle tvrzení bych rád viděl ověřené. "Statisíce" znamená nejmíň půl miliónu; vsadím se o svůj denní plat, že to číslo bude nejmíň o řád menší. Kdo si chce přivydělat, nemusí se ohlížet, jaký režim panuje u jeho zaměstnavatele; a na tom, co o něm kdo v zahraničí vyzvoní, Saddámovi nikdy tolik nezáleželo. Jemu vždycky šlo o moc, ne o "image". Posuzovat ho měřítkem západních zvyklostí je naivita.]
Pokusím se napsat pár věcí, který můj názor, že válka je zbytečná, potvrdí. Irácká ropa. Ano Pan Bush odebírá pouze pěti procenty Iráckou ropu a divíte se? Když Amerika je hlavním iniciátorem sankcí, že Irák ropu prodávat nesmí, to by bylo, kdyby dokonce Amerika kupovala Iráckou ropu.
[Iniciátorem sankcí je ovšem OSN, a jejich hlavními zastánci byli odjakživa odpůrci vojenského zásahu. Jestli jsou špatné sankce i invaze, co tedy navrhuješ?] To ovšem nic nemění na tom, že Irák má druhé největší zásoby ropy na světě a ty Amerika poté může využívat přes své ropné společnosti. Že v americkém kongresu nesedí ropný magnáti je sice pravda, jenomže kdo platil Georgovi Bushovi předvolební kampaň? Ano byly to tyto společnosti. [Představa, že svět je řízen z texaského naftového ústředí, je paranoidní myšlenkové schéma komunistického aparátníka z osmdesátých let; že se s něčím takovým setkám u mladého muže v jedenadvacátém století, bych býval věru nečekal. Ale nejsi v tom sám, a časem přijdeš na to, že na komunistických prosaddámovských demonstracích se nezjevují ty nejhlubší pravdy.]
Prý blábolím, a tak se vám omlouvám za mé kecy. A že si nevidím na špičku nosu? To je pravda a nejvíce mě štvou ty uhry který vyrašej právě na té špičce. Potom ovšem vidím i na tu špičku.
V Iráku žijí lidé úplně stejní jako já a jako vy. Lidé, kteří mohou přijít o svou milovanou rodinu.Tito lidé nejvíce odnesou válku v Iráku. Na tyto lidi budou dopadat bomby. Prý jsou přesné. Ve městě, kde člověk ani neví, jestli vedle jeho baráku je civilní rozvědka nebo armádní, se nemůže v bezpečí cítit nikdo.
[Jak už jsem řekl, počkejme si, co nám právě tihle lidé řeknou po válce; nevěřím, že by většina z nich dala za pravdu Tobě. To se už brzo ukáže.] Irácká minulost je zajímavá. Obzvláště pro šťourala, který zjistí, že Husajna vlastně udělali Američané. Nejdříve podporovali Sadáma, aby se dostal na Irácký trůn, poté mu pomáhali ve válce proti Iránu. Samozřejmě nejdříve mlčeli nad plynováním Kurdů. Ovšem když si Husajn začal hrát svoji hru,ve které napadl Kuvajt, vytáhli tuto událost proti němu a zaútočili na něj. [K moci se Saddám dostal vlastními intrikami, k tomu Američany nepotřeboval; to je ten starý zvyk vidět za každou lumpárnou padouchy ze CIA. Že Američani udělali v Iráku v minulosti chyby, nikdo nepopírá; ale není to ještě důvod, aby je museli dělat dál.]
Američané říkají, že v Iráku je genocida Kurdů. A co v Turecku? Dokonce iráčtí Kurdové se bojí Tureckých ?osvoboditelů?. Co Izrael, který utiskuje Palestince?
[Slovo "genocida" je poměrně přesný právní termín, kterým se označuje systematické vyhlazování určité části populace. Přestože byli turečtí Kurdové v minulosti vystaveni hodně hrubému útlaku, tohle se jim přece jen nedělo, a v posledních letech jim na nátlak Evropské unie turecká vláda konečně přiznala mnohá práva, která jim náleží, zatímco iráčtí Kurdové už dvanáct let přežívají na svém autonomním území jen díky americké vzdušné ochraně. A Izraelci, kteří se od vzniku svého státu už dvakrát stali terčem genocidního útoku, se v posledních letech upřímně pokoušeli o mírové soužití s Palestinci; bohužel bez patřičné odpovědi z druhé strany. Ale to je téma na samostatné číslo.]
Jardo, řekl jsi, že pacifisté z dob před druhou světovou válkou mají nějakou odpovědnost za hrůzostrašnou válku. V tomto případě mají nějakou zodpovědnost za mrtvé civilisty lidé, kteří podporují válku v Iráku.
[Jako zastánce vojenského řešení s plným vědomím přijímám morální spoluodpovědnost za každý život, který bude zmařen během této operace; stejnou odpovědnost by ovšem nesli dnešní pacifisti za osud Iráčanů, pokud by byli nadále ponecháni na pospas Saddámově režimu. Znovu předpovídám, že konečný výsledek a zejména názor osvobozených obyvatel dá za pravdu nám zastáncům aktivní kolektivní bezpečnosti, nikoliv těm, kteří jsou ochotni donekonečna ustupovat a v zájmu vlastní pohodlnosti a bezpečí obětovat ty, kteří se nemohou sami bránit.]
Myslím si, že demonstrace jsou jediný způsob, jak můžeme vyjádřit soucit s Iráčany.
[Soucit s Iráčany bude možno vyjadřovat na humanitárních kontech, která se už začínají otevírat; bude jich zapotřebí. Demonstrace jsou jen snahou - naštěstí zatím planou - o podlomení morálky armád, které po třiadvaceti letech přinášejí Iráčanům svobodu. Manifestace podpory krvavému diktátorovi nikomu ke cti neslouží.]
Uvědomění, že v takovéto situaci by se teoreticky mohla ocitnout i vaše rodina, vám přeje
Mikuláš Hvězda

PS:Všichni, co rozumějí českému jazyku: ?Dejte si frťana, neboť uznávám, že takovou smršť chyb byste nemuseli rozdýchat. Tímto se za chyby omlouvám. PS2 : Jardo podruhé se omlouvám, že takhle využívám tvého časopisu. Také by jsem ti chtěl vyjádřit obdiv, že dokážeš bavit tolik lidí a tak dlouho. ?GOOD LUCK? :-)

[Za poklonu děkuju, a omluva se nepřijímá :-) právě k tomu má Gamma sloužit.]





Celý článek | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout článek


©2001 Zbyněk Slába, grafické prvky - Renáta Řehová
Stránky byly vytvořeny s využžitím redakčního systému: PhpRS