Zajímavosti

* Gamma č. 129 (Na kole napříč Šumavou)

Vydáno dne 14. 03. 2006 (3475 přečtení)

Na kole napříč Šumavou - víkendová bikerská akce

S Jitkou a pěti kamarády jsme se vydali na kolech z Nýrska (nedaleko Klatov) na třídenní přejezd Šumavy podél hranic. Počasí nám přálo - na šumavské poměry až výjimečně - a tak úvodní stoupání od Nýrské přehrady k Černému jezeru do výšky 1008 m probíhalo hladce. Největší (plocha 18 hektarů) a nejvýš položené šumavské jezero, hluboké 40 metrů, zásobuje nejstarší československou přečerpávací elektrárnu z roku 1930 o výkonu 1.5 MW, využívanému v energetických špičkách; během hodinového provozu elektrárna průtokem 700 litrů za sekundu sníží hladinu jezera o 1 centimetr.

Nýrská přehrada


O tři kilometry dál prochází cyklistická stezka nad železničním tunelem tratě Plzeň - Železná Ruda, který leží v hloubce 180 m a svou délkou 1748 m byl v době své stavby (1874-77) nejdelším tunelem na území Rakouska-Uherska.


Po odjezdu z Železné Rudy jsme po rozmařilém obědě litovali každého zbytečného kousku snědeného jídla, protože hned za městem nás čekal začátek nepřetržitého sedmikilometrového stoupání k jezeru Laka, nejdelšího kopce na celé trase. Odtud už následoval jen pohodlný sjezd pustou večerní plání přes bývalou vojenskou střelnici po cestě lemované výstrahami o nevybuchlé munici v okolních loukách a nakonec krátké stoupání do Prášil.


Druhého dne ráno jsme si vyšlápli kopcovitou silnicí k ústí vchynického kanálu nad Srním (po cestě s výhledem na věže Kašperských hor na obzoru); pak přišla desetikilometrová projížďka po rovince podél kanálu až k jeho vstupnímu stavidlu na Vydře. Vchynický kanál sloužil od poloviny 19. století k plavení dřeva, ale v letech 1937-1942 byla v Čeňkově pile postavena elektrárna napájená akumulační nádrží plněnou z kanálu, jehož horní dvě třetiny dodnes slouží moderní energetice; Čeňkova pila je se svým spádem 235 m a výkonem 6 MW i po šedesáti letech nejvýkonnější hydroelektrárnou v celých západních Čechách.


Od kanálu jsme zvolna stoupali údolím Modravského potoka pod hraniční kopce, následoval obrat vlevo a výšlap do nejvyššího bodu výpravy (1285 m) pod Černou horou, přejezd přes Bučinu a parádní šestikilometrový sjezd od Žďárského jezírka do Strážného, kde jsme si u místního baštýře dali k večeři výběr ze sedmi druhů čerstvě uzených ryb. Po výšlapu do příšerného krpálu k pomníku "Kamenná hlava" u Českých Žlebů přišla odměna v podobě závěrečného divokého sjezdu (viz přiložený sumc_3.jpg v jednom z pomalejších momentů, kdy bylo možno i pustit řídítka za účelem ilustračního snímku palubního počítače (vlevo denní kilometráž, vpravo rychlost) a nakonec nocleh v penziónu "Nádraží Stožec" a vyhlídka z přízemního pokoje rovnou na perón; volarský motorák mi houkal přímo pod oknem. Pro železničního fanouška prostě orgiastický zážitek 8-)


Třetí den jsme zahájili přejezdem do Nového údolí a odtud na poměry téhle výpravy celkem krotkým stoupáním na Rosenauerovu nádržku; tento úsek představoval poslední náročný výkon horské expedice - a také konec téměř osamělé jízdy po kopcovitých, ale liduprázdných cestách: zbytek byla už jen odpočinková projížďka podél Schwarzenberského kanálu ve společnosti desítek svátečních cyklistů z Bavorska i z Čech, kteří se v neděli přijeli svézt po lesní cestě.

Přes Zadní Zvonkovou jsme nakonec sjeli k přívozu do Horní Plané: tři dny v sedle a 160 km po šumavských kopcích. Závěr letní sezóny v nejlepším stylu.




Schwarzenberský kanál

Západní polovina schwarzenberského kanálu byla budována v letech 1789-1793 podle návrhu plavebního ředitele a knížecího inženýra Josefa Rosenauera; když roku 1804 Rosenauer zemřel, zbývající východní úsek po něm v letech 1821-1823 dokončil jeho nástupce inženýr Falta, včetně unikátního 419 m dlouhého vodního tunelu pod vrchem Plešivec, kterým kanál překonává nízký hřeben Jeleních vrchů. 52 km dlouhý kanál ve stráních jižně od Lipna překonává vltavsko-dunajské rozvodí a za rakouskými hranicemi ústí do řeky Muhl. Ve spojení s touto řekou a Dunajem sloužil k plavení dřeva ze Šumavy až do Vídně; během sta let jeho zlatého věku po něm proplulo téměř 8 miliónů kubíků dřeva. Kanál, který ke svému provozu potřeboval denně až 800 pracovníků, významně přispěl k rozvoji celé oblasti i vzniku řady nových sídel, jako například Nového Údolí, Stožce, Jeleních Vrchů, Nové Pece, Huťského Dvora a dalších. Kanál zpřístupnil levné dopravě 14 000 hektarů lesa o objemu 10 miliónů kubíků; ročně byl vykácen jeden čtvereční kilometr. Rozsáhlé odlesnění původně smíšených lesů mělo i své nežádoucí důsledky: v nově vysazovaných smrkových monokulturách se nedařilo velkým šelmám, které ze Šumavy začaly mizet. Medvědi byli vyhubeni v roce 1856, vlci v roce 1874. Poslední rys byl spatřen roku 1890, ale v roce 1982 byly tyto kočkovité šelmy na Šumavě znovu vysazeny.


Kanál je 2.5 metru široký a metr hluboký; minimální hloubka vody nutná k plavení byla půl metru. Dopravovalo se hlavně palivové dřevo pro Vídeň ve formě polen o délce do jednoho metru, které byly po Dunaji dopravovány na člunech. V roce 1887 byl zvětšen poloměr oblouků, aby bylo možno vyhovět rostoucí poptávce po stavebním dřevu a plavit klády dlouhé až 20 m.


Plavební rychlost činila 3.6 km/h s denním výkonem 3-4 kubíky dřeva na osobu. Koncem devatenáctého století už kanál začal zaostávat za konkurencí čerstvě budovaných železnic, ale plavba po celém úseku trasy až do Vídně byla udržována ještě v roce 1891, a poté se dříví plavilo aspoň do příhraničního rakouského Haslachu. Od roku 1916 probíhala plavba už jen na českém území, kde byly klády vedeny z kanálu takzvaným Želnavským smykem do Vltavy a dále až do Prahy. Definitivní zastavení provozu kanálu přišlo až v roce 1962. V letech 1970-1980 byly provedeny dílčí opravy, které zastavily rychlé chátrání historické stavby; v současné době je Schwarzenberský kanál postupně rekonstruován.

Obrázky: Nýrská přehrada lidová tvořivost pod mostem nedaleko Modravy pohled na computer na řídítkách trať ze Stožce do Nového Údolí lesní zákoutí u Schwarzenberského kanálu západní portál tunelu pro kanál pod Jeleními vrchy vodní křižovatka a výhybka nad Novou Pecí poloprázdná lipenská nádrž u Přední Zvonkové

lidová tvořivost pod mostem nedaleko Modravy
Computer na řídítkách
trať ze Stožce do Nového Údolí
lesní zákoutí u Schwarzenberského kanálu
západní portál tunelu pro kanál pod Jeleními vrchy
vodní křižovatka a výhybka nad Novou Pecí
poloprázdná lipenská nádrž u Přední Zvonkové




Celý èlánek | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 25 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout èlánek


©2001 Zbyněk Slába, grafické prvky - Renáta Řehová
Stránky byly vytvořeny s využžitím redakčního systému: PhpRS