Vesmír, nᚠdomov

* Gamma č. 131 (Vesmír, náš domov (XX.) - Mars (I.))

Vydáno dne 14. 03. 2006 (2807 přečtení)

Vesmír, náš domov (XX.) - Mars (I.) - návrat na Mars

?This is a big night for NASA. We're back! Tohle je velká noc pro NASA. Vrátili jsme se!? řekl nadšený ředitel kosmické agentury Sean O?Keefe, když jeho inženýři potvrdili, že nejnovější americká sonda pro výzkum Marsu, Spirit, v noci na neděli úspěšně přistála na dně kráteru Gusev.

podrobný pohled na kamenné pole v blízkosti sondy


Sean O?Keefe - a s ním všichni příznivci bezpilotní kosmonautiky - má ke spokojenosti pádný důvod. Po sedmi letech bylo konečně zlomeno zlé kouzlo rudé planety, která jako by se bránila návštěvníkům ze Země. Poslední úspěšnou výpravu na Mars provedla americká sonda Pathfinder, jejíž přistávací modul vysadil na povrch marsochod Sojourner - vozítko velikosti dětské hračky, které po několik týdnů očichávalo okolní kameny, rýpalo se lopatičkou v písku, provádělo chemické rozbory, fotografovalo okolí a během nečekaně úspěšné mise, která byla o několik týdnů prodloužena, najezdilo po okolí skoro sto metrů. (Připomeňme, že i v době konjunkce Marsu se Zemí cestuje rádiový signál mezi oběma planetami několik minut, a přestože všechna kosmická jezdítka jsou do značné míry samostatná, řízení jejich pohybu po povrchu Marsu je velmi zdlouhavá záležitost. Kromě toho rozmanitost terénu umožnila provést potřebné výzkumy i na malém prostoru bez nutnosti dlouhých vyjížděk.)


Od doby přistání Pathfinderu však provázela marsovské výpravy samá smůla. Rusům jedna sonda po poruše motoru nosné rakety spadla do Pacifiku (což škodolibý karikaturista z Newsweeku doprovodil obrázkem ruského řídicího střediska, kde při pohledu na rybu udiveně zírající do kamery dispečeři jásají - ?Hurá, našli jsme život na Marsu!?) a druhá byla ztracena způsobem tak absurdním, že se na to snad žádný vtip ani vymyslet nedal: několik dní po úspěšném startu se operátor přehmátl na klávesnici, omylem vyslal kód příkazu k ukončení rádiového spojení... a sonda ho uposlechla. K čemu takový příkaz v palubním počítači vůbec byl naprogramován, už nikdo nedokázal vysvětlit.


Netrvalo dlouho, a pro smích celému světu byli naopak Američané, jejichž přistávací modul zmizel na Marsu beze stopy, aniž vyslal po přistání jediný signál (s největší pravděpodobností se převrhl po dosednutí na kámen nebo strmý svah), načež sonda Mars Climate Orbiter shořela v atmosféře Marsu po zpackaném přibližovacím manévru, v jehož průběhu místo hladkého přechodu na oběžnou dráhu se vřítila do atmosféry pod strmým úhlem, protože, jak se pak ukázalo, dvě oddělení NASA smíchala své výpočty, prováděné v jednom případě v metrech a v druhém ve stopách...


Smůla pronásledovala i japonskou sondu Nozomi, vypuštěnou 3. července 1998, která měla dorazit k Marsu v říjnu 1999, měřit tam fyzikální parametry okolního kosmického prostředí a fotografovat povrch planety. Japonci nemají k dispozici tak silné nosné rakety jako Američané, a aby na dlouhé cestě vystačili s palivem, museli sondu vyslat na komplikovanou dráhu využívající techniky "kosmického praku", kdy je sonda urychlena jiným okolo prolétajícím kosmickým tělesem. Po startu se sonda usadila na "parkovací dráze" kolem Země s velkou výstředností (z perigea ve vzdálenosti 340 km od Země se vzdalovala do apogea ve vzdálenost 400 000 km, tj. zalétala až za oběžnou dráhu Měsíce). Během dvou průletů kolem našeho souputníka sonda v září a prosinci 1998 využila jeho gravitačního pole k tomu, aby dál protáhla elipsu své oběžné dráhy kolem Země. Tou pak byla ještě víc urychlena při svém závěrečném obletu ve vzdálenosti 1000 km od Země, kdy ji naše planeta vymrštila směrem k Marsu (nezapomínejme, že Země obíhá kolem Slunce rychlostí 30 km/s). Při tomto průletu však porouchaný ventil způsobil únik většiny paliva. Japonští inženýři poté spočítali ještě složitější, maximálně ekonomickou trasu, která měla sondě umožnit doletět k Marsu i po tomto přehmatu. Náhradní plán se však bohužel neobešel bez čtyřletého zpoždění příletu k Marsu, což se nakonec ukázalo osudné sondě, jejíž citlivé přístroje na tak dlouhý pobyt v nelítostném kosmu zjevně nebyly připraveny.


Nově upravená trasa sondy Nozomi zahrnovala další dva těsné průlety kolem Země; během prvního z nich v dubnu 2002 však proud vysokoenergetických částic ze sluneční erupce způsobil zkrat v řídicím systému sondy pohybující se daleko mimo ochranný štít zemské magnetosféry, v důsledku čehož došlo k poruše vyhřívací jednotky a zamrznutí paliva. To během následného přiblížení k Zemi naštěstí roztálo, takže se sonda dokázala navést na správnou dráhu a provést gravitační urychlení při průletu kolem Země. Během závěrečného přiblížení k Zemi v červnu 2003 s palivem už úplně roztátým sonda proletěla kolem Země v plánované vzdálenosti 11 000 km. Na začátku loňského prosince se však nepodařilo provést brzdicí zážeh pro přechod na oběžnou dráhu kolem Marsu; sonda okolo něj proletěla ve vzdálenosti 1000 km a přešla na samostatnou oběžnou dráhu kolem Slunce s periodou dvou let.


Poslední obětí začarované planety se stal evropský přistávací modul Beagle, který po přistání loni 25. prosince nenavázal spojení s orbitální sekcí. Jak řekl pomocný ředitel NASA Ed Weiler, ?spousta lidí si s Marsem užila špatné dny; nadarmo se mu nepřezdívá "planeta smrti".? Na cestě k Marsu nebo v jeho blízkosti byly ztraceny dvě třetiny sond, které k němu mířily. Před vánocemi se k Marsu blížily čtyři sondy, a po Novém roce už konstruktéři prohrávali ve svém mači se zlomyslnou planetou v poměru 0:2. Teď však konečně byla smůla prolomena; Spirit úspěšně prošel "šesti minutami pekla" během ohnivého sestupu atmosférou, otevřel padáky, zapálil brzdící rakety a na závěr použil stejnou techniku jako před sedmi lety sonda Pathfinder - poskakování po povrchu v ochranném obalu velkých vzduchových míčů. První skok ho vymrštil do výšky čtvrtého patra a nakonec se odkutálel půl druhého kilometru od místa dopadu. Jako vstup na půdu cizího světa to může vypadat hodně ztřeštěně, ale jak říkají letci, ?hladké přistání je takové, po kterém pilot od letadla odejde po svých,? a to vozítko Spirit určitě dokáže.


Když automatický průzkumník velikost golfového vozíku poslal na Zemi první fotografie svého okolí, vědci si pochvalovali kvalitu terénu, na který brzy vyrazí. ?Na tomhle povrchu se bude dobře řídit!?


?My hat is off to the navigation team because they did a fantastic job of getting us right where we wanted to be,? řekl Steve Squyres z Cornellovy university; ?smekám před navigačním týmem, který udělal fantastickou práci a dostal nás přesně tam, kde jsme chtěli být. Chtěli jsme místo, kde nám vítr odfoukal prach z kamenů - a tohle je přesně ono.? K potěšení výzkumníků první obrázky ukazují krajinu podobnou dnu vyschlého jezera; terén je plochý a posetý malými kameny. Bude se muset teprve ukázat, není-li to jen povrchní podobnost. ?Máme tady pozoruhodně málo velkých kamenů, a to je dobře, protože ty by nám překážely při řízení. Druhy kamenů jsou tady úplně jiné než cokoliv, co jsme viděli jinde na Marsu, což se nám velmi hodí.?


Pojízdný rover zatím dál sedí na vršku přistávacího modulu, který ho donesl na povrch, rozhlíží se kolem a připravuje se na sjezd do písku. Vědcům spadl kámen ze srdce, když při následných prověrkách zjistili, že všechny přístroje to divoké poskakování ve zdraví přežily. Přípravy na sjezd z modulu pokračují metodickým tempem a bez zásadních problémů. Jedním z rozhodujících úspěchů bylo zaměření antény s vysokým ziskem přímo na Zemi; to umožní velké zrychlení komunikace se sondou, která už nebude muset s vysíláním čekat, až se nad ní objeví přenosová družice na oběžné dráze kolem Marsu. V úterý už byly k dispozici první barevné fotografie a pokračuje snímkování celého okolí v rozsahu 360 stupňů pomocí panoramatické kamery. Pracovalo se na odstranění proudových špiček, které se objevují při pohybu hlavní antény, ale neovlivňují přesnost jejího nastavení. Měřicí přístroje také ukázaly, že uvnitř těla roveru je o něco vyšší teplota, než se čekalo; malý rozdíl však není důvodem ke znepokojení.


Spirit si teď během probíhajících kontrol ještě dobíjí baterie a připravuje se na rozhodující okamžik, kdy odpojí pupeční šňůru, která ho spojuje s přistávacím modulem, a vyrazí na samostatné výzkumy. Předpokládá se, že by během příštích tří měsíců mohl každý den urazit až 40 metrů. Členové týmu, který bude ze Země řídit jeho pohyby, se už mezitím připravují na drobnou potíž, kterou budou muset v příštích dnech zvládnout. Vozítko poháněné slunečními bateriemi bude podobně jako studenokrevní plazi nejčilejší od pozdního rána do časného odpoledne. Technici se proto už předem přizpůsobují časovému rytmu pojízdného robota a zvykají si žít podle marsovského dne, který je o 40 minut delší než pozemský; někteří z nich už si dokonce v kanceláři zatáhli záclony, aby je během "marsovské noci" nerušilo světlo pozemského dne.


24. ledna se ke Spiritu připojí sesterské vozítko Opportunity, které přistane o několik tisíc kilometrů na západ v oblasti Meridiani. Jak je vidět z mapy přistávacích oblastí, obě americké sondy jsou samozřejmě příliš daleko od místa přistání ztraceného modulu Beagle, než aby byla byť teoretická možnost, že by k němu mohly dojet, podívat se, co mu chybí a případně ho zkusit poštouchnout k životu nebo narovnat do správné polohy. Každý z těchto robotů bude odkázán sám na sebe v kruté pustině, kde se teplota pohybuje kolem -50 stupňů a tlak atmosféry, skládající se převážně z CO2, je stokrát menší než na Zemi. S pomocí družic obíhajících kolem Marsu však pro ně tým meteorologů aspoň připravuje předpovědi počasí, aby šoféři věděli, co je druhý den čeká:
viz http://www.msss.com/mars_images/moc/mer_weather.

Nejpodrobnější informace o průběhu mise najdete na
http://marsrovers.jpl.nasa.gov.

Čekají nás velké věci; už první záběry jsou fascinující, a mise ještě ani nezačala. Držme palce, aby žádné z obou vozítek nepotkala porucha a aby nikdo z operátorů neudělal osudnou chybu. Příští týdny určitě přinesou řadu nových objevů a radostného vzrušení všem přátelům planetární kosmonautiky. Na obloze nemohl nový rok začít lépe 8-) jsme zpátky na Marsu!

Zpracováno s využitím textů NASA, New York Times a CNN.

Obrázky ze zdrojů NASA, New York Times a CNN:

celkový a podrobný pohled na kamenné pole v blízkosti sondy
jeden z prvních barevných záběrů
pohled na pahorky na obzoru
poloha přistávacích míst tří sond
scéna z řídicího střediska po úspěšném přistání
autoportrét sondy po přistání pomocí panoramatické kamery
takhle bude Spirit prohlížet a oťukávat zajímavé kameny

celkový podrobný pohled na kamenné pole v blízkosti sondy
jeden z prvních barevných záběrů
pohled na pahorky na obzoru
poloha přistávacích míst tří sond
scéna z řídicího střediska po úspěšném přistání
autoportrét sondy po přistání pomocí panoramatické kamery
takhle bude Spirit prohlížet a oťukávat zajímavé kameny


Související články:
Apollo 11 (08.09.2019)
Gamma č. 195 (Vesmír, náš domov (IXX.) - Exoplanety (16.01.2011)
Gamma č. 163 (Vesmír, náš domov (IXX.) - planetka Apophis) (26.03.2006)
Gamma č. 156 (Vesmír, náš domov (XXVIII.) - přistání na Titanu) (25.03.2006)
Gamma č. 150 (Vesmír, náš domov (XXVII.) - Mars (VIII.)) (18.03.2006)
Gamma č. 138 (Vesmír, náš domov (XXVI.) - Mars (VII.)) (16.03.2006)
Gamma č. 136 (Vesmír, náš domov (XXV.) - Mars (VI.)) (16.03.2006)
Gamma č. 135 (Vesmír, náš domov (XXIV.) - Mars (V.)) (15.03.2006)
Gamma č. 134 (Vesmír, náš domov (XXIII.) - Mars (IV.)) (15.03.2006)
Gamma č. 133 (Vesmír, náš domov (XXII.) - Mars (III.)) (15.03.2006)
Gamma č. 132 (Vesmír, náš domov (XXI.) - Mars (II.)) (15.03.2006)
Gamma č. 128 (Vesmír, náš domov (XIX.) - Heliopauza) (12.03.2006)
Gamma č. 103 (Vesmír, náš domov (XVIII.) - Venuše (II.)) (05.03.2006)
Gamma č. 096 (Vesmír, náš domov (XVII.) - Venuše (I.)) (28.02.2006)
Gamma č. 091 (Vesmír, náš domov (XVI.) - Merkur (III.)) (24.02.2006)
Gamma č. 085 (Vesmír, náš domov (XV.) - Merkur (II.)) (22.02.2006)
Gamma č. 083 (Vesmír, náš domov (XIV.) - Merkur (I.)) (21.02.2006)
Gamma č. 078 (Vesmír, náš domov (XIII.) - Měsíc (VI.)) (21.02.2006)
Gamma č. 075 (Vesmír, náš domov (XII.) - Měsíc (V.)) (17.02.2006)
Gamma č. 072 (Vesmír, náš domov (XI.) - Měsíc (IV.)) (16.02.2006)
Gamma č. 064 (Vesmír, náš domov (X.) - Měsíc (III.)) (15.02.2006)
Gamma č. 057 (Vesmír, náš domov (IX.) - Měsíc (II.)) (14.02.2006)
Gamma č. 054 (Vesmír, náš domov (VIII.) - Měsíc (I.)) (09.02.2006)
Gamma č. 053 (Vesmír, náš domov (VII.) - Země (VII.)) (09.02.2006)
Gamma č. 053a (Povídka o Zemi) (09.02.2006)
Gamma č. 044 (Vesmír, náš domov (VI.) - Země (VI.)) (08.02.2006)
Gamma č. 027 (Vesmír, náš domov (V.) - Země (V.)) (31.01.2006)
Gamma č. 026 (Vesmír, náš domov (IV.) - Země (IV.)) (31.01.2006)
Gamma č. 024 (Vesmír, náš domov (III.) - Země (III.)) (28.01.2006)
Gamma č. 018 (Vesmír, náš domov (II.) - Země (II.)) (26.01.2006)
Gamma č. 013 (Vesmír, náš domov (I.) - Země (I.)) (25.01.2006)


Celý článek | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 5 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout článek


©2001 Zbyněk Slába, grafické prvky - Renáta Řehová
Stránky byly vytvořeny s využžitím redakčního systému: PhpRS