Vesmír, nᚠdomov

* Gamma č. 134 (Vesmír, náš domov (XXIII.) - Mars (IV.))

Vydáno dne 15. 03. 2006 (2630 přečtení)

Vesmír, náš domov (XXIII.) - Mars (IV.) - číslo jedna žije...

... a číslo dvě se nedočkavě rozhlíží po okolí:

Jak jsem slíbil na začátku týdne, posílám dnes přehled čerstvých informací z obou marťanských polokoulí za minulý víkend a tento týden. V minulém čísle jsem se věnoval hlavně nemocnému Spiritu a k němu se také dnes ještě vrátím, protože právě od něj včera ráno přišla vynikající zpráva: nejenže už Spirit udržuje spolehlivé spojení (prospaná neděle mu viditelně prospěla), ale navíc se dál zotavuje, a dokonce už začal zase fotit; ve čtvrtek od něj přišel první snímek od začátku jeho potíží, který ukazuje, že Spiritova robotická ruka zůstává podle posledních instrukcí namířena na kámen Adirondack, připravena začít ho zkoumat spektrometrem a dalšími přístroji.

Hohnmann


?Pracujeme na tom, abychom to vozidlo dostali pod úplnou kontrolu, a ještě tam úplně nejsme,? řekla vedoucí výpravy Jennifer Trosper. ?Poslali jsme Spiritu testovací program, který by měl prověřit flash-memory [paměť typu karty do digitálního fotoaparátu, která neztrácí data po vypnutí proudu] a zjistit, které soubory jsou narušené. Budeme muset být mimořádně opatrní, abychom pak smazali ty pravé soubory; ale adresáře mají jednoznačná jména, takže budeme přesně vědět, co mažeme, a dělali jsme to už na jiných sondách a víme, že to funguje. Zatím máme bohužel problém se spuštěním toho testovacího programu; budeme to zkoušet ještě další den, a pokud se to nepovede, bude potřeba použít "větší kladivo" a smazat celou paměť. Tím bychom přišli o všechna vědecká data, která Spirit ještě nestačil poslat na Zemi, což se samozřejmě vědcům moc nelíbí, ale připouštějí, že to hlavní si už stačili stáhnout, a pokud nebude jiná cesta, budeme to tak jako tak muset udělat. Životnost Spirita je omezená klesající účinností zaprášených solárních baterií, takže nemůžeme s tou pamětí moc dlouho experimentovat. Když všechno půjde dobře, mohli bychom se na začátku příštího týdne začít pomalu vracet k vědecké práci; když ne, může to trvat déle.?


A teď už k Opportunity. Ta se v noci na neděli dostala na sestupnou dráhu do atmosféry Marsu po hladkém meziplanetárním letu dlouhém sedm měsíců a 448 miliónů kilometrů. Nejmenší vzdálenost mezi Zemí a Marsem je asi 78 miliónů kilometrů; v den startu Spiritu, 10. června 2003, činila 103 miliónů km v situaci, kdy Země Mars doháněla; během dalšího třičtvrtě roku Spirit Mars dohnal, aby se s ním setkal, a Země ho předehnala, takže ke dni přistání Spiritu byla od něj vzdálena 170 miliónů km a dál se od něj vzdaluje, aby se po čase ocitla v opozici [na opačné straně Slunce]. Na meziplanetární lince ze Země k Marsu sondy létají po nejekonomičtější trase, která vede po takzvané Hohmannově elipse, která kříží dráhu Země a Marsu v bodech, kde se tyto planety v příslušných okamžicích právě nacházejí, viz Hohmann.jpg (zelené body ukazují polohu Země a Marsu v době startu sondy, červené při jejím příletu k Marsu; Země obíhá blíže ke Slunci, kde je silnější gravitace, a na menším poloměru musí proto k vyvinutí dostatečné odstředivé síly obíhat podstatně rychleji). Poměrně zdlouhavý let po Hohmannově elipse je vynucen úspornými důvody. Kdyby měla sonda letět kratší trasou, musela by opustit Zemi větší rychlostí a před příletem k Marsu zase intenzívně brzdit protitahem; na to všechno by potřebovala mnoho paliva, které ovšem něco váží - nemluvě o zvýšené hmotnosti větších nádrží - a rakety tak silné, aby dokázaly vynést na oběžnou dráhu kolem Země tak těžké náklady, dnes prostě nemáme. Proto se musí marťanské sondy ke svému cíli loudat sedm měsíců, během kterých se jejich dráha jen zvolna sbíhá s oběžnou drahou Marsu.


Na dlouhé cestě působí na sondu gravitační vlivy řady nebeských těles, které se nedají předem přesně spočítat; během letu je proto plánováno pět řádných a jeden nouzový TCM, Trajectory Correction Maneuvers čili krátkých korekčních zážehů manévrovacího motoru, během kterých se rychlost lodi mění o hodnoty v řádu cm/s. Spirit potřeboval čtyři TCM; když dorazila k cíli Opportunity, dispečeři se chlubili, že "doklepli míček do jamky třemi údery". To není víc, než kolik jich před pětatřiceti lety potřebovaly lodě Apollo na cestě tisíckrát kratší. Marťanští elektroničtí výzkumníci jsou zdatní cestovatelé.


Podrobný popis přistávací procedury si budete moci přečíst v příštím čísle; dnes stačí říct, že sonda Opportunity je ve vynikajícím stavu po perfektním přistání. ?We?re on Mars, everybody! Poslouchejte všichni, jsme na Marsu!? vykřikl nadšeně ředitel sestupové fáze Rob Manning, když do řídícího střediska dorazily kódované tóny signalizující, že přistávací modul poskakuje po povrchu ve svém obalu z nafukovacích míčů. O několik minut později už sonda spokojeným pípáním dávala najevo, že riskantní operaci přežila ve zdraví. Když dorazily první fotografie, sálem se ozvaly obdivné vzdechy: ?I will attempt no science analysis, because it looks like nothing I?ve ever seen before. I?ve got no words for this. Nebudu se teď pokoušet o žádnou vědeckou analýzu, protože to nepřipomíná nic, co jsem zatím viděl,? komentoval vedoucí vědeckého týmu doktor Squyres pohled na bizarní krajinu. ?Nemám slov, kterými bych to popsal.? Další záběr byl ještě překvapivější: ?Holy smokes,? vydechl doktor Squyres, ?I?m just blown away by this! Panenko skákavá, tohle mě úplně dostalo!?


Jediná nepravidelnost, kterou zatím technici zjistili, je mírně zvýšená spotřeba proudu z palubních baterií; to, jak se ukázalo, je pravděpodobně způsobeno poruchou spínače v mechanické ruce, který má na noc vypnout termostat zajišťující stálou pracovní teplotu kloubu ruky během výzkumných prací (ani kosmická sonda nesmí dostat revma...). Odborníci nás ujišťují, že přinejmenším pro nejbližší budoucnost tahle drobná porucha nezpůsobí sondě žádné operační omezení, a pracují na způsobu, jak nefungujícímu vypínači domluvit nebo najít nějaké náhradní řešení tohoto zatím nepodstatného problému.


Opportunity roztáhla "přední nohy" složené pod trupem a zajistila podvozek v provozní poloze. Dispečeři mezitím plánují vyslat přistávacímu modulu příkaz, aby přitlačil k zemi zadní roztaženou "krovku", čímž o něco zvedne záď, skloní výjezdovou rampu o pět stupňů dopředu a usnadní sondě sjezd do písku. Půjde-li všechno hladce, další šestice kol by se na Marsu mohla roztočit už v neděli nebo v pondělí. Do té doby vědci chtějí začít vyhodnocovat údaje z infračerveného emisního spektrometru, který už úspěšně prošel "zdravotním testem" a bude moci na dálku určovat složení okolního povrchu, což vědcům pomůže při výběru nejzajímavějších objektů k bezprostřednímu zkoumání. Skupina skalisek ležících nedaleko sondy bude určitě jedním z prvních cílů, jakmile se Opportunity vydá na cestu.

Přiložené obrázky (všechny z Opportunity) jako obvykle nevyžadují dlouhých komentářů:

- airbagy ukazuje oválné otisky poskakujícího přístávacího modulu obaleného airbagy a v popředí jsou stopy po splasklých balónech, které sonda po přístání nechala vyfouknout a pak si je stáhla pod sebe, aby nepřekážely roveru, až bude sjíždět z podstavce;
- Opportunity je záběr zadní kamery, vyhlížející zpod solárních panelů přes horní plochu přistávacího modulu a zmuchlané airbagy;
sklopeny_stezen ukazuje stojan panoramatické kamery ležící v rovině se solárními panely ještě před vztyčením;
- a na panorama je dobře patrný nízký val táhnoucí se po větší části blízkého horizontu, který vede vědce k názoru, že Opportunity zřejmě přistála uprostřed mělkého kráteru. Nemají však žádné obavy, že by přejezd přes nízký hřeben představoval pro rover problém; jeho velká kola na široce rozkročeném podvozku si s takovou lehkou překážkou snadno poradí.

Fotografie a údaje pocházejí ze zdrojů NASA, New York Times, CNN a dalších:

http://www.nasa.gov
http://www.nyt.com
http://www.cnn.com
http://spaceflightnow.com
http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/spirit.html
http://mars.tv/mer/facts.html
http://www.hypermaths.org/quadibloc/science/spa02.htm

airbagy
Řídící místnost
Opportunity
Sklopený stěžeň
Skály1
Skály2
Skály3
Skály4
Skály5
Panoráma
Ředitel projektu pojízdných robotů Pete Theisinger a vedoucí výpravy Jennifer Trosper obdivují první snímky


Související články:
Apollo 11 (08.09.2019)
Gamma č. 195 (Vesmír, náš domov (IXX.) - Exoplanety (16.01.2011)
Gamma č. 163 (Vesmír, náš domov (IXX.) - planetka Apophis) (26.03.2006)
Gamma č. 156 (Vesmír, náš domov (XXVIII.) - přistání na Titanu) (25.03.2006)
Gamma č. 150 (Vesmír, náš domov (XXVII.) - Mars (VIII.)) (18.03.2006)
Gamma č. 138 (Vesmír, náš domov (XXVI.) - Mars (VII.)) (16.03.2006)
Gamma č. 136 (Vesmír, náš domov (XXV.) - Mars (VI.)) (16.03.2006)
Gamma č. 135 (Vesmír, náš domov (XXIV.) - Mars (V.)) (15.03.2006)
Gamma č. 133 (Vesmír, náš domov (XXII.) - Mars (III.)) (15.03.2006)
Gamma č. 132 (Vesmír, náš domov (XXI.) - Mars (II.)) (15.03.2006)
Gamma č. 131 (Vesmír, náš domov (XX.) - Mars (I.)) (14.03.2006)
Gamma č. 128 (Vesmír, náš domov (XIX.) - Heliopauza) (12.03.2006)
Gamma č. 103 (Vesmír, náš domov (XVIII.) - Venuše (II.)) (05.03.2006)
Gamma č. 096 (Vesmír, náš domov (XVII.) - Venuše (I.)) (28.02.2006)
Gamma č. 091 (Vesmír, náš domov (XVI.) - Merkur (III.)) (24.02.2006)
Gamma č. 085 (Vesmír, náš domov (XV.) - Merkur (II.)) (22.02.2006)
Gamma č. 083 (Vesmír, náš domov (XIV.) - Merkur (I.)) (21.02.2006)
Gamma č. 078 (Vesmír, náš domov (XIII.) - Měsíc (VI.)) (21.02.2006)
Gamma č. 075 (Vesmír, náš domov (XII.) - Měsíc (V.)) (17.02.2006)
Gamma č. 072 (Vesmír, náš domov (XI.) - Měsíc (IV.)) (16.02.2006)
Gamma č. 064 (Vesmír, náš domov (X.) - Měsíc (III.)) (15.02.2006)
Gamma č. 057 (Vesmír, náš domov (IX.) - Měsíc (II.)) (14.02.2006)
Gamma č. 054 (Vesmír, náš domov (VIII.) - Měsíc (I.)) (09.02.2006)
Gamma č. 053 (Vesmír, náš domov (VII.) - Země (VII.)) (09.02.2006)
Gamma č. 053a (Povídka o Zemi) (09.02.2006)
Gamma č. 044 (Vesmír, náš domov (VI.) - Země (VI.)) (08.02.2006)
Gamma č. 027 (Vesmír, náš domov (V.) - Země (V.)) (31.01.2006)
Gamma č. 026 (Vesmír, náš domov (IV.) - Země (IV.)) (31.01.2006)
Gamma č. 024 (Vesmír, náš domov (III.) - Země (III.)) (28.01.2006)
Gamma č. 018 (Vesmír, náš domov (II.) - Země (II.)) (26.01.2006)
Gamma č. 013 (Vesmír, náš domov (I.) - Země (I.)) (25.01.2006)


Celý článek | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout článek


©2001 Zbyněk Slába, grafické prvky - Renáta Řehová
Stránky byly vytvořeny s využžitím redakčního systému: PhpRS