Vesmír, nᚠdomov

* Gamma č. 138 (Vesmír, náš domov (XXVI.) - Mars (VII.))

Vydáno dne 16. 03. 2006 (2715 přečtení)

Vesmír, náš domov (XXVI.) - Mars (VII.) - kanály na Marsu

Tak je to konečně potvrzeno: na Marsu opravdu byly když ne kanály, tak rozhodně řeky a možná moře nebo přinejmenším jezera, a nerozléval se v nich metan nebo vodík, jak je zvykem v méně útulných končinách sluneční soustavy, ale naše stará dobrá voda. Opportunity se tenhle týden vydala zkoumat skupinu kamenů, ležících na okraji kráteru, ve kterém přistála, a na základě výsledků analýzy rentgenového spektrometru a podrobných fotografií struktury kamene vědci v Pasadeně dospěli k závěru, že hornina bohatá na sirnaté soli železa musela být zformována ve vodě, nebo přinejmenším být dlouho vystavena jejímu působení; mohlo to být i kyselé jezírko nebo horký pramen.

Borůvka


Historický nález potvrzuje, že Mars je jediná planeta ve sluneční soustavě, na které mohly kdysi panovat podmínky podobné pozemským; naděje na nalezení stop po aspoň mikroskopickém životě na Marsu teď prudce vzrostly, přestože Spirit a Opportunity patrně nebudou těmi, kdo takový objev učiní, protože jsou vybaveny nástroji pro výzkum pouze geologický, nikoliv biologický. Význam nejnovějšího zjištění je však sám o sobě epochální, a nadarmo se na internetové stránce CNN neobjevil titulek "Mission Accomplished" - úkol splněn. Nalezení stop po dávné vodě bylo od začátku hlavním úkolem obou průzkumníků.


"Mission" však ještě ani zdaleka není u konce. Jak píše Robert Roy Britt na www.space.com, teď, když Opportunity našla neklamné stopy po dávné vodě, začne závod s výdrží slunečních baterií, jestli stihne ještě zjistit, kolik tam té vody kdysi bylo. Zatím není jasné, jestli nalezené vodní stopy patřily rozsáhlému slanému moři, po jehož odpaření zůstaly na dně solné usazeniny, které teď Opportunity našla, nebo jestli narazila na usazeniny vykrystalizované uvnitř vrstvy vulkanického popela, kterým protékala podzemní voda. Jisté je zatím jen to, že té vody muselo být hodně; nebyla to jen nějaká zkondenzovaná vlhkost. Oba scénáře poskytují možnost vhodných podmínek pro mikrobiální život; o tom se ovšem zatím dá jen spekulovat. V téhle chvíli nelze ještě ani přesně zjistit, kdy tam ta voda vlastně byla. Bruce Jakosky, geolog z University of Colorado, zatím jen opatrně odhaduje, že to bylo "v rané nebo střední geologické historii Marsu", který je podobně jako Země starý asi 4,5 miliardy let.


V dalších dnech má Opportunity za úkol především vyjet z mělkého kráteru, ve kterém čirou náhodou přistála; předtím však ještě má prozkoumat další dva zajímavé kameny, které v kráteru našla, a pokusit se zjistit co nejvíc o složení a původu záhadných "borůvek", namodralých kuliček o průměru kolem 3 milimetrů, na které narazila v horninách na několika dosud zkoumaných místech.


Pak přejede hranu svého "domácího" kráteru a vyrazí na několik týdnů trvající cestu k 740 metrů vzdálenému kráteru Endurance, který její kamery vidí na obzoru. Vědci už se těší, až zvědavé tykadlo Opportunity nakoukne přes okraj kráteru, který má 160 m v průměru, je 30 metrů hluboký a byl kdysi dávno vyhlouben dopadem asteroidu. Rozhodující otázkou bude, zda budou podobné stopy po bývalém výskytu vody nacházeny po celém okolí, nebo jestli nejnovější nález je jen ojedinělou lokalitou.


Pak se Opportunity ještě vydá do složitého terénu s temnými i světlými odstíny, ležícími asi 2 kilometry jižně od kráteru Endurance. Tou dobou už se ale bude rychle blížit marťanská zima, jejíž zkracující se dny spolu s prachem a pískem hromadícím se na slunečních panelech budou čím dál víc ubírat vozítku životně důležitou sluneční energii. Podle plánu se předpokládá, že Opportunity bude schopna operovat do dubna; optimisté zatím věří, že by mohla dokázat fungovat ještě o několik týdnů déle.


Spirit mezitím míří ke kráteru pojmenovanému Bonneville (Dobříň), který leží nedaleko od jeho místa přistání; jeho úkolem bude zkoumat materiál vyvržený do okolí při vzniku kráteru (viz Spirit_mapa.jpg). Pokud se i jemu cestou podaří narazit na stopy vody, představa o Marsu jako planetě kdysi pokryté teplým mořem by získala pevný základ.

A nyní k obrázkům (jako obvykle vesměs převzatých ze zdrojů NASA), které jsou v tomto vydání poněkud nesystematickou ilustrací všetečného šmejdění na obou polokoulích Marsu:

- boruvka.jpg a boruvka2.jpg ukazují jednu z "borůvek" a barevně označený kámen, kde byla nalezena;
- manevr.jpg: jak se operátoři učili na Marsu řídit;
- dlazdice.jpg: zajímavá skupina kamenů, kterou se Opportunity vydala analyzovat;
- Spirit.jpg: začátek Spiritovy cesty; v popředí velký kámen, který Spiritova kola bez problémů přejela, zcela vzadu vpravo Adirondack, jehož zkoumání se Spirit věnoval;
- dvakrát Spiritova_cesta.jpg: dlouhá pouť, kterou už Spirit urazil;
- Humprey.jpg: kámen, na kterém Spirit obrousil tři kruhové plošky, aby získal dostatečný povrch pro měření teploty kamene před oprášením a po něm;
- laguna.jpg: malý kráter pojmenovaný Laguna Hollow, kolem kterého Spirit projel;
- map.jpg: Spiritova cesta ke kráteru Bonneville; modré krátery fotografoval Spirit, zelené byly zjištěné z oběžné dráhy;
- Opportunity_krater.jpg: průzkumné pojíždění Opportunity kolem přistávacího modulu;
- plan.jpg: plán vrtání (další díra byla plánována v trojúhelníkovém kameni vpravo dole)
- vrtani.jpg: skutečnost
- diry.jpg: a dvě vybroušené díry
- Spirit_prikop.jpg: příkop, který Spirit vyhrabal v písku svými koly. Měl o dost těžší práci než Opportunity, která provedla totéž; přestože hrabal koly na témže místě dvanáctkrát (Opportunity jen šestkrát), podařilo se mu vyhloubit jen poloviční kráter. Půda je v místě jeho působení znatelně tvrdší.




Dopisy čtenářů

Karel R.:

Prohlizel jsem neco malo z jpl/nasa a na nekterych obrazcich je dobre videt povrch solarnich panelu. Je tam spousta dratku, mozna trubicek,... pripada mi to v tech prachovych vanicich docela zranitelne. Na konstrukci me zaujala "velmi levna" montaz kabliku a obalu ruznych soucastek - prepaskovanim plastovymi paskami :-).
Ted vlastni otazka(y):
Jak hodne silne byvaji prachove vanice na Marsu ?Mista pristani maji mensi vetrnou aktivitu (mirne pasmo?) ?

Necekam vycerpavajici odpoved, kdyz vidim, ze se ocekava pouzitelnost cca 3 mesice do takoveho zapraseni panelu, kdy uz nebude dost energie, je mi jasne, ze ostatni zarizeni by vydrzelo mnohem dele.


Přesný údaj o síle prachových bouří na Marsu teď opravdu nemám, Karle, ale vzhledem k tomu, že atmosférický tlak tam činí 0,66% pozemského, velkou sílu ten vítr rozhodně mít nebude. Určitě nehrozí, že by marťanská vánice utrhla vozítku některý z těch ledabyle připáskovaných kabelů :-) pro ilustraci viz panely.jpg a kryt.jpg. Ve srovnání s precizními konstrukcemi, na které jsme zvyklí ze svých aut, to může opravdu vypadat dost hajdalácky, ale musíme mít na paměti, že o vzhled tady opravdu nejde, a ve skutečnosti je ta konstrukce o dost robustnější, než se na první pohled může zdát.

Že by byla místa přistání vybírána podle menší větrné aktivity, mi není známo; tenhle faktor asi roli nehrál, protože když přijde na Marsu pořádná prachová bouře, dokáže zahalit celou planetu do neprůhledného závoje, jako se to k zoufalství astronomů stalo kdysi v sedmdesátých letech sondě Mariner. Místa přistání se vybírala podle šance na nalezení stop po výskytu vody - a jak je vidět, celkem úspěšně :-)

Ještě k té technice: v posledním čísle časopisu ComputerWorld je definitivní vysvětlení příčiny dřívějších Spiritových potíží: technici v nadšení ze záplavy úchvatných fotografií zapomněli v prvních dnech po přistání v jeho operační paměti mazat staré soubory, a v paměti, kde ze 128 MB je 28 MB vyhrazeno pro operační systém, prostě došlo místo, a systém už pak neměl dost paměťového prostoru ani na vlastní restart. Když technici v nouzovém režimu (kdy je k dispozici jen nejnutnější část funkcí výpočetního systému) vyčistili paměť a nechali systém restartovat, všechno zase začalo fungovat...

Spirit a Opportunity jsou vybaveny stejným procesorem jako před sedmi lety jejich předchůdce Sojourner: model RAD6000 americké firmy BAE Systems napájený napětím 3,3 voltu má plynule měnitelnou frekvenci v rozmezí od 2,5 do 25 MHz, vyrovnávací cache-pamět 8 kB, 32-bitový procesor architektury RISC (jednotka se zjednodušenou instrukční sadou a vysokou rychlostí) a 64-bitové datové rozhraní. Díky konzervativní technologii (vzdálenost mezi jednotlivými prvky činí na dnešní dobu nezvykle velkých 0,5 mikrometru) je schopen přežít ozařování kosmickými paprsky a pracovat za extrémně nízkého tlaku při teplotách od -25 do +105 stupňů Celsia. Může se zdát podivné, že za sedm let nebyl vyvinut modernější procesor; ve vesmíru však víc než o výpočetní výkon jde o spolehlivost a odolnost vůči krutým pracovním podmínkám, a tyhle parametry byly už dříve dostatečné. Vyšší rychlost a tedy pracovní frekvence by vedla jen k větší spotřebě vzácné energie; proto lze v případě potřeby příkon procesoru ještě omezit dalším snížením frekvence až na zmíněných 2,5 MHz.

Borůvka
Manevr
Dlaždice
Spirit
Spiritova pouť
Spiritova pouť
Spirit Humprey
Spirit Laguna
Spirit mapa
Opportunity kráter
Opportunity plán
Opportunity vrtání
Opportunity díry
Spirit příkop
Spirit panel
Spirit kryt


Související články:
Apollo 11 (08.09.2019)
Gamma č. 195 (Vesmír, náš domov (IXX.) - Exoplanety (16.01.2011)
Gamma č. 163 (Vesmír, náš domov (IXX.) - planetka Apophis) (26.03.2006)
Gamma č. 156 (Vesmír, náš domov (XXVIII.) - přistání na Titanu) (25.03.2006)
Gamma č. 150 (Vesmír, náš domov (XXVII.) - Mars (VIII.)) (18.03.2006)
Gamma č. 136 (Vesmír, náš domov (XXV.) - Mars (VI.)) (16.03.2006)
Gamma č. 135 (Vesmír, náš domov (XXIV.) - Mars (V.)) (15.03.2006)
Gamma č. 134 (Vesmír, náš domov (XXIII.) - Mars (IV.)) (15.03.2006)
Gamma č. 133 (Vesmír, náš domov (XXII.) - Mars (III.)) (15.03.2006)
Gamma č. 132 (Vesmír, náš domov (XXI.) - Mars (II.)) (15.03.2006)
Gamma č. 131 (Vesmír, náš domov (XX.) - Mars (I.)) (14.03.2006)
Gamma č. 128 (Vesmír, náš domov (XIX.) - Heliopauza) (12.03.2006)
Gamma č. 103 (Vesmír, náš domov (XVIII.) - Venuše (II.)) (05.03.2006)
Gamma č. 096 (Vesmír, náš domov (XVII.) - Venuše (I.)) (28.02.2006)
Gamma č. 091 (Vesmír, náš domov (XVI.) - Merkur (III.)) (24.02.2006)
Gamma č. 085 (Vesmír, náš domov (XV.) - Merkur (II.)) (22.02.2006)
Gamma č. 083 (Vesmír, náš domov (XIV.) - Merkur (I.)) (21.02.2006)
Gamma č. 078 (Vesmír, náš domov (XIII.) - Měsíc (VI.)) (21.02.2006)
Gamma č. 075 (Vesmír, náš domov (XII.) - Měsíc (V.)) (17.02.2006)
Gamma č. 072 (Vesmír, náš domov (XI.) - Měsíc (IV.)) (16.02.2006)
Gamma č. 064 (Vesmír, náš domov (X.) - Měsíc (III.)) (15.02.2006)
Gamma č. 057 (Vesmír, náš domov (IX.) - Měsíc (II.)) (14.02.2006)
Gamma č. 054 (Vesmír, náš domov (VIII.) - Měsíc (I.)) (09.02.2006)
Gamma č. 053 (Vesmír, náš domov (VII.) - Země (VII.)) (09.02.2006)
Gamma č. 053a (Povídka o Zemi) (09.02.2006)
Gamma č. 044 (Vesmír, náš domov (VI.) - Země (VI.)) (08.02.2006)
Gamma č. 027 (Vesmír, náš domov (V.) - Země (V.)) (31.01.2006)
Gamma č. 026 (Vesmír, náš domov (IV.) - Země (IV.)) (31.01.2006)
Gamma č. 024 (Vesmír, náš domov (III.) - Země (III.)) (28.01.2006)
Gamma č. 018 (Vesmír, náš domov (II.) - Země (II.)) (26.01.2006)
Gamma č. 013 (Vesmír, náš domov (I.) - Země (I.)) (25.01.2006)


Celý článek | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout článek


©2001 Zbyněk Slába, grafické prvky - Renáta Řehová
Stránky byly vytvořeny s využžitím redakčního systému: PhpRS