Zajímavosti

* Na obranu ohrožených druhů (2)

Vydáno dne 28. 03. 2019 (143 přečtení)

Poznámky k současné češtině

Žijeme v globalizovaném světě, jemuž vládne angličtina, a anglicismům už se nikdy úplně neubráníme; ale někdy už je toho příliš. Na kdekterých webových stránkách najdete odkaz na otrocky přeložené "Více informací" [More info], místo českého "Další informace". Agentka call-centra se vás zeptá "Jak vám mohu pomoci?" [How can I help you?], přestože o žádnou pomoc nežádáte - třeba potřebujete jen informaci nebo si chcete stěžovat. "Mně už není pomoci," mám někdy chuť povzdychnout v odpověď. Bylo by zajímavé zjistit, co by mi slečna nabídla potom; školení asertivity musí adepty připravit na všechny situace. "Co pro vás mohu učinit?" by bylo mnohem užitečnějším začátkem dialogu.





Zážitkem pro otrlejší povahy je konverzace mezi odborníky, například kolegy projektovými manažery: - Tohle erefpéčko bude muset aprúvnout nejdřív prokjúrment a pak manažment na levlu aspoň bé dva, ale budou chtít ponížit kosty, zvýšit profit, zlepšit rejty a redukovat hedkaunt. Pokud na to budem chtít někoho hajrovat, bude se muset poslat sívíčko na háerko a pak to sabmitnout. A nakonec nám to ekaunt beztak redžektne, takže je to celý na ... A teď už nemám čas, za chvíli mám telko v Caracasu.- [Caracas zde není hlavní město Venezuely, ale oblíbená zasedačka...] Jelikož je tenhle galimatyáš určený pro úzký kruh zasvěcených, jimž taková hatmatilka paradoxně zrychluje a zpřesňuje konverzaci, je to ještě omluvitelné. (Vzpomínám, jak mě rozčílilo, když jsem kdysi místo důvěrně známého anglického AutoCADu vyfasoval "lokalizovanou" českou verzi; týden mi trvalo, než jsem si zvykl na nové názvosloví: "Co je u sta hromů tohle za pitomost, překládat programy?" Chci nakreslit čáru, a místo LINE musím napsat ÚSEČKA, i s tou čárkou a háčkem! To už se fakt zbláznili; devět tlačítek místo čtyř! ("č" se tenkrát psalo - a .) DRAW je KRESLIT, a místo TRIM je OŘÍZNOUT... A toho zatracenýho Husa taky mohli upálit dřív, než stihl vymyslet ty svoje nabodeníčka. Ještě po čtyři sta letech máme kvůli němu binec v kódových stránkách. Jako kdyby nám nestačila latinská abeceda. A když chce někdo kreslit v AutoCADu, tak se snad i pologramotný český konstruktér těch padesát anglických slovíček může naučit, ne?? ale to bylo dávno, v minulém století... Zkuste dnes dát někomu appku, která není přeložená do češtiny.)
  Dialog projekťáků připomíná vyprávění pamětníka z předválečných Sudet: ?Když se někdo zeptal, kde je máma, dozvěděl se, že "Muttra pucuje na konku tébich" [čistí na chodbě koberec]. Gramatiku to mělo českou, ale česky tam nebylo ani slovo??

  Po revoluci se nám otevřel přístup k dlouho odpíraným informacím ze Západu: na překlady se vrhl každý, kdo uměl listovat slovníkem, a podle toho to vypadá v mnoha případech ještě dnes. Čtete český text a otrocky přeložené anglické fráze z toho trčí jak bidlo z pytle.

  Jednou z nejčastějších obětí amatérských překladatelů je "control". Zvuková i pravopisná shoda s českým výrazem je zavádějící. V angličtině to jen vzácně znamená českou "kontrolu"; v naprosté většině je to "řízení, ovládání, regulace". Dozvíme se tak, že ?nejnovější japonský tanker bude poháněn plachtami, jejichž nastavení bude kontrolováno počítačem.? Asi ten počítač poleze po ráhnech a bude kontrolovat, zda se neutrhla otěž, za kterou ručně tahají námořníci jak za časů admirála Nelsona. Podobně sekce "Command and Control" na vlajkové lodi není "Velení a kontrola", a nefunguje to tak, že korvetní kapitán vydá rozkaz a pak ho půjde zkontrolovat. To oddělení má prostě za úkol "Velení a řízení".

  Jiné slovo, které má u překladatelů smůlu, je "believe": může sice mít spirituální význam "věřit", ale ve většině textů znamená prostě "být přesvědčen". Pak se dočteme, že ?... ministr věří, že Brexit proběhne v termínu,? přestože ministr jako správný politik nevěří vůbec nikomu a už vůbec ne v něco, a jen pro své voliče předstírá, že je o svém tvrzení aspoň přesvědčen. Český novinář z něj pak v bezmyšlenkovitém překladu nakonec ještě udělá náboženského vizionáře.

  ?I am happy? může znamenat, že je někdo "šťastný" v českém smyslu, ale většinou tím říká prostě ?jsem v pohodě?. Přinese-li Angličan návrh řešení a šéf odpoví ?I am happy with that,? nemusí kvůli tomu zrovna vrnět blahem; říká prostě ?s tímhle dokážu žít.? Podobně ?to hate? sice znamená mimo jiné i "nenávidět", ale řekne-li Angličan ?I hate this work,? většinou tím myslí prostě jen ?tuhle práci nesnáším...?
  Další zhusta se vyskytující přihlouplý amerikanismus je ?xy je zpátky? (he is back); česky se říkávalo prostě ?vrátil se?.
  "Fool" někdy skutečně znamená "blázen", ale daleko častěji má přízemnější význam: ?What a fool I was! Co jsem to byl za hlupáka!?
  Občas se člověk může dočíst, že někde zasahovali ?američtí maršálové?, což je o to bizarnější, že v celých amerických ozbrojených silách se taková hodnost nevyskytuje. S žádnými maršály ani generály to nemá nic společného; jsou to prostě příslušníci ?United States Marshals Service? neboli členové federální policie.

  Ponorka je podmořské plavidlo, ale je velký rozdíl, zda se ponořuje [dive], což je činnost, pro kterou je konstruována a vykonává ji opakovaně, nebo potápí [sinks], což se obvykle děje jen jednou a naposledy... Jak ve svém typicky zdrženlivém hodnocení pravil na začátku dvacátého století anglický admirál, který se nechal přemluvit k inspekční plavbě v právě zkonstruované ponorce ve společnosti vynálezce Johna Hollanda a měl tu smůlu, že si ponorka sedla do temžského bahna a nemohla se zvednout, dokud ji posádka běhající dopředu a dozadu kymácením nevyprostila z lepkavého sevření: ?Od ponorky se očekává, že se občas ponoří až na dno a chvíli tam setrvá; avšak nemělo by se tak dít proti vůli posádky,? postěžoval si v jinak pochvalné zprávě.

  Jeden výstřel do vlastních ajťáckých řad: nespočítal bych, kolikrát jsem slyšel někoho bědovat, že mu nefunguje "lodžin". Hádanka: jak souvisí přihlášení do systému (login, čti jak píšeš) s dřevěným špalkem? Takhle: na středověkých plachetnicích se rychlost lodi vůči vodě měřila tak, že konec tlustého válcového špalku předem definovaných rozměrů byl připevněn na lano, na němž byly v pravidelných intervalech uvázány uzly. Na povel jeden námořník otočil připravené přesýpací hodiny a druhý stojící na zádi lodě hodil špalek do moře, nechávaje lano bez odporu klouzat v dlani. Když se písek dosypal, námořník přestal počítat uzly a zjištěný počet zapsal do lodního deníku jako rychlost v uzlech. Konfigurace celého systému "množství písku v hodinách - vzdálenost uzlů na provaze - průměr a délka špalku" musela být přesně nastavena, protože rychlost jednoho uzlu znamená "jednu námořní míli za hodinu", a námořní míle je z původní definice délka poledníku mezi dvěma rovnoběžkami lišícími se o jednu obloukovou minutu.


(Hezký obrázek na https://en.wikipedia.org/wiki/Nautical_mile to řekne mnohem názorněji.)
  Samotné slovo míle pochází opět z latiny: "mille passus", tisíc [dvoj]kroků. Pointa celé historky je v tom, že výraz "log" [špalek] se brzy začal používat nejen pro celé toto sofistikované zařízení se zauzlovaným lanem, ale nakonec i pro samotný lodní deník, kam se údaje zapisovaly: "The Ship?s Log", logbook. Když se tedy hlásíte do systému, neděláte žádný "login" [lodžin], ale "log-in", zápis do deníku, jako na vrátnici?


Ještě o té latině. Vedli jsme druhdy s mým strýcem a vzácným přítelem Jiřím H. učené řeči o Evropské unii (dávno před dnešní krizí) a Jiří přemítal nad potížemi s osmadvacetijazyčným babylónem: ?Nejlepší by bylo zvolit jednu řeč, která by byla prostě úředním jazykem Unie, jenže kterou? Němčina to dost dobře být nemůže, po druhé světové válce; francouzština je moc složitá, a angličtina by zase naštvala přinejmenším Francouze. Ale co třeba latina? To je přece základ evropské kultury, a jelikož to není jazyk žádného státu, nikdo by si nemohl stěžovat, že je někdo nespravedlivě zvýhodněn.? Povídám: ?Hrome, Jirko, máš pravdu! To by bylo něco! Jen si to představ, jak by to podpořilo klasickou vzdělanost! Jediné platné znění všech unijních dokumentů by prostě bylo latinsky, a kdo by to chtěl mít v rodném jazyce, musel by si zařídit překlad. Kdokoliv by se chtěl živit jako překladatel nebo pracovat pro ministerstvo zahraničí, místního rozvoje, obrany, pro jakýkoliv úřad nebo podnik, který musí jednat s unijními úřady, musel by se prostě předem naučit latinsky; automaticky by to vytvořilo obrovskou poptávku po klasickém vzdělání. Konečně by bylo něco společného pro všechny studované Evropany! Za první republiky se to učilo na každém klasickém gymnáziu, tak jaký by v tom byl problém... kdokoliv by se do toho pustil, měl by v ceně základ pro všechny západní jazyky, a Vergilia v originále by si pak mohl přečíst kdekterý referent!? Samozřejmě to zůstane neuskutečnitelným snem milovníků klasické kultury, protože v jednadvacátém století pro něco takového není "politická vůle" [= chtít od občanů, aby se učili ještě něco navíc, by byla volební sebevražda], ale představa je to krásná?

  Nejde-li to jinde, používám střípky své latiny - s pronikavým úspěchem - aspoň doma. Když mě manželka peskuje, že jsem pomalý při domácích pracích, odpovím třeba - ?Roma per une die non condita est!? V tu chvíli už moje drahá polovička začíná rudnout, protože pochopí především, že: 1) je to latinsky, 2) já vím, že ona jako dětská doktorka by latinsky měla umět, a 3) jsa si jist, že pár let po promoci už si z latiny pamatuje hlavně rovinu dorsální a ventrální, pošklebuju se jí, že narozdíl od sice nevzdělaného, zato sečtělého ajťáka (ničivá kombinace) té větě nerozumí. Když si ji dostatečně vychutnám, prozradím překlad: ?Řím taky nepostavili za den!? To už se rozzuří do běla: ?Já ti dám Řím! Koukej, ať už je ten kočičí záchod vyčištěný!!? Stěžovat si nemůže - nikdy jsem jí nesliboval, že to se mnou bude mít lehké: řeklo se v časech dobrých i zlých... Kdysi v raných dobách našeho manželství, když jsme ještě měli dost volného času, jsem se začetl do jejího lékařského manuálu: ?Poslechni, Pavlínko - co je to subfebrilie?? ?Zvýšená teplota.? ?Zvýšená teplota... hm, nooo...? ?Co zase máš? Zas to tvoje věčné hm - nooo! Co se ti na tom zase nezdá? Proč musíš mít vždycky na všechno kontra?? ?Tak, já jenom, že "sub" je řecká předpona, a znamená "pod", něco nižšího? tak jak může subfebrilie být zvýšená teplota?? ?Já na rozdíl od tebe mám šest let Karlovy university, a když ti to řeknu, tak to tak prostě je; zkrátka tohle to znamená! Opravdu nevím, proč ty musíš KAFRAT ÚPLNĚ DO VŠEHO??! A hlavně do věcí, kterým VŮBEC nerozumíš??? (Neodvažuju se hádat, kolik laskavých čtenářů teď mé drahé polovičce ochotně přikyvuje...) ?No... a jak se tedy řekne horečka?? ?Febrilie.? ?A to je od kolika?? ?Od osmatřiceti stupňů.? ?A subfebrilie je... POD tím?? ?Samozřejmě!? ?No vidíš, konečně jsem to pochopil! Takže je to teplota "POD horečkou"! Nakonec přece jen v tom vy ranhojiči máte nějakou logiku?? Kompliment formulovaný v ajťáckém stylu se ocenění nedočkal: ?TY už radši nic nečti!?

  Zase jsem se poučil; a jestli nic jiného, aspoň od té doby vím bez slovníku, co znamená, když je v Dolní sněmovně "febrile atmosphere".   Na oplátku o mě manželka ráda vypráví příhodu ilustrující, jak málo je mi platná všechna teorie: ?Když měl Jarda na starosti našeho synka, zjistil, že chlapeček se celý třese: "Táto, mně je zima!" Místo aby mu dal teploměr a Nurofen - přidal o zoubek na termostatu!! A pak svěřte ajťákovi dítě... když za celý život nepochopil nic složitějšího než tu svoji fyziku!? Přítomní doktoři řičí smíchy; není slastnějšího potěšení než potkat většího pitomce než jsem sám...

Dosavadní reakce čtenářů na moje lingvistické kverulování jsou naštěstí smíšené - díky čemuž svět zůstává pestrý. Kamarád Milan na předchozí díl odepsal:

?Tak ten článek jsem celý nepřečetl, protože jsem zastáncem zjednodušování a tohle je moc komplikované :-)
Ne ale doopravdy. Pro mne je jazyk jen a pouze nástroj, který slouží k podpoře spolupráce lidí (tak to asi i pračlověk zamýšlel, když ho vyvinul). Buď se přizpůsobí tomu jak ho lidi používají nebo ho čeká osud latiny (hobby jazyk pro doktory).?

A výše zmíněný strýc Jiří mi zaslal pro ilustraci už zcela surrealistický tvar ?více krásnější?. ?Více krásný? je konstrukce zoufale neobratná, ale aspoň logicky důsledná; ve srovnání s tím ?více krásnější? sice na první pohled vypadá jako nějaký ?dvaapůltý stupeň přídavného jména?, ale spíš to znamená, že mluvčí už vůbec nepochopil princip stupňování a měl by se na chvíli posadit do hodiny českého jazyka - dejme tomu ve třetí třídě.
  Další perla, kterou mi Jiří zaslal, ukazuje půvab nechtěného při použití profesní hantýrky vůči publiku zvyklému na spisovnou řeč: ?Instalatérské práce levně! Dělám havárie!? Tento specialista riskuje, že opatrnější zákazník si ho radši nepustí do bytu...
  Někdy stačí chybějící interpunkce. S kolegou dojížděčem do práce jsme se kdysi na D8 bavili při pohledu na dodávku s nápisem "STĚHOVÁNÍ DOPRAVA". ?Hele, a kdybych potřeboval odstěhovat doleva, to bych asi musel ke konkurenci???

  Roztomile nechtěná slovní hříčka bývala před lety k vidění na billboardu u roudnického exitu dálnice D8: www.medpovrly.cz. Kdo zná průmyslovou historii Povrlů, malebného severočeského městečka, už jistě tuší, co se stalo. Po čase na obchodním oddělení tamního závodu zřejmě někomu došla trpělivost s neodbytnými zákazníky žádajícími expresní zásilku medu, a na billboardu se objevila webová adresa, kterou by Internet Explorer sice nezvládl, ale aspoň nemátla obecenstvo: www.měďpovrly.cz .


(pokračování)




Celý článek | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout článek


©2001 Zbyněk Slába, grafické prvky - Renáta Řehová
Stránky byly vytvořeny s využžitím redakčního systému: PhpRS