Zajímavosti

Já tu knížku ale opravdu potřebuju!!

Malé pojednání o tom, do čeho byste se určitě neměli pouštět

Nedávno jsem se byl podívat na knihy v malém knihkupectví ve Strašnicích, když v tom mě náhle zaujal jakýsi muž, který poměrně zoufalým hlasem přesvědčoval prodavačku, že "tuhle knížku nutně musí mít, že jí prostě strašně moc potřebuje". Pán byl značně afektovaný a tak mě jeho volba zaujala a zaposlouchal jsem se do rozhovoru. Jak jsem pochopil, dotyčnému před nějakým časem zemřeli blízcí příbuzní, jemu se po nich stýskalo a tak se rozhodl se s nimi "spojit" tak, že si jejich duše vyvolá pomocí nějaké knihy s návodem na tuto pochybnou seanci.



Pána jsem si zběžně prohlédl, byl opravdu ve stavu, kdy by mu mohla být podobná činnost velmi nebezpečná a tak jsem nevydržel a poradil mu, aby toho nechal. On se na mě podíval a zeptal se proč. Vysvětlil jsem mu, že není dost pevný na to, aby to vůbec zvládl a že to pro něj bude velmi škodlivé. Smutně se na mě podíval, řekl,že už mu to stejné vysvětlilo více léčitelů, ale že prostě bez svých blízkých nemůže být a odešel. Prodavačka zavrtěla hlavou a řekla cosi o "pošukovi" a mě z celé situace zůstala poněkud nahořklá příchuť na jazyku. Co vlastně znamená odchod člověka a proč bystě neměli usilovat o spojení s jeho duší?


Pokud dojde k úmrtí kohokoli, dotyčný má vždy naplněný svůj tzv. "karmický plán", tedy důvody pro jeho další život zde na zemi již pominuly. Buď si zde už splnil svůj "karmický úkol", nebo naopak jej ignoroval a nehodlal se mu vůbec věnovat. V obou případech pak obvykle dochází k tomu, že bytost opustí pozemskou existenci a její duše odchází do sfér, které my běžným způsobem nejsme schopni vůbec vnímat. V každém případě tato duše již nechce být dále nijak rušena záležitostmi pro ní již minulého života na Zemi! Pro pozůstalého je ovšem situace zcela opačná, alespoň se mu to tak logicky jeví. Stýská se mu, zesnulý mu chybí, v jeho životě nastalo často velmi nesnesitelné prázdno. V extrému může docházet k neurózám, poruchám spánku, depresím a dalším posttraumatickým stavům na psychosomatickém základu, které vzácně vedou i sebevraždě truchlícího, který tak (ovšem zcela marně) doufá, že se na "onom světě" zase shledá s milovanou bytostí. To je však obrovský omyl. Proč?


Protože každé duši je vyhrazena v tzv. "bardu", neboli posmrtné sféře existence určitá oblast, která energeticky odpovídá vibracím, jež bytost po většinu života a zejména pak těsně před svou smrtí vyzařovala. V této oblasti následně dochází k dalším procesům zrání duše a k postupnému přechodu do dalších duchovních sfér, či k opětovnému vtělení zpět na Zemi atd. Zcela ideální pak je, když se dotyčná duše dostane do příslušné sféry hladce a bez dalších zbytečných průtahů, které jí v této fázi vývoje k ničemu neslouží. Přestože takové duše se již netýká běžné časové měřítko, není z hlediska jejího dalšího vývoje jakékoli zdržování žádoucí. Sebevražda je však jedním z nejtěžších "hříchů", který můžeme jako lidé spáchat. Důvodem je zejména to, že jí vždycky konáme v mohutných emocích a ty jak známo, výrazně zhoršují tzv. "karmu", neboli zákon příčiny a následku. Paradoxně chladnokrevná vražda bez emocí způsobuje vždy výrazně menší karmickou zátěž, než sebevražda, ať už je spáchána jakýmkoli způsobem. Důležité jsou vždy průvodní emoce! Takže pokud vám někdo zemře a vy v touze se s ním setkat spácháte sebevraždu, nemáte nejmenší šanci sdílet s dotyčnou duší nadále cokoli společného. Maximálně vám bude v určité sféře zmíněná duše na chvíli ukázána, abyste pochopili, čeho jste se dopustili a tím vaše další setkání končí a vy se dostáváte do sféry, kterou údajní bývalí sebevrazi popisují v regresních hypnózách vždy velmi drasticky, protože tam chybí radost a naděje a naopak se měrou vrchovatou dále zesiluje smutek ze ztráty milované bytosti a lítost nad vlastním činem. (To však není "za trest", ale z důvodu zapamatování si, duše v bardu vždy dostává důležité informace podbarvené výraznými emocemi a tak si lépe pamatuje a může tyto informace použít i normálním, fyzickém těle v další inkarnaci).


V principu jsou nepřirozený smutek a silné psychosomatické reakce lidského těla vždy způsobené egem pozůstalého, které se nedokáže se ztrátou smířit. Nejedná se tedy nikdy o smutek duše, protože ta je vyspělou entitou, která na rozdíl od našeho ega zná velmi dobře důvody úmrtí druhé osoby a rozhodně pro ní netruchlí. Samozřejmě rozdílná situace bude pro člověka, jemuž zemřel starý rodič, který navíc před smrtí trpěl a pak pro mladou matku, které tragicky zemřelo dítě, ale v obou případech se vždy jedná o vzájemné působení sil, do kterých my běžným rozumem nevidíme. Nejideálnější, co pro zesnulého můžeme udělat, je ho s láskou pustit tam, kam jeho duše náleží a zařídit potřebné úřední záležitosti zde na zemi. Chápu, že to je obtížně pochopitelné, těžké, často se vám jeví jako nemožné něco podobného, ale truchlením a neustálým intenzívním pomýšlením na zesnulého jeho duši opravdu nepomáháte a hlavně - velmi výrazně škodíte také sami sobě.


Často za mnou přichází lidé, kteří trpí nejrůznějšími chorobami a stačí pak zjistit, že třeba i několik let stále žijí ve smutku za někoho, kdo tu již není. Stačí pak jedno, či dvě sezení na toto téma a dotyčný se nestačí divit, že svět se mu zase jeví mnohem barevnější a radostnější a že jeho zdravotní, nebo i psychické potíže náhle mizí, nebo se zmírňují. I tak se projevuje ego, které se nehodlá smířit se ztrátou někoho, koho považovalo v podstatě za svůj majetek. Jestli chcete názorně pochopit, co se zde snažím vyjádřit, doporučuji vašemu shlédnutí moc pěkný povídkový český film "Kuličky", kde myslím ve čtvrté povídce paní doslova utrápí svého nemocného manžela k smrti svým egem, přestože on po ní chtěl úplně jiné, pro něj podstatně důležitější věci. Nemusíte mít obavy, film není nijak drastický, ani smutný, spíše vás přivede zábavnou formou k pochopení pochodů lidské psychiky.


Naslouchejte svým blízkým, jejich potřebám a žádostem. Velmi často se lidé před svou smrtí smíří se svým osudem, pochopí souvislosti a potřebují od vás řadu věcí, kterými jim můžete opravdu pomoci. Smrt již neodvrátíte, ale pro jejich duši můžete udělat víc, než si jste ochotni připustit. Problém je ale často v tom, že vy si také uvědomujete nezvratitelnost nastávající ztráty svého blízkého a doslova se předčasně "přepnete" do truchlícího stavu, namísto abyste se snažili dotyčné osobě ulehčit, pomoci a splnit jí to, o co vás žádá. Přitom jak staří lidé, tak často i děti před smrtí (pokud není náhlá, nebo tragická) vědí, co byste pro ně mohli udělat a věřte, že i když jejich přání často nemají žádnou logiku, uděláte pro ně maximum, když jejich požadavek splníte. Navíc vám se bude po odchodu milované osoby daleko lépe dýchat, než když pro ní z hlediska duchovního neuděláte podstatě vůbec nic. Smrt a vlastní "kvalita" odchodu ze života jsou jedním z nejvýznamnějších prvků dalšího vývoje duše po životě na Zemi.


Bohužel obvyklá česká "továrna na smrt" (jak cynicky, leč často oprávněně říkám koncovým zdravotnickým zařízením i pohřebním službám) je velmi drastická sama o sobě. Pokud vám někdo blízký umírá v pověstné "čekárně na smrt", v LDN a vy u jeho konce nejste, přijedou zřízenci, hodí tělo na vozík a odvezou na patologii. Vy v podstatě nerozhodujete o ničem, ani o pohřební službě. Při úmrtí doma jste povinni volat lékaře, který stanoví smrt a potom je v jeho kompetenci rozhodnout o případné pitvě zesnulého. Často se šokovaný pozůstalý setká s arogantním lékařem, který přímo doporučí pohřební službu s tím, ať neděláte problémy a jestliže se bráníte, vyhrožuje podrobnou pitvou a tím, že bude s tělem zesnulého při pitvě zacházet nedůstojně. České pohřební služby jsou pak kapitola sama pro sebe, před nimi jsou i pověstní pražští taxikáři pouze nevinným a neškodným občanským zájmovým spolkem. Tím se samozřejmě nechci nijak dotknout toho mizivého procenta opravdu slušných podnikatelů v pohřebnictví, ani zcela mizivého procenta slušných LDN, kde mají lidský přístup k pacientům a kde nenechají umírajícího celý den ležet v plných plenách, bez naplnění jeho tak základních životních potřeb, jakým je třeba dostatek tekutin.


Nyní však pozor - přes obvyklou aroganci a nesmlouvavost státních úřadů, vy nemusíte nechat zemřít svého blízkého v nemocnici a hlavně - nikdo, žádný zákon vám nenařizuje, že musíte volat lékaře ihned po úmrtí. Tedy bez problémů můžete svému blízkému zpříjemnit jeho poslední chvíle u vás doma, splnit mu všechno, oč požádá a po jeho smrti s ním klidně ještě být, jak dlouho chcete. Samozřejmě buďte rozumní a v letním parnu nezůstávejte se zesnulým týden. Ale i třeba několik hodin tichého spočinutí vedle zemřelého udělá pro jeho duši více, než si jen dokážete představit... Ve starém Tibetu a nejenom v něm se často zesnulému ještě četla tzv. "Kniha mrtvých". Je to soubor rad a praktických postupů, které prý duši umožnily hladce přejít do již zmíněného barda. To určitě dělat nemusíte, ale věřte, že pokud ještě například zůstanete se zesnulým hodinu, dvě a pustíte si třeba vážnou hudbu, to vše navodí vhodnou atmosféru jak pro odcházející duši, tak i pro vás. A uvidíte, že až přijede často necitlivý lékař a stejně necitliví "pohřebáci", budete jejich jednání snášet v daleko větším klidu, než kdybyste zavolali úřady bezprostředně po úmrtí vašeho blízkého. Bude to proto, že vaše duše se rozloučily bez spěchu a důstojným způsobem.


Existuje však ještě jeden důvod, proč byste se neměli pokoušet evokovat duše svých blízkých po jejich smrti a tím je skutečnost, že truchlící, depresivní člověk je vždy velmi otevřený tzv. "astrálním vlivům". Takže jakmile se sami pustíte do postupů, kterým dobře nerozumíte, nejspíš si na sebe přitáhnete astrální entitu, jejíž vibrace odpovídají těm vašim. Nejen že se nesetkáte s tím, s kým jste se setkat chtěli, ale navíc se vaše problémy, smutek a další negativa jenom dále prohloubí. A já osobně znám pouze velmi málo schopných léčitelů, kteří jsou pak schopni z vás takové energie (nebo chcete li cizí duše) odstranit. Pamatujte na to, že nejideálnějším způsobem při odchodu někoho blízkého je se s tímto odchodem vyrovnat a pokud se vám to delší dobu nedaří, doporučuji navštívit někoho, kdo je schopen vám pomoci. Ať již opravdu kvalitního psychologa, nebo kvalitního léčitele. Psychiatrie a polykání antidepresiv vám problém nevyřeší, ale pouze ho odsunou. Znám lidi, kteří ještě dvacet let po úmrtí svého dítěte žijí v těžkých depresích a zmíněná antidepresiva se jim stala nutným každodenním chebem. Přitom stačí často málo a jejich život se opět může zkvalitnit...



Autor: Zbyněk Slába | Počet komentářů: 3 | Sdílet na: | | |


Napsat komentář

(Registrace nového uživatele)

  *Napište číslicemi jednadvasedm:


  *Jméno:


  Heslo: (Pouze pro registrované)


  *Titulek:


  *Text zprávy:




8.7.2009 10:01
Titulek:

Od: žaneta


Dobrý den,

i když byl článek - "Když se potřebujete rozhodnout " hodně dlouhý, uvědomila jsem si, že se nechováme k těm, kteří umřeli "férově". Sobecky si nechceme připustit, že již zde nejsou, protože máme strach z toho začít žít sami a na vlastních nohou. Proto se hodně lidí upíná k těm, kteří zde již nejsou, a je to bohužel i jejich ";doživotní" berlička.
Vím, že je těžké přijmout fakt, že život skončil, na druhou stranu máme možnost si uvědomit, že ti lidé byli mezi námi, život obohatili, předali co měli a jejich cesta skončila. Tak jak jednou budou vzpomínat ti druzí na nás a určitě bychom nechtěli, aby nás "tahali" za nohu zpátky na zem, tak bychom měli nechat jít i my ty před námi.



8.7.2009 10:03
Titulek: Re:

Od: žaneta


Omluva, moje reakce je na článek "Já tu knížku ale opravdu potřebuji!"...:-))



27.6.2023 11:42
Titulek: Já tu knížku, ale opravdu

Od: Zdenča


Tak jsem si našla tyto stránky a pozorně jsem si vše přečetla.Zrovna jsem prožívala , smutný zase den ,kdy na mě vše padalo. 7.2.2022 mě zemřel manžel na poscovidové problémy.Byli jsme 44 let společného manželství.Nebyl den, abych na něj nemyslela, bezpočetné stékajících slz . Né kvůli mě, že jsem v bytečku bez něj,ale že cítím tu svým způsobem tu nespravedlivost.Zsloužil si konečně užít si zaslouženého odpočinku za ty léta pilný dřiny.Konečně se věnovat koníčkům , vnoučatům.Já jsem se necítila ani neuměla si představit, že mě se to může stát ,smrt nás oddělila.Nebyl starý 65 let,to se říká ,že se budeme dožívat vyšších věků.Nevidím to, vysokých let se dožívají lidé poválečných let to jim přeji, zažili si své.Ale co chci ,k tomuto říci,po přečtení mě to tak nějak zklidnilo i na srdci ,na duši,vím, že na celou rodinku i na jeho stařičkou maminku o kterou se starám dohlíží.Vím, žiju tu dál pro naší společnou rodinku, babičku už kvůli mojemu mužíčkovi,ale vím že mi i tak chybí.... Ale budu se mužíčku snažit a nechat tě odpočívat a dívat se .....


Diskuse - hlavní str.

Diskuse o energiích  Diskuse o astrologii  Diskuse o Tarotu  Diskuse o léčení, mystice




Související články:

Baruška (1.11.2023 04:50)
PF 2023 (24.12.2022 04:47)
Dvě cesty vývoje lidského mozku a jejich dopady (2.6.2022 14:00)
PF 2022 (24.12.2021 05:19)
Chlastejte Tuzemák a rychle sdílejte, než to smažou! (15.2.2021 15:20)
PF 2021 a malé vánoční zamyšlení nad dětským Ježíškem (24.12.2020 09:31)
Zimní otužování očima přímého účastníka (30.1.2019 17:42)
Návod na použití péřového spacáku (4.1.2019 09:47)
Tradiční malá PéeFka:) (23.12.2018 14:25)
Lehké vyčištění jater (7.6.2018 17:13)
Vánoční přání a také malý tip na netradiční dárek (22.12.2017 16:50)
Svépomocné řešení aktuální máslové krize (27.9.2017 18:13)
Léčení Alzheimerovy choroby (26.6.2017 20:52)
Změny na Oranžových stránkách (13.3.2017 16:52)
Zázrak české farmacie v praxi (29.1.2017 18:34)
Nedobrovolný kurs přežití ve volné přírodě (7.11.2016 18:48)
Skrytá rizika energetických nápojů (1.11.2016 15:29)
Zánět močových cest a přírodní farmacie (23.10.2016 17:35)
Těžké nemoci a konopí (14.10.2016 14:19)
Náboženství a fanatismus v praxi (29.9.2016 20:56)
Jak jsem hledal brýle pod vodou a jak to dopadlo (30.5.2016 14:34)
Změny na Oranžových stránkách (27.5.2016 11:21)
Jak (ne)léčit rakovinu (20.3.2016 10:34)
Jak na chřipku II. (17.11.2015 12:29)
Čínská medicína - ano či ne? (17.11.2015 11:20)
Dobročinná, (nejenom) vánoční sbírka (11.12.2014 12:13)
Jak účinně (a nesmyslně) zkrátit život vašeho morčátka (18.6.2014 21:06)
Jak na kuří oka? (3.2.2014 21:25)
Chce to klid a nohy v teple (3.2.2014 21:21)
Jak na tělesnou termogulaci? (26.1.2014 21:12)
Oranžové stránky miliónové:-) (3.1.2014 22:03)
Jak na lehké vyčištění těla po Svátcích? (1.1.2014 21:10)
Stáří a choroby (5.12.2013 21:21)
Když nám příroda dává mat (29.9.2013 12:01)
Neobvyklé setkání na staré E55 (24.8.2013 10:06)
Odpovědi na dotazy čtenářů v komentářích - k 15.6.2013 (15.6.2013 20:16)
Poděkování za pomoc dětskému domovu (19.12.2012 22:08)
Malá vánoční pomoc opuštěným dětem (22.11.2012 19:48)
Úplněk 31.8.2012 (1.9.2012 14:53)
Léčivé vzpomínky (25.8.2012 17:03)
Když udeří mrazy... (9.4.2012 18:34)
Reakce na komentáře čtenářů k 1.7.2011 (7.1.2012 12:20)
Jak správně vyprat péřový spacák... (27.11.2011 18:09)
Teplický léčitel Jaroslav M. Pešek (3.7.2011 16:39)
Putování s pejskem (1.3.2011 21:07)
Úplněk 24.8.2010 (27.8.2010 07:25)
Reakce na komentáře čtenářů k 1.3.2010 (6.3.2010 12:54)
Klidně bych tam své dítě nechala (28.2.2010 11:34)
Až jednou budete umírat... (5.12.2009 11:04)
Fotogalerie autora Oranžových stránek (3.4.2009 21:22)
Měla si tu blbou krávu poslat do prdele... (7.3.2009 10:08)
Magie Vánoc (20.12.2008 22:01)
Jaká je současná úroveň slušnosti a úcty k hodnotám v "malém českém rybníčku" ? (4.12.2008 21:23)
Myška (28.3.2008 15:18)
Jak jsem kupoval zrcadlovku (25.3.2008 21:13)
Vyjádření vedoucího Správy CHKO Kokořínsko (11.1.2008 15:23)
Svět není černobílý (19.12.2007 14:42)
Poslední jízda na trati č. 132 (14.12.2007 18:36)
Máme pro vás vstupenku... (22.6.2007 14:44)
Lze léčit neplodnost astrologickými metodami? (25.1.2007 20:20)
Jak se dají zdarma pořídit svaté obrázky... (29.12.2006 19:08)
Magicko-astrologický závod ve Staré Praze (21.11.2006 20:02)
Záchrana potápěče na volném moři po ztrátě vztlaku (28.9.2006 20:11)
Zvláštní setkání pod vodou (1.8.2006 14:44)
Zajímavosti o toxoplasmóze (24.4.2006 18:03)
Ptačí chřipka - hrozba nové pandemie? (6.3.2006 15:29)
Faraónův holící strojek (2.12.2005 13:54)
Nebojte se Nostradama (2.12.2005 13:40)
Backster efekt (2.12.2005 13:33)
Éčka v potravinách (2.12.2005 11:30)
Deodoranty vs antiperspiranty (2.12.2005 11:11)
Chřipka - opravdu trvá devět dnů? (1.12.2005 19:23)