Gamma č. 102 (Povodně (VI.))

Autor: Jarda Pecka <gamma(at)oranzovestranky.cz>, Téma: Povodně, Vydáno dne: 01. 03. 2006

Povodně - animované drama v podzemí - pražské metro

Před čtvrt rokem jsem tady psal o letní povodni a zmínil jsem se i o spoušti, jakou napáchala v pražském metru. Tehdy ještě málokdo věděl, co se vlastně v pražském podzemí v těch osudových hodinách dělo; jen záběry na protržená těsnění, prasklé tlakové uzávěry a proražený strop naznačovaly, že hluboko pod ulicemi neprobíhalo žádné poklidné zaplavování, ale spíš urputný boj s divokým vetřelcem.



Pražzké metro

Včera jsem od kamaráda dostal unikátní animaci (patrně zveřejněnou předčasným informačním únikem), která zobrazuje v podélném řezu postupné pronikání vody do tunelů. Pražská podzemka je něco jako ohromná podzemní chobotnice o celkové délce téměř padesát kilometrů vzájemně propletených tunelů, která dokáže urputně bránit své území. Dnes si tedy můžete přečíst zatím nejpravděpodobnější vylíčení, jak se to všechno odehrálo, a rozhodně stojí za to stáhnout si samotnou animaci například na
http://www.metro007.wz.cz/Podel.exe nebo
http://www.pooh.cz/pooh/stuff/Podel.zip (velikost souboru je 900 kB).


Dozvíte se mnohé překvapivé detaily, jako například o tom, že do stanice Vltavská záplava přišla z opačného břehu - a dokonce až z Tróje, že nejhlouběji položené "béčko" odolávalo mnohem déle než poměrně mělká trasa C, a také o tom, že "áčko" bylo po nejdelším odporu přemoženo teprve jediným úderem ze zcela nečekaného směru. Při pohledu na animaci také zjistíte, že metro spíš než vlak zahrabaný pod zem připomíná pořádnou horskou dráhu; podélný průřez tratí je v zájmu názornosti samozřejmě nakreslen ve výrazném převýšení, ale výškový rozdíl mezi dnem Vltavy a třeba Vyšehradem je přesto úctyhodný.


A teď se tedy vrátíme do loňského srpna; pravý sloupec udává průtok Vltavou v krychlových metrech a v levém je čas (laskaví čtenáři mi odpustí, že jsem z pohodlnosti použil anglosaský "military time"; pro angličtináře podotýkám, že třeba osm večer se pak čte "twenty hundred", čili "dvacet stovek").

12.8.  
1835 1650 průtok začíná pomalu stoupat; zatím je to jen běžná, "malá" povodeň
13.8.  
0200 1948 vzestup hladiny zatím nedosahuje pesimistických očekávání a primátor uklidňuje Pražáky, že situace je "pod kontrolou"
0800 2400 přichází hlavní vlna; v průběhu následujících tří hodin průtok poroste o čtyři sta kubíků za hodinu, téměř čtyřikrát rychleji, než během předchozí noci
1100 3600 voda začíná pronikat do oblasti Karlína a Libně, nad stanici Invalidovna trasy B
1130 3600 Vltava zaplavuje Malou Stranu v okolí stanice Malostranská trasy A
1200 4000 po krátkém oddechu kolem jedenácté hodiny povodeň zahajuje nový nápor: po celé odpoledne bude průtok stoupat o sto kubíku za každou hodinu
1400 4250 rozsáhlá oblast Karlína je pod vodou, včetně vstupů do stanic Křižíkova a Invalidovna, které však odolávají tlaku
1600 4500 hladina v Karlíně stále stoupá
1800 4600 Karlín je zaplaven až ke svahu, nad nímž leží stanice trasy B Palmovka
1930 4650 prvním průlomem Vltava zahajuje útok proti metru: v Tróji na pravém (východním) břehu Vltavy voda přetéká ochrannou stěnu v rozestavěné části úseku IV C (Holešovická - Bohnice)
2000 4700 tunelem pod Vltavou proniká z pravého na levý břeh do kolejiště stanice Nádraží Holešovice,
2100 4750 a svažujícím se tunelem trasy C stéká stanicí Vltavská až do nejnižšího sedla pod Vltavou, netěsnosti v jižním uzávěru stanice Vltavská tak odsuzují k záhubě už žádnou další přepážkou nechráněnou stanici Florenc C
2200 4800 Karlín je pod vodou od Palmovky až po hermetické vstupy do stanice Florenc, jejichž okolí Vltava začíná zaplavovat
2400 4880 z Tróje přes Nádraží Holešovice nadále proudí přetékající voda z Vltavy do stanice Vltavská a dále do už zaplněného tunelu pod Vltavou, z něhož začíná stoupat kolem netěsnícího uzávěru do kolejiště Vltavské a na druhou stranu do nechráněné stanice Florenc C
14.8.  
0015 4880 v zatopeném Karlíně voda shora proráží dosud odolávající uzávěr stanice Invalidovna: první průlom na trase B
0030 4880 svažujícím se tunelem voda stéká z vyvýšené Invalidovny přes Křižíkovu do sedla mezi stanicemi Křižíkova a Florenc B
0100 4920 stanice Křižíkova a Florenc B (jejíž horní uzávěr stále odolává vodě z Karlína) jsou z poloviny pod hladinou; postup vody trasou B od Karlína do centra je zastaven tlakovým uzávěrem na západním konci stanice Florenc B, která se od té chvíle rychle plní vodou proudící od Invalidovny; na trase C začíná zaplavování Vltavské
0115 4920 Florenc B a Křižíkova jsou zaplněny vodou, která začíná po svahu zpětně stoupat k Invalidovně
0135 4920 nástupiště Invalidovny je pod vodou, stejně jako celý tunel od Invalidovny přes Křižíkovu po Florenc B, kde voda začíná stoupat k povrchu tunelem eskalátoru
0200 4960 stanice Invalidovna je po strop zaplněna vodou, až k začátku úseku stoupajícímu k Palmovce; nástupiště Vltavské je pod vodou
0300 5000 voda stoupající z tunelů zaplavuje téměř celou výšku eskalátorových tunelů stanic Florenc B a Invalidovna; záplava šířící se od Invalidovny na východ se zastavuje o tlakový uzávěr Palmovky
0315 5000 tunel mezi Invalidovnou a Palmovkou je naplněn až ke stropu; na uzávěr Palmovky od této chvíle působí plný tlak
0345 5000 eskalátorové tunely stanic Florenc B a Invalidovna jsou zaplněny až k povrchu; z tunelu pod Vltavou voda dosahuje k severnímu okraji stanice Florenc C
0400 5027 tlakový uzávěr na západním konci stanice Palmovka nevydržel nápor ve směru od Invalidovny: voda začíná pronikat kabelovými průchodkami
0500 5055 kolejištěm Palmovky začíná protékat zatím relativně malé množství vody do tunelu mezi Palmovkou a Českomoravskou; trasa C je zcela zaplavena od jižního konce Holešovické přes Vltavskou až k severnímu okraji Florenc C, kterou voda začíná zaplavovat
0600 5082 pod vodou je kolejiště Florenc C; sedlo tunelu mezi Palmovkou a Českomoravskou je zaplaveno až ke stropu, voda stoupá po svahu ke stanici Českomoravská a začíná zvolna zaplavovat dlouhý úsek od Českomoravské přes Vysočanskou až ke stoupání před Kolbenovou
0700 5109 na Holešovické (C) a Palmovce (B) stojí voda v kolejišti, Florenc C je zaplněna z poloviny; na trase B jsou stanice Českomoravská i Vysočanská zatopeny až ke stropu
0900 5164 Holešovická je z poloviny zaplněna; ze zcela zatopené stanice Florenc C voda postupuje proti svahu k Hlavnímu nádraží před šesti hodinami se voda zastavila o tlakový uzávěr Palmovky: ten po hodině prorazila a po nechráněných stanicích Českomoravská a Vysočanská je teď na řadě Kolbenova, poslední obranná linie chránící zbytek východní větve trasy B
1000 5191 průtok stále roste, ale hladina v tunelu před uzávěrem Kolbenovy se zastavila, aniž na něj začala vyvíjet tlak; na trase B už zůstane stanice Kolbenova nejzazším bodem postupu potopy.
1100 5218 Uplynulo 24 hodin od začátku vodního obležení metra, a situace je kritická. Na trase C byly zatím zničeny tři stanice, na "béčku" už šest. Zatímco na povrchu čekající tvůrci a provozovatelé stále ještě doufají v přijatelný výsledek, když jen pomalu a neochotně začínají tušit rozsah šířící se katastrofy, podzemní dráha, ponechána sama sobě hluboko pod městem, bojuje zoufalý zápas o přežití. Přestože už v nerovném boji utrpěla řadu porážek, ještě není všechno ztraceno. Holešovický úsek už podepsal bezpodmínečnou kapitulaci, když voda prakticky bez odporu uchvátila vše, co bylo v jejím dosahu, ale trasa B, byť už rozťata vedví, má v této bitvě stále ještě solidní šanci na čestný výsledek, pokud uhájí nejdůležitější úsek vedoucí středem města na západní sídliště. Vůbec nejlépe pak v této chvíli stojí vyhlídky trasy A, která se zatím brání vodě úspěšně. Jenže protivník je silný, ani po neustávajícím celodenním náporu dosud nevynesl všechny trumfy a má ještě k dispozici příliš mnoho času; mnohem víc, než se projektanti odvážili předpovídat v nejčernějších scénářích. To nejhorší tak má teprve přijít.
1200 5245 Holešovická je zatopena až ke stropu - voda stoupající tunelem od stanice Florenc dosáhla úrovně hladiny řeky
1400 5300 severní úsek trasy C definitivně kapituloval, když voda v tunelu pod Vltavou zaplnila stanici Vltavskou až po strop pod chodníkem tramvajové stanice a zastavila se před severním okrajem Hlavního nádraží poté, co na obou koncích tunelu dosáhla hladiny řeky. Teď však začne druhé dějství dramatu: Betonová stěna mezi stanicemi Náměstí Republiky a Florenc B, po třináct hodin vystavena tlaku mnohametrového vodního sloupce, se hroutí pod stále rostoucím náporem. Voda proráží do stanice Náměstí Republiky a začíná se rozlévat do centrálního úseku. Po prolomení horního uzávěru Invalidovny a západního uzávěru Palmovky byl teď trase B zasazen třetí, nejtěžší úder.
1450 5300 ze stanice náměstí Republiky, zaplňované sílícím přívalem, voda začíná pronikat na Můstek B.
1510 5200 přechodný pokles průtoku Vltavy nemůže nic změnit na nezadržitelném postupu podzemní záplavy: z Můstku B voda proniká do stanice Národní třída
1545 5200 Můstek B je zatopen až po strop; voda stoupá od stanice Národní třída do svahu ke stanici Karlovo náměstí
1600 5100 stanice Národní třída je zatopena až po strop
1615 5100 voda dostoupila až na konec rampy před stanicí Karlovo náměstí a přetéká kolejištěm do tunelu pod Vltavou u Palackého mostu
1700 ? hydrologové přestali udávat průtok; Vltava překročila všechny vodočty a nikdo už není schopen odhadnout, kolik vody vlastně řekou protéká. Tunel pod Palackého mostem je zaplněn až po strop, na Smíchově začíná zaplavování stanice Anděl
1800 Anděl zaplaven až po strop, o něco výše ležící stanice Karlovo náměstí zatím jen z poloviny
1815 stanice Karlovo náměstí zaplavena až po strop; voda začíná stoupat k povrchu eskalátorovými tunely stanic náměstí Republiky, Můstek B, Národní třída, Karlovo náměstí a Anděl a postupuje po stoupající rampě ke stanici Smíchovské nádraží
2000 voda zcela zaplavuje tunel před stanicí Smíchovské nádraží a zastavuje se o celou plochu jeho severního tlakového uzávěru, který tak ochránil stanici. Stejně jako před deseti hodinami v Kolbenově byl i tady vetřelec konečně zastaven; bohužel až poté, co jen na samotné trase B zdevastoval jedenáct stanic, z toho dvě přestupní (obě uzlové stanice, Florenc B i Můstek B, jsou pět měsíců po povodni stále ještě zcela vyřazeny z provozu)
2315 Trasa A se statečně drží už šestatřicet hodin, teď však přichází půlnoční úder do zad: ve stanici Můstek B, která je už osm hodin zcela zatopená, voda rostoucím tlakem konečně prolamuje strop a proráží zespoda do stanice Můstek A. Začíná závěrečné dějství; při neexistenci tlakových uzávěrů na této trase je osud čtyř stanic předem zpečetěn a jedinou nadějí tak zůstává relativně omezené množství vody, které proudí do tunelů "Áčka" komplikovanou cestou přes Invalidovnu, proraženou přepážku na Florenci B a strop stanice Můstek B (právě těmto okolnostem také zřejmě vděčí za svou záchranu Hradčanská, do níž už voda do začátku opadání nestihla vystoupat, přestože za kulminace tato stanice ležela pod úrovní Vltavy):
15.8.  
0100 voda stékající z Můstku A po trati svažující se k tunelu pod Vltavou začíná zaplavovat Staroměstskou a Malostranskou (ta, ač už na druhém břehu, leží mírně pod úrovní Staroměstské; tunel tady nemá pod řekou podobné sedlo jako na trasách B a C)
0200 stanice Malostranská a Staroměstská jsou zcela zatopeny; voda zaplavuje stanici Můstek A a od Malostranské začíná stoupat po rampě k Hradčanské
0300 Můstek A je zatopen až po strop, voda zaplavuje eskalátorové tunely stanic Můstek A, Staroměstská a Malostranská a postupuje ke stanici Muzeum A
0400 voda začíná zaplavovat stanici Muzeum A
0430 stanice Muzeum A je z poloviny zaplavena, ale definitivní zkáze unikne díky tomu, že jediným otvorem na Můstku A už klikatou cestou z Invalidovny do konce povodně nestihne přitéct dostatečné množství vody. Na opačném konci trasy A se voda zastavuje několik set metrů před stanicí Hradčanská



Zápas metra s povodní tak skončil jako hrdinský příběh se špatným koncem: nápor nepřítele trval příliš dlouho, i ti nejudatnější obránci byli nakonec přemoženi a pomoc přišla pozdě.


Trasa C se vzdala téměř bez odporu a voda tady nakonec pohltila všechno, co bylo pod úrovní řeky. Nejzajímavějším zjištěním tohoto úvodního dějství je osud stanice Vltavská, jejíž snímky s oskarovskou "Panenkou skákavou" žasnoucí nad rozlitými vodami obletěly republiku a navodily přímočarou představu, že do "céčka" samozřejmě voda pronikla právě tudy. Kupodivu zrovna tohle bylo jedno z míst, které odolaly; přesto však byl tento úspěch marný, protože protivník pronikl "zadními vrátky" z Tróje přes Holešovickou a naopak nefunkční jižní uzávěr Vltavské pak navíc odsoudil ke zkáze ještě i Florenc C.


Trasa B vzdorovala mnohem déle. Vážným neúspěchem bylo selhání tlakového uzávěru Palmovky, za které metro zaplatilo třemi stanicemi na východní větvi B. Fatální porážku však 'Béčko" utrpělo až na Florenci, načež následovala nejen zkáza dalších čtyř klíčových stanic, ale následně ještě proražení cesty k dosud spolehlivě odolávajícímu "Áčku", které tak doplatilo na selhání své mladší sestry.


Na trase B obstála stanice nádraží Smíchov, která jako jediná konečně vytvořila nepřekročitelnou hráz do té doby nezadržitelné záplavě. Jisté zásluhy je třeba přiznat uzávěru Palmovky, který sice nakonec pod tlakem povolil, přesto však omezil přítok vody do tunelu k Českomoravské do té míry, že uzávěr stanice Kolbenovy, ač ležící pod úrovní Vltavy, už zůstal v podstatě na suchu a nebyl vystaven ostré zkoušce. Stanice Invalidovna, Florenc a Můstek B, které představovaly na trase B strategické obranné body, nakonec podlehly všechny, přesto však jejich byť jen přechodný odpor nebyl zcela marný: mnohahodinovým zdržením při postupném překonávání těchto překážek stoupající potopa ztratila tolik času, že v závěru svého postupu už nestihla zcela zaplavit trasu A, což zachránilo Hradčanskou, zabránilo úplnému zatopení stanice Muzeum A a velmi pravděpodobně to přispělo i k zastavení vody u smíchovského uzávěru, na který dolehl plný tlak až ke konci událostí.


Určitě zbývá ještě mnoho otázek, například jakou roli (jestli vůbec nějakou, a pokud ne, pak proč) sehrály v grafickém schématu naznačené tlakové uzávěry stanic Můstek B, Karlovo náměstí a Anděl; zda jsou vůbec nějaké tlakové uzávěry na trase A, kde podle dostupných údajů po proražení podlahy stanice Můstek A už voda stoupala bez zábran, a mnohé další. Můžeme jen doufat, že na většinu z těchto otázek ještě uslyšíme podrobné odpovědi.


Jako závěrečnou bilanci lze tedy uvést na straně ztrát 17 zcela zatopených stanic (C:Holešovická, Vltavská, Florenc C; B:Invalidovna, Křižíkova, Florenc B, Palmovka, Českomoravská, Vysočanská, náměstí Republiky, Můstek B, Národní třída, Karlovo náměstí, Anděl; A:Můstek A, Staroměstská, Malostranská) a jednu zčásti zaplavenou (Muzeum A), zatímco na straně úspěchů stojí 4 zachráněné stanice Kolbenova, Hloubětín (Rajská zahrada už je bezpečně nad úrovní i té nejrozvodněnější Vltavy), nádraží Smíchov a Hradčanská. Můžeme tedy konstatovat, že velká voda porazila pražské metro drtivým poměrem 18:4, a i ty čtyři body systém povodňové ochrany uhájil jen díky tomu, že záplava už neměla dostatek času, aby pronikla ještě dál. Výsledek loňského boje s povodní v pražském podzemí lze tedy stěží hodnotit jinak než jako naprosté fiasko.