Gamma č. 176 (Základy buddhismu (X.))

Autor: Jarda Pecka <gamma(at)oranzovestranky.cz>, Téma: Buddhismus, Vydáno dne: 22. 02. 2007

Miniseriál o buddhismu (X.)

V prvních sedmi přípravných číslech (nehledě na výměnu názorů v osmém čísle a "referenční citaci" v čísle devátém) jsme shrnuli poznatky, které tvoří výchozí předpoklady buddhistických úvah. Právem můžete poznamenat, že to pro vás celkem nebylo nic nového; kdo se trochu zamyslel sám nad sebou i svými bližními, nepochybně na to všechno dávno přišel sám. Pro mnohé z vás snad bylo užitečné (jak to při prvním čtení Claxtonovy knihy shledal sám pro sebe autor Gammy) připomenout si polozapomenuté zkušenosti, dát do souvislosti známé pravdy a nechat se dovést k několika novým závěrům vyplývajícím ze souhrnu starých vědomostí.



Gauttama Buddha


Teď se tedy konečně dostáváme k jádru problému, jak ho vidí buddhismus. V prvním dílu jsem citoval slova Guye Claxtona o tom, že k dosažení buddhistického cíle je třeba ?delší cesty, a větší odvahy.? Seberte svou odvahu; v následujících dílech ji budete potřebovat. Toto je místo, odkud se vydáme na dlouhou výpravu, jejíž kroky už definitivně opouští konvenční pohled na svět i na nás samotné. Objevy, které cestou učiníme, mohou některým z vás připadat natolik šokující a nepřijatelné, že možná odmítnete přijmout jejich důsledky. To nemusí nikdo pokládat za své selhání; nikde není řečeno, že buddhistický pohled je vhodný pro každého, a nic není buddhismu vzdálenější než tvrzení, že buddhistou lze být na sto procent nebo vůbec. Nedojdete-li dál než sem, už tak jste jistě získali mnoho. Pojďte teď zkusit učinit ten krok, který odlišuje buddhismus od ostatních duchovních nauk.

Ego

Kdo jsi ty, jenž čteš tyto řádky? Jaká je Tvoje povaha? Dokážeš odpovědět na tak prostou otázku? Znáš sám sebe? Říkáš možná - ?Kdo by to měl být... jsem to prostě JÁ, a samozřejmě že vím o sobě skoro všechno. Jsem zralý, dospělý člověk, a nikoho neznám tak dobře jako sebe; jsem z jednoho přesně vytesaného kusu, znám svou povahu a vím, co mohu od sebe očekávat.?

Dobrá, čtenáři; podívejme se, jak to s Tebou vypadá. (Dámy prominou, že v zájmu věrohodnosti budu teď pokračovat gramaticky i psychologicky v mužském rodě, maje tím na mysli nás všechny bez rozdílu; každý si sám snadno doplní, co je třeba.)

Jsi teď klidný, zamyšlený, vyrovnaný a soustředěný. Jsi zvídavý, protože Tě zajímá, co se za chvíli dočteš. Jistě i cílevědomý, protože se věnuješ tomuto nepříliš zábavnému čtení s úmyslem použít ho ke svému prospěchu. Připomínáš učence, který zkoumá intelektuální problém. Jak se Ti líbí tenhle portrét? Určitě není nelichotivý, a jistě není zcela nepravdivý. Můžeme ho snad přijmout jako pracovní definici Tvého založení. Platí ale tahle definice v každém okamžiku? Co třeba onehdy, když jsi za volantem svého auta uhnul tomu hlupákovi, který Ti z vedlejší ulice vjel do cesty? Musel jsi zareagovat bleskově a přesně, a ještě jsi stihl zamumlat na jeho adresu pár nelichotivých výrazů. I v té chvíli jsi byl soustředěný ? naštěstí, jinak bys tady už možná nebyl ? ale zamyšlený, klidný, vyrovnaný... to asi těžko, ne? Spíš impulsivní, bleskově reagující s přesným odhadem, a taky ? budiž bohu žalováno ? trochu prchlivý. Být v ten okamžik zadumaným učencem, nejspíš bys ten incident nepřežil; naštěstí jsi připomínal spíš pilota stíhačky v leteckém souboji. Hle, druhý portrét, také není špatný - až na těch pár nadávek ve chvíli leknutí, ale kdo z nás je dokonalý. Vytrvalý učenec nebo impulsivní pilot; to se dá dobře střídat, podle toho, co je zrovna zapotřebí. Je to všechno? Jsi třeba pracovitý, zodpovědný, disciplinovaný? Samozřejmě, jinak bys ani neměl možnost dostat se k počítačům a internetu, abys vůbec mohl číst tohle povídání. Jsi nesobecký a vlídný společník? Ovšemže; staráš se přece o svoji rodinu, o své bližní, pomáháš kamarádům, poradíš kolegům v práci. Tolik ctností; obdivuhodné! Hm... ale co tenkrát, jak ses opil na večírku, rozlil po celém stole víno, ráno jsi zaspal a přišel pozdě do práce? Tos byl taky "zodpovědný, disciplinovaný"? Spíš nepořádný a nespolehlivý, že ano. To už není tak pěkné - že by Tvoje "horší já"? Říkal jsi přece, že jsi z jednoho kusu... zajímavé. A jak to bylo minulý týden, když jsi odbyl toho žebráka, co chtěl pětikorunu na housku? Tvrdíš, že jsi nesobecký; pět korun, při svém platu bys to ani nepoznal... ale jistě, proč podporovat tyhle pobudy, co otravují slušné lidi, místo aby dělali něco užitečného; kromě toho to beztak nechtěl na housku, ale na rum. Že bys byl někdy spíš hamižný pedant? A nedávno, jak jsi pospíchal do práce; čert vem předpisy, ale v zatáčce jsi dostal smyk a málem vyletěl ze silnice... co všechno se mohlo stát kvůli pár minutám? Ty že jsi zodpovědný řidič s přesným odhadem? Spíš diletantský hazardér, ne? Povídáš "vlídný společník"; i minulý týden, když jsi kvůli nějaké maličkosti příkře odsekl kolegovi nebo se pohádal s manželkou? Špatně ses vyspal, aha... takže jsi občas i náladový morous? Taky pečlivý nadšenec, pilně se věnující svému koníčku, nebo lenoch, co dokáže promarnit celý večer u televize; statečný bojovník, který zažene psa, ohrožujícího Tvoji partnerku, a jindy změkčilec, kterému se klepou kolena před zubařskou ordinací.

Jaký že to tedy jsi? Pracovitý, líný, zodpovědný, nespolehlivý, obětavý, chamtivý, odvážný, bojácný, vytrvalý, přelétavý, opatrný, neuvážený, laskavý, protivný... poslouchej, čtenáři, tohle přece nemůžeš myslet vážně?? Tohle má být popis Tvé povahy? Tahle rozervaná, hádající se a nepředvídatelná smečka? Tady muselo dojít k nějakému hroznému nedorozumění. Ty že jsi celistvá, charakterní, nerozporná osobnost? Jak jsi na to vůbec přišel? Někdo Ti to kdysi vykládal, někdo to od Tebe žádal, viděl jsi u ostatních, že to tak správně má být??


Máš pocit, čtenáři, že s Tebou teď bylo zacházeno poněkud neuctivě? Ale já jsem mluvil většinou sám o sobě; žádný jiný odstrašující příklad přece tak dobře neznám... Tvoje chyba, jestli ses v tom poznal. Aspoň můžeš sám posoudit, do jaké míry jsme v základních věcech všichni stejní.

V příštích dílech si na to naše ego, na to nerozborné, pevně zakotvené a důvěrně známé JÁ posvítíme důkladněji; ale teď už bez předstírání, zamlčování, bez předsudků a bez apriorních předpokladů, chladnokrevně a nemilosrdně. Neděláme žádnou prezentaci osobních předností; tohle je buddhistická analýza. Tady už není místo na víru v zažité dojmy ani spoléhání na zakořeněné zvyky. Nic, co nemůžeš logicky dokázat, Ti nebude uvěřeno.

(pokračování)

Zdroje:

Guy Claxton: The Heart of Buddhism
http://en.wikipedia.org/wiki/Buddhism
www.religioustolerance.org/buddhism.htm