Počet zobrazených článkù: 15 (z celkem 32 nalezených)

|0-15|15-30|30-32|

Vesmír, nᚠdomov

* Gamma č. 091 (Vesmír, náš domov (XVI.) - Merkur (III.))

Vydáno dne 24. 02. 2006 (2831 přečtení)

Vesmír, náš domov (XVI.) - Merkur (III.) - závěr

Jak bylo řečeno minule, v mnoha ohledech je Merkur k nerozeznání od Měsíce, ve dvou důležitých rysech se však od něj liší. Nejenže disponuje slabým magnetickým polem (100x slabším než pozemským), ale v roce 1974 americká sonda Mariner 10 objevila v Merkurově blízkosti řídkou atmosféru na hranici měřitelné hustoty, skládající se především z hélia a obsahující dále malá množství neónu, argonu a xenonu. Původ této atmosféry je zřejmě převážně vnější, to jest jedná se o molekuly, které Merkur "posbíral" cestou okolním prostorem. Druhým zdrojem jsou občasné výlevy plynů unikajících ze spár zahřívaných radioaktivními izotopy.


Celý článek... | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 10 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout článek
Vesmír, nᚠdomov

* Gamma č. 085 (Vesmír, náš domov (XV.) - Merkur (II.))

Vydáno dne 22. 02. 2006 (3188 přečtení)

Vesmír, náš domov (XV.) - Merkur (II.) - roční cyklus a výzkum povrchu

V minulém dílu jsme mluvili o Merkurově podivném oběhu kolem Slunce (od východu k západu slunce uběhne na Merkuru celý rok) a o neobvykle excentrické elipse jeho oběžné dráhy. A právě s tou byla před sto lety veliká potíž. V 19. století už astronomové dokázali velmi přesně změřit parametry Merkurova pohybu, a neuniklo jim, že osa elipsy, po které planeta obíhá, se kolem Slunce velmi pomalu, ale nepřehlédnutelně stáčí. Newtonova teorie gravitace byla tehdy královnou astronomie a základem celé fyziky - jenomže nic, co by se jen vzdáleně podobalo takovému chování, z ní nevyplývalo.


Celý článek... | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout článek
Vesmír, nᚠdomov

* Gamma č. 083 (Vesmír, náš domov (XIV.) - Merkur (I.))

Vydáno dne 21. 02. 2006 (2909 přečtení)

Vesmír, náš domov (XIV.) - Merkur (I.) - základní popis

Merkur je planeta obíhající ke Slunci nejblíž (39% vzdálenosti Země od Slunce); ze Země je proto pozorovatelný jen velmi krátce před východem a po západu Slunce. Jelikož je to planeta velmi malá (nejmenší po Plutu), i během těchto krátkých "pozorovacích oken" září na obloze poměrně slabě, podobně jako hvězdy Sírius nebo Aldebaran, které ovšem na rozdíl od Merkura nemají nevýhodu obtížně pozorovatelné polohy těsně nad obzorem.


Celý článek... | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout článek
Vesmír, nᚠdomov

* Gamma č. 078 (Vesmír, náš domov (XIII.) - Měsíc (VI.))

Vydáno dne 21. 02. 2006 (2728 přečtení)

Vesmír, náš domov (XIII.) - Měsíc (VI.) - epilog

Šestým pokračováním dnes prozatím uzavřeme povídání o Měsíci (Gamma č. 54, 57, 64, 72 a 75), nebude to však konec definitivní. Na nejbližší nebeské těleso se ještě vrátíme, až se seriál "Měsíční dobrodružství" zase znovu rozjede. Při vyprávění o Měsíci jsem mnohokrát volně čerpal z knihy ?Vesmírní sousedé naší planety?. Tentokrát mi budiž dovoleno, abych jejího autora, věhlasného českého astronoma Zdeňka Kopala, nechal promluvit jeho vlastními slovy, protože výstižněji to opravdu říct nedokážu:


Celý článek... | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout článek
Vesmír, nᚠdomov

* Gamma č. 075 (Vesmír, náš domov (XII.) - Měsíc (V.))

Vydáno dne 17. 02. 2006 (2750 přečtení)

Vesmír, náš domov (XII.) - Měsíc (V.) - dějiny měsíčního povrchu

Největší moře byla na přivrácené polokouli Měsíce vyhloubena brzo (400-800 miliónů let) po jeho vzniku, tj. cca před 3.8-4.2 miliardami let, působením jednotlivých katastrofických impaktů rozložených v časovém intervalu asi 400 miliónů let. Jako první vzniklo na severní polokouli Mare Serenitatis, z něhož po následných dopadech tisíců velkých meteoritů zbyla už jen nepravidelná skvrna; naopak nejmladší z měsíčních moří, Mare Orientale na jihozápadním okraji přivrácené strany, si navzdory pozdějšímu kosmickému bombardování dodnes zachovalo nejen svůj kruhový tvar, ale i zřetelné vlny vytvořené roztaveným a vzápětí ztuhlým materiálem, jako po dopadu kamene do řídkého bláta.


Celý článek... | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout článek
Vesmír, nᚠdomov

* Gamma č. 072 (Vesmír, náš domov (XI.) - Měsíc (IV.))

Vydáno dne 16. 02. 2006 (2760 přečtení)

Vesmír, náš domov (XI.) - Měsíc (IV.) - měsíční povrch 2

V minulém dílu tohoto seriálu byla řeč o kráterech, nejnápadnějších útvarech měsíčního povrchu; u nich ještě chvíli zůstaneme. Řekli jsme si, že až na naprosté výjimky jsou krátery vesměs impaktního původu, tj. vznikly jako výsledek dopadů různě velkých kosmických těles na měsíční povrch. Z kráterů a jejich vlastností se ale dá vyčíst ještě mnoho dalšího.


Celý článek... | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout článek
Vesmír, nᚠdomov

* Gamma č. 064 (Vesmír, náš domov (X.) - Měsíc (III.))

Vydáno dne 15. 02. 2006 (3359 přečtení)

Vesmír, náš domov (X.) - Měsíc (III.) - měsíční povrch

Nejnápadnějším rysem měsíčního povrchu je obrovské množství kráterů, z nichž ty větší jsou výkonnými dalekohledy vidět i ze Země. Odhaduje se, že kráterů s průměrem větším než 1 km je na přivrácené straně přes 300 000 a na odvrácené víc než milión. Šestnáct celistvých kráterů (z nichž jen pět je na přivrácené straně) má průměr větší než 200 kilometrů (největší je Clavius o průměru 245 km).


Celý článek... | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout článek
Vesmír, nᚠdomov

* Gamma č. 057 (Vesmír, náš domov (IX.) - Měsíc (II.))

Vydáno dne 14. 02. 2006 (2846 přečtení)

Vesmír, náš domov (IX.) - Měsíc (II.) - "osobní údaje"

Průměr: 3476 km. To je hodně, aspoň na místní poměry. Náš Měsíc je ve sluneční soustavě třetí největší; v pelotonu čítajícím víc než šedesát měsíců s průměrem přes dvacet kilometrů je to velmi pěkná pozice. Co je ale neobvyklé, je poměr hmotností Měsíce a Země: 1:81. (Hmotnost Měsíce se dá vypočítat z parametrů oběžné dráhy a z hmotnosti Země, která je známa z hodnoty jejího gravitačního zrychlení.) Máte-li dojem, že máme velmi lehký Měsíc, pravý opak je pravdou: zatímco průměr Měsíce je jen třiapůlkrát menší než průměr Země, pak největší měsíc ve sluneční soustavě, Jupiterův Ganymedes, je 27krát menší než mateřská planeta.


Celý článek... | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout článek
Vesmír, nᚠdomov

* Gamma č. 054 (Vesmír, náš domov (VIII.) - Měsíc (I.))

Vydáno dne 09. 02. 2006 (3653 přečtení)

Vesmír, náš domov (VIII.) - Měsíc (I.) - geometrie a rotace

Mezi společné vlastnosti vnitřních, terrestrických planet sluneční soustavy patří (dosud přesně nezdůvodněná) skutečnost, že tato tělesa nemají přirozené satelity, tj. měsíce. Takové tvrzení se při pohledu na naši noční oblohu za úplňku může zdát poněkud podivné, ale Země v tomto ohledu není výjimkou. Náš Měsíc totiž nevznikl normálním vývojem jako sesterské těleso Země, nýbrž je produktem gigantické kolize, která postihla (pra)Zemi - podstatně menší než dnes - před necelými pěti miliardami let. Země se tehdy srazila s planetesimálou - tělesem první generace o průměru několika tisíc kilometrů, jedním z mnoha set tisíc, které se v první fázi vývoje sluneční soustavy poslepovaly z kosmického prachu a z nichž se během vzájemných srážek postupně skládaly planety.


Celý článek... | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout článek
Vesmír, nᚠdomov

* Gamma č. 053 (Vesmír, náš domov (VII.) - Země (VII.))

Vydáno dne 09. 02. 2006 (2807 přečtení)

Vesmír, náš domov (VII.) - Země (VII.) - roční období

Jedním z výrazných rysů naší rodné planety je střídání ročních období. V astronomii méně zběhlí laici se někdy domnívají, že tento jev je způsoben mírně eliptickým tvarem zemské oběžné dráhy, a že v zimě je mráz proto, jelikož v té době je Země od Slunce nejdál. Kdyby tomu tak bylo, musela by být zima nebo léto na obou polokoulích současně; jak ovšem víme, je tomu přesně naopak. Excentricita zemské oběžné dráhy je na tak velkou změnu podnebí příliš malá a střídání léta a zimy je proto způsobeno sklonem zemské osy vůči ekliptice [rovině oběžné dráhy] o 23.5 stupně. V létě je tedy severní polokoule ke Slunci mírně přivrácena a v zimě odvrácena, zatímco na jižní polokouli je tomu naopak. V rovníkových oblastech se Slunce na své zdánlivé dráze oblohou odchyluje od zenitu [nadhlavníku] jen mírně a je tam proto vedro po celý rok.


Celý článek... | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout článek
Vesmír, nᚠdomov

* Gamma č. 053a (Povídka o Zemi)

Vydáno dne 09. 02. 2006 (2604 přečtení)

Kdybych na tebe zapoměl, Země...

Když bylo Marvinovi deset, zavedl ho otec až do nejvyššího ze všech poschodí mezi rychlené rostliny na farmě. Tady to měl Marvin rád - bylo zábavné pozorovat veliké, štíhlé rostliny plazící se s téměř viditelnou dychtivostí ke slunci a světlu, které k nim pronikalo skrz kupole z plastické hmoty. Všude voněl život a vůně probouzela v jeho srdci nevyslovitelné touhy - už nevdechoval suchý, chladný vzduch, vyčištěný od všech pachů. Šli dál až ke vchodu na Observatoř, kde ještě nikdy nebyl - ale ani tam se nezastavili a Marvin s pocitem narůstajícího vzrušení pochopil, že už může zbývat jen jeden jediný cíl. Poprvé za celý svůj život šel Ven.


Celý článek... | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout článek
Vesmír, nᚠdomov

* Gamma č. 044 (Vesmír, náš domov (VI.) - Země (VI.))

Vydáno dne 08. 02. 2006 (2804 přečtení)

Vesmír, náš domov (VI.) - Země (VI.) - podmínky pro život

Už před časem jsme si řekli, že Zemi, přesněji její obyvatele, potkalo přímo z pekla štěstí, když oběžná dráha planety vyšla doprostřed úzkého ?pásma života?, kde odchylka vzdálenosti od Slunce větší než deset procent by znamenala nenapravitelné přehřátí nebo naopak zmrznutí zemského povrchu. Ani potom ale zdaleka nebylo vyhráno a Zemi tento osud málem potkal i tak. Nejméně dvakrát během její čtyřapůlmiliardové existence způsobily výkyvy v intenzitě záření mladého Slunce silné přehřátí i výrazný pokles teploty. V obou případech mnoho nechybělo k tomu, aby se i po návratu sluneční činnosti k normálu původní stav zemského klimatu už neobnovil.


Celý článek... | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout článek
Vesmír, nᚠdomov

* Gamma č. 027 (Vesmír, náš domov (V.) - Země (V.))

Vydáno dne 31. 01. 2006 (2993 přečtení)

Vesmír, náš domov (V.) - Země (V.) - tektonické zlomy

Desková tektonika, o které tady byla řeč v minulých dílech, má bohužel i praktičtější důsledky než jen kontinentální ?škatulata hejbejte se?. Tam, kde se jednotlivé desky nebo jejich odštěpky (mluvíme o útvarech zvících stovek až tisíců kilometrů) třou jedna o druhou, vznikají obrovská tečná napětí, která zvolna narůstají, a když překročí mez třecí síly, naráz se uvolní formou ničivého zemětřesení.

Mapa minulých zemětřesení

Celý článek... | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 4 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout článek
Vesmír, nᚠdomov

* Gamma č. 026 (Vesmír, náš domov (IV.) - Země (IV.))

Vydáno dne 31. 01. 2006 (2845 přečtení)

Vesmír, náš domov (IV.) - Země (IV.) - vývoj života

Minule tady padla zmínka o pravěkých ještěrech; v této souvislosti stojí za to učinit malou poznámku o časové perspektivě. Naše mysl není moc dobře přizpůsobená k vnímání velmi dlouhých časových intervalů, a tak standardní gymnaziální vzdělanec má obvykle jakýsi pojem o tom, že byly kdysi prahory a prvohory, ve druhohorách se po Zemi chvíli proháněli dinosauři, ale brzo vyhynuli, poněvadž se nedokázali přizpůsobit, ve třetihorách přišli ptáci a savci - pakoně, šavlozubí tygři a jeskynní lvi, ve čtvrtohorách se objevili první pralidé, ve Věstonicích vyřezali kostěnou Venuši, pak v sumerské říši zavedli klínové písmo a v Egyptě postavili pyramidy, to máme zimní pololetí prvního ročníku, a potom už začaly ty skutečné dějiny, trvající dlouhé čtyři tisíce let, které se budou probírat po zbylých tři a půl roku.


Celý článek... | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout článek
Vesmír, nᚠdomov

* Gamma č. 024 (Vesmír, náš domov (III.) - Země (III.))

Vydáno dne 28. 01. 2006 (3150 přečtení)

Vesmír, náš domov (III.) - Země (III.) - světadíly

Dopisy čtenářů

Hamaňi:

Z čeho usuzuješ, že pro vznik inteligentních forem života by nebyla velká šance?
(odezva na pasáž:) Kdyby byla rotace Země kolem vlastní osy o tolik pomalejší, že by den trval déle než týden, velký rozdíl teplot na denní a noční straně planety by se vyrovnával nepřetržitě vanoucím divokým větrem ženoucím se s vytím od západu k východu. V takových podmínkách by asi přežili jen živočichové, kteří by se ukryli hluboko pod hladinou běsnícího moře nebo zalezli pod zem (pokud by se tam měli čím živit), a ani v jednom případě by nebyla velká šance na vznik inteligentních forem života.

To byla spíš moje soukromá dedukce, ale je evidentní, že pokud by na povrchu Země vál trvalý vítr rychlosti hurikánu, nebylo by možno postavit obydlí, rozdělat oheň, jezdit na koni, plout po moři nebo létat ve vzduchu, a nejspíš dokonce ani obdělávat půdu - a bez toho všeho by civilizace vznikla těžko. Krtkové a žížaly rozhodně nepatří mezi vrcholné produkty biologické evoluce, co se IQ týče :-)


Celý článek... | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout článek

|0-15|15-30|30-32|



©2001 Zbyněk Slába, grafické prvky - Renáta Řehová
Stránky byly vytvořeny s využžitím redakčního systému: PhpRS