Na stránkách tohoto skromného občasníku už byla několikrát řeč o lecčems, co létá, kromě jiného i o dopravních letadlech. Než se časem ohlédneme za historií dalších jednotlivých typů, podívejme se dnes v krátkém shrnutí, jak vypadá současná situace na civilním nebi.

Motto: ?Ti, kteří popisují A-10 jako nejošklivější bojové letadlo světa, rozhodně přehánějí. Sovětský bitevní vrtulník Mi-24 Hind v této kategorii jasně vede o dvě bradavice a chobot. A-desítce však patří čestné druhé místo.?

Lindsay Peacock + Bill Sweetman: A-10

Zkušenosti s bojovým nasazením minule zmíněných strojů (F-105 Thunderchief, T-28D, A-1 Skyraider a A-7D Corsair) byly shrnuty v oficiální "Request For Proposals", výzvě k předložení návrhů, kterou v roce 1967 USAF zaslalo leteckým firmám jako impuls k zahájení vývoje zcela nového typu útočného letadla v projektu A-X (Attack, eXperimental). Od letadla se požadovala rychlost nejméně 650 km/h (oproti 444 km/h u starého A-1 Skyraider) a zároveň schopnost razantního manévrování při malé rychlosti, jakož i provedení úplné zatáčky za špatné viditelnosti, aniž by přitom pilot ztratil z dohledu cíl.

Už několikrát mi na těchto stránkách byl vytknut nekritický obdiv k Americe. Že je na téhle zemi vždycky co kritizovat, připomnělo myslím i minulé číslo Gammy (papírová válka v Pentagonu o vyřazení bitevních letadel A-10), ilustrující, že i tou nejsilnější armádou na světě občas lomcují malicherné averze a krátkozraké hašteření mezi jednotlivými složkami. Rčení, že armáda představuje "binec na kolečkách", asi v různé míře platí všude na světě; potíž je v tom, že spory, které v malých zemích představují bouři ve sklenici vody a handrkování o pár drobných, se v rozměrech amerických ozbrojených sil mění v miliardové rozpočtové přesuny a rozhodnutí s globálními dopady.

V tomto čísle začínáme s legendou US Air Force - slavným Warthogem. Tento letoun, vyvinutý speciálně pro vysoce účinnou vzdušnou podporu pěchoty, má na svém kontě celou řadu obrovských bojových úspěchů. Přesto v současné době prožívá krizi, za kterou přitom není nijak zodpovědný. Toto číslo považujte za speciální, už jenom tím, že jsem zachoval originální text v angličtině a k němu přiložil doslovný překlad, psaný kurzívou...

Z prototypu 367-80 byl vyvinut sériový model 707-120, který v závislosti na uspořádání kabiny poskytoval místo pro 124 až 179 cestujících a jeho modernizované motory JT3C-6 umožňovaly zvednout z ranveje letadlo vážící až 117 tun. Cestovní rychlost se zvýšila na 918 km/h a maximální až na 1002 km/h.

Minulý týden určitě i mnohé z vás přilákal k televizi legendární film "Letiště", který po třiatřiceti letech mohl na leckoho zapůsobit i jako mírně sentimentální ukázka, jak jsme si v sedmdesátých letech představovali "akční film". Oproti dnešním zvyklostem je tam mnohem méně efektů a víc společenské konverzace - a možná právě tohle dodává té letité podívané jakousi starosvětskou eleganci. Herecké výkony jsou ovšem špičkové; Helen Hayesová coby babička-černá pasažérka Ada Quonsettová je naprosto okouzlující, Burt Lancaster jako ředitel Bakersfeld nezůstal nic dlužen svému umění a George Kennedy v roli frajerského šéfa údržby Joea Patroniho vytvořil nezapomenutelnou postavu.

Věž: Jste Airbus 320 nebo 340?
Pilot: Samozřejmě že Airbus 340.
Věž: V tom případě buďte tak laskav a zapněte před startem taky ty dva další motory.

Mnohé typy velkých dopravních letadel mají za sebou složitý proces vzniku, bolestné ladění dětských nemocí, náhlé nehody nezralé konstrukce a smělý vývoj k vyšším výkonům. O rodině západoevropských airbusů však popravdě není mnoho co vyprávět: nejsou to letadla, která by překonávala nebezpečné hranice poznaného nebo aspoň uváděla na trh nekonvenční koncepce. Konsorcium Airbusu spíš přivádí k technické dokonalosti dávno osvědčené standardy a vylepšuje jejich hospodárnost a bezpečnost nejvyspělejší elektronikou.

V šedesátých letech kralovaly obloze proudové stroje se štíhlými, dlouhými trupy s uspořádáním sedadel 2+2 nebo 2+3; typickými představiteli byly Douglas DC-8, britský Vickers VC-10 nebo sovětský Iljušin Il-62. Prodlužování trupů na hranici mechanických a aerodynamických možností bylo oblíbenou a spolehlivou metodou zvyšování kapacity; letečtí dopravci však časem zjistili, že někteří cestující se začali takových letadel bát. V dlouhé a úzké kabině je přepadal pocit klaustrofobie a úzkosti jako v tunelu, a aeroliniím provozujícím tato letadla se čím dál víc vyhýbali.

Když v listopadu 1964 americký Boeing oznámil, že přichází s novým strojem pro krátké tratě, vzbudilo to v leteckých kruzích zaslouženou pozornost. Trh se zdál být plně pokryt britským BAC-111 a novým Douglasovým DC-9, a Boeing sám si ztěžoval situaci vlastním třímotorovým typem 727, který v původním provedení spadal do téže kategorie. Sázel však na výhody, které jemu i zákazníkům přinesou úspory ve výrobě i v provozu díky rozsáhlé standardizaci konstrukce a údržby mezi vlastními příbuznými typy.

Minulý týden byl, pokud mě neklame paměť, zatím vůbec první od vzniku Gammy, kdy nevyšlo ani jedno číslo. Bude se to bohužel opakovat hned další týden, kdy odjíždím na zaslouženou dovolenou. Pokud - jak doufám - pracovní zatížení během zbytku léta poleví natolik, abych měl aspoň několik dní v týdnu po práci čas i na něco jiného než na krátký spánek, začnu se opět snažit o trochu pravidelnější rytmus. A teď už je čas splnit jedno dlouho odkládané čtenářské přání: