Blíží se další památné výročí; bude se oslavovat, řečnit, demonstrovat, politici se zase pohádají a důchodci stávající i důchodci-čekatelé budou vzpomínat. Z těch, kdo to nezažili, to - obávám se - větší část nezajímá, někteří možná ani nemají ponětí, co se tenkrát vlastně stalo (před časem jakýsi nepříliš osvícený gymnasista na otázku o listopadu 1989 odpověděl, že ?se studenti vzbouřili, protože jim zavřeli vysoké školy,? když si dokonale popletl nacismus s komunismem...). Ostatně už máme úplně jiné starosti, celé to dopadlo jinak, než si tehdy představovali ti, kdo to ještě pamatují, a mnozí z nich se beztak předtím měli lépe než teď, nebo jim to v nostalgických vzpomínkách na jejich mládí aspoň tak připadá. A ke všemu letos vychází sedmnáctý listopad na neděli, takže z toho nebude ani volný den navíc a k dovršení všeho se kvůli státnímu svátku člověk nebude moci ani zabavit v hypermarketu; zkrátka výročí spíš pro zlost.

Nedávno uplynul rok od završení výjimečného příběhu, který se odehrál kolem jeskynního komplexu v severním Thajsku. Snad nebude pro čtenáře Gammy bez zajímavosti znovu si připomenout celkový průběh i dodatečně zveřejněné technické podrobnosti těchto událostí.
  Různé zdroje na webu se v popisu detailů záchranné operace někdy rozcházejí; kde existují rozpory, přiklonil jsem se k verzi uváděné na https://en.wikipedia.org/wiki/Tham_Luang_cave_rescue . Bez ohledu na to za veškeré chyby a nepřesnosti odpovídá autor tohoto textu.

Žijeme v globalizovaném světě, jemuž vládne angličtina, a anglicismům už se nikdy úplně neubráníme; ale někdy už je toho příliš. Na kdekterých webových stránkách najdete odkaz na otrocky přeložené "Více informací" [More info], místo českého "Další informace". Agentka call-centra se vás zeptá "Jak vám mohu pomoci?" [How can I help you?], přestože o žádnou pomoc nežádáte - třeba potřebujete jen informaci nebo si chcete stěžovat. "Mně už není pomoci," mám někdy chuť povzdychnout v odpověď. Bylo by zajímavé zjistit, co by mi slečna nabídla potom; školení asertivity musí adepty připravit na všechny situace. "Co pro vás mohu učinit?" by bylo mnohem užitečnějším začátkem dialogu.

Přestože jsem minule psal o Apollu 7 z října 1968, dnes se v seriálu opožděných výročí musím vrátit ještě před něj, do dubna onoho neklidného roku, protože už tehdy se v NASA zvažovalo, co bude následovat po "sedmičce". Pro interní potřeby byly plánované mise programu Apollo označovány písmeny:
C: pilotovaný let velitelské a servisní sekce lodi Apollo (uskutečněný v říjnu 1968 jako Apollo 7);
D: pilotovaný let lodi Apollo a lunárního modulu na oběžné dráze kolem Země (uskutečněný v březnu 1969 jako Apollo 9);
E: let na vysoké oběžné dráze s apogeem až 7400 km (nerealizován; byl ponechán jako nouzová varianta letu Apollo 8 v prosinci 1968);
F: kompletní zkouška letu na Měsíc a zpět, s výjimkou samotného přistání (Apollo 10);
G: první přistání na Měsíci (Apollo 11);
H1, H2, H3: následná přistání (Apollo 12 a 14, plus neuskutečněné přistání Apolla 13);
J1, J2, J3: rozšířené výpravy na Měsíc (Apollo 15, 16 a 17).

Obvykle sepisuju tyhle články čtenářům pro zábavu, potěšení a snad i k poučení. Tentokrát to bude jiné. Dnes budu kázat, nabádat, kárat a provokovat. Pár čtenářů možná dopálím, mnohým budu k smíchu a jiní nad dnešní Gammou po pár odstavcích stisknou znuděné Alt-F4. A budou mít pravdu. Nikdo vás nenutí číst mravoučné tlachání staromilského knihomola. Ale několik z vás to třeba vydrží. Počkejme.

V loňském osmičkovém roce jsme vzpomněli řadu významných výročí, jak už to v československé historii chodí; ale nejen tam. Na podzim 2018 proběhlo jedno drobné, ale přesto důležité výročí, které ? pokud jsem stihl sledovat ? nezaslouženě prošlo bez povšimnutí dokonce i v odborných kruzích. V předvánočním shonu jsem to už nestihl, a jelikož ta událost je padesát let stará (děsné, co já už všechno pamatuju...), snad mi čtenáři prominou i těch pár týdnů zpoždění. V některých dávno minulých číslech jsem se zmínil o americkém programu výzkumu Měsíce; je čas na něj zase trochu zavzpomínat.

Zdravím po dlouhé době zase jednou své čtenáře (jsou-li ještě jací ? a popravdě se musím omluvit, že tohle číslo určitě nebude znamenat začátek nové, pravidelné řady; vzácný volný čas otce dvou hošíků školkou povinných to stěží umožní), a chci se dnes, v předvečer opravdu velmi kulatého výročí, připojit k už tak nepřehlednému množství komentářů ? protože mám pocit, že leccos důležitého, na co bychom měli dnes vzpomenout, stále ještě nebylo řečeno dostatečně důrazně.

Když jsem se v roce 2010 oženil, pravila novomanželka Pavlínka - ?Tak, Járo, a teď začneme šetřit; časem budeme potřebovat rekonstruovat byt, a to bude stát hodně peněz.? Smířem s osudem ženatého muže, snažil jsem se přijmout vyhlídku na nenadálou změnu životního stylu: místo toulání po světě nová koupelna. Šlo to ztuha (čti: vůbec!!) ale třeba to nebude tak horké... uvidíme.

Ahoj Jardo,

srdečně tě zdravím a hned zneužiji tvých znalostí. Občas pozoruji letadla na stránce www.flightradar24.com . Pak se je samozřejmě snažím najít i na obloze, pokud vidím, že mi někde přelétávají ?nad barákem?. Když je jasná obloha, jsou docela dobře vidět. Ale teď otázka. Proč některá letadla za sebou nechávají chvost, který se rozpouští i několik desítek minut? Proč některá letadla mají za sebou malý chvostík, který se rozpouští téměř okamžitě? A proč některá letadla nemají chvostík vůbec? Záleží to na technice letu a může to pilot nějak ovlivnit? Nebo na počasí, vlhkosti vzduchu či jiných atmosférických parametrech? Zkus mi to nějak laicky a stručně vysvětlit, prosím, abych to pochopil i já.

Děkuji
Láďa Paták

V pondělí 6. 8. 2012 úspěšně přistála nejnovější americká mise na planetu Mars.
Nejprve shrňme základní údaje:
Cílem výpravy oficiálně pojmenované "Mars Science Laboratory" je vysadit na povrchu Marsu mobilní laboratoř nazvanou Curiosity, jejímž úkolem je detailně zkoumat chemické složení desítek vzorků marťanské půdy a pomoci konečně rozhodnout, jestli na povrchu Marsu někdy existoval život, což je otázka, na kterou se vědci z NASA marně snaží odpovědět od roku 1977, kdy na Marsu přistály první dvě automatické sondy Viking.

Dnešní Gamma vznikla z podnětu, který, ač několik měsíců starý, je určitě stále aktuální; snad mi tedy čtenáři odpustí zas jedno velmi opožděné číslo.
   Kdysi na jaře letošního roku jsem na ČT24 ze zvědavosti sledoval nový publicistický pořad "Planeta Země 2012", a co jsem tam uslyšel během zhruba hodiny, než jsem ztratil sílu to dál poslouchat, mě rozpálilo natolik, že jsem si nedokázal odepřít možnost ulevit tímto způsobem svému znechucení. (Patří mi to; byl to zasloužený trest za čas zmařený civěním na českou televizi...)

Honza: Héééj, žiješ ještě?
Minimálně 3/4 roku už ses neozval.
Události nabraly docela překotný vývoj, mám na mysli Libyi a já čekám, jak se k tomu vyjádříš Ty coby (relativně objektivní) amerikanofil, který jsi mě svým přístupem časem dost nakazil ;-).

Na začátku letošního roku jsme si konečně zase užili správnou středoevropskou zimu se solidními mrazy. Fenomén globálního oteplování to prý nevyvrací, protože podle zastánců teorie o člověkem způsobeném oteplení atmosféry se vyšší teplota projevuje kromě jiného zvýšeným odpařováním z moří, rychlejší tvorbou mraků a vyššími srážkami na některých územích. Například na Sibiři, kde působí nárazníkový efekt horských masivů na čínské hranici, je teď podstatně víc sněhu a v důsledku toho také nižší teplota než v minulých letech, což je situace, která určitým ne zcela jednoduchým způsobem vytváří chladnější počasí i v Evropě. Takový efekt ovšem nikdo předem nepředvídal; vědci přicházejí s ad-hoc vysvětlením až teď, ex-post, když jsou tyto jevy pozorovány. Odpůrci připomínají, že solidní teorie by měla podobné důsledky dopředu předvídat, nikoliv pro ně hledat dodatečné příčiny až po jejich zjištění.

Než budeme pokračovat dalším dílem středovýchodní historie, vložím pro dokreslení atmosféry regionu krátké vyprávění o dvou cestách do těchto končin, které jsem v nedávné minulosti absolvoval, doprovázeje svoji maminku jako bodyguard na jejích dobrodružných výpravách do exotických krajin. V obou případech jsme se s důvěrou svěřili do zkušené péče společnosti Exim-Tours, s jejímiž poznávací zájezdy jse učinili tu nejlepší zkušenost; není sice nad soukromé "baťůžkářské dobrodružství" v malé skupince, ale člověk, který má k dispozici omezené množství času i peněz, by za daný počet dnů a se stejným rozpočtem nikdy nestihl absolvovat tolik pamětihodností na tolika různých místech.

Po dlouhé době zdravím všechny své čtenáře, a omlouvám se za dlouhou přestávku. Práce je čím dál víc, času stále méně, a v blízké budoucnosti to určitě nebude lepší; ale snad se mi podaří aspoň občas zase něco sepsat a poslat.
  V příštím čísle se vrátíme dovyprávět jeden nedokončený seriál; pro dnešek však mám pro vás "aktualitu" sice už ne zrovna žhavou, ale přesto stále ovlivňující nejen současnost, ale i budoucnost.