Gamma č. 002 (Úvodníček a dopisy čten.)

Redakční úvodníček:

Na začátek ještě poznámka k minulému Peposově návrhu na rozšíření tématu. Jedním z důvodů vzniku tohoto elektronického minimagazínu byl můj pocit, že někteří z vás by se občas rádi rozptýlili výhledem do exotických oblastí lidské činnosti, které nesouvisejí s každodenním pracovním a rodinným lopotěním. Sám aspoň pokaždé nacházím zdroj mimořádné relaxace a odpočinku ve společnosti mírně potrhlých nadšenců, kteří v Planetáriu po přednášce během sekce dotazů nostalgicky vzpomínají na šedesátá léta (ne pro tehdejší půllitr piva za korunu šedesát, ale proto, že ČT tenkrát nabízela jednou za kvartál zdarma přímý přenos z Měsíce), a místo nadávání na zvýšení nájmu nebo nefungující MHD se spravedlivě rozohňují nad tím šlendriánem, proč má Alfa už zase zpoždění, který lajdák v JPL zavinil zřícení další marsovské družice a kdy konečně Kongres uvolní nějaké peníze na výstavbu měsíční základny, když tam Clementine opravdu našla vodu. Pohled z pozemského prachu ke hvězdám povznáší ducha a rozptyluje od přízemních starostí; proto se chci na těchto stránkách zabývat převážně (byť nikoliv výhradně) tématy ležícími ve vzdálenosti minimálně 200 km od zemského povrchu.

Mimochodem, když už byla řeč o té rostoucí činži - to mi připomíná jednu zprávu, která mě tuhle neděli dost šokovala: podle posledního čísla Newsweeku asi tři miliardy lidí -polovina lidstva - vydělávají méně než dolar denně. Že je na světě hodně chudých, člověk tak nějak tuší, ale tohle jsou opravdu otřesná čísla, která naznačují, že to začínající století asi nebude zrovna klidné. Žijíce za humny nejbohatší země světa, míváme ve zvyku považovat se za chudé sousedy, a snadno zapomínáme, že z pohledu průměrného Súdánce je rozdíl mezi životní úrovní v Polabí a v Bavorsku téměř neviditelný. Až zase dostanete blbou náladu z toho, jak je všechno drahé, zkuste si představit, jaké asi živobytí se dá pořídit za čtyři pětky denně; třeba vás pak napadne, že se vám vlastně vede docela dobře, když máte po práci čas se ještě zajímat, co vám to poletuje nad hlavami.


Ale dost už pozemských starostí a zpátky na nebesa - a jelikož jste mě dneska zahrnuli zajímavými dotazy, pokračování několikadílného seriálu o Miru odložím na zítra a pro tentokrát z toho uděláme ?Okénko pro vaše otázky?.

Dopisy čtenářů

Zbyněk:

To se mi moc líbilo. Můžeš ještě napsat něco o tom chudákovi, co kroužil rok okolo Země? Kde proboha vzal jídlo a vodu a kde vlastně nakonec přistál? Stejně je ta stanice dobrá, vydržet na dráze takových let...... Poznámka o řešení nečekaných situací mě rázem vrátila vzpomínky na třináctku, stejně byla tenkrát celá ta parta dobrá. Mir se srazil se zásobovací lodí?

On to zas takový chudák nebyl; let měl beztak naplánovaný na rok, a halt si to musel o nějakých šest měsíců prodloužit; na to mu ještě zásoby vystačily, když tam byl sám. Domů se ovšem asi těšil; kroužit celé týdny tři sta kilometrů nad Zemí a nevědět, kdy ho sundají... Nicméně, to už je teď větší chudák ten americký magnát, který zaplatil několik desítek M$ zálohu za turistický výlet na Mir, a nejspíš si ve smlouvě nevšiml toho drobným písmem psaného dodatku, že v případě technické neuskutečnitelnosti letu se vstupné nevrací.

Ohledně té třináctky (Apollo), o tom na těchto stránkách určitě ještě bude řeč.

*************************************************************************

Pavel:

Mám taky dotaz, resp. naše Terka se mně ptala, z čeho vznikly protony (právě ve fyzice probírají vznik vesmíru). Provizorně jsem odpověděl, že z částic ještě menších, jako jsou hadrony, leptony a kvarky a nevím přesně jak se jmenují ... Myslím, že zajínavá by byla kniha S. Hawkinga "A brief history of time", ale dosud jsem ji neměl v ruce. Nečetl jsi od něj náhodou něco? Vyšlo u nás něco podobného?

Klobouk dolů, na třináctiletou(?) slečnu je to hodně odborný dotaz, a velmi stručně lze říct, že se protony opravdu ?skládají? z kvarků, ale tahle otázka si někdy v blízké budoucnosti zaslouží nejméně jedno celé vydání Gammy, abychom si trochu posvítili i na zmíněné leptony, baryony, hadrony, bosony a celý ten mikroskopický zvěřinec. Napřed si ale budu muset udělat domácí úkoly a oprášit svoje chatrné znalosti subnukleární fyziky; tady už mě Terka zahnala na dost tenký led :-)

Ta knížka od Hawkinga kdysi vyšla i česky a na požádání Ti ji rád půjčím, ale ač je téměř prostá matematiky, je to místy opravdu velmi abstraktní čtení, a rozhodně nejsem ochoten předstírat, že rozumím všemu, co tam Hawking vykládá. Terka ovšem určtě není tak natvrdlá jako já, a těším se, že mi za pár let srozumitelně vysvětlí, co se v oněch pohnutých dobách s vesmírem vlastně dělo.

*************************************************************************

Petr:

Proč se raketoplán musí po 2 týdnech vrátit. To jim dojde pivo? Nebo pivu spadne pěna ?

:-) Pivo jim možná dojde taky, i když si nejsem jistý, jestli ho mají povolené - a jestli může v beztížném stavu spadnout pěna, to by mohl být námět na zajímavý výzkumný úkol. Co jim ale dojde rozhodně, je voda - a ještě ani ne pitná, ale užitková, na chlazení elektroniky. Raketoplán je vůbec velmi zajímavý stroj, a určitě bude stát za to věnovat mu také jedno číslo.

*************************************************************************

Karpoň:

hle najít nějakou přednášku o nejnovějších poznatcích o rozpínání vesmíru - prý se od velkého třesku stále rychleji rozpíná.

Až taková přednáška bude, rozhodně vám dám vědět, a na program pražských hvězdáren se můžete kdykoliv podívat sami na http://www.planetarium.cz/. Ta fáma o rozpínání vesmíru se zakládá na pravdě, a jelikož to v mnoha ohledech souvisí s tím, na co se ptala Terka, spojíme to někdy v únoru v několika po sobě následujících vydáních.

*************************************************************************

Serža:

Celkem by mě zajímalo jak tenhle 140 tunový kolos míní dostat bezpečně dolů. Bude to projekt čistě ruský (bojím, bojím), nebo mezinárodní ? Kam to chtějí "položit", jak zajistí aby se trefili, aby se jim už v atmosféře nerozpadl na několik neřízených střel dlouhého doletu a co to způsobí v ideálním případě, když jim to všechno vyjde jak chtěli (a co na to Greenpeace ?) ?

Nu, především tedy míní ten kolos dostat dolů, a ... obecně se doufá, že to snad bude i celkem bezpečné. ?Položit? to chtějí východně od Nového Zélandu, ale jestli někdo plánujete na začátek března výlet na jachtě do jihozápadního Pacifiku, nemusíte odhlašovat letenky; než by vás trefil ohořelý spektrometr, to už spíš vyhrajete první cenu ve Sportce. O dalších podrobnostech zániku Miru si povíme v příštím čísle, a co se týče Greenpeace, po tom hysterickém kraválu, co nadělali kolem radioaktivního článku na sondě Cassini, na ně v kosmonautických kruzích nikdo není extra zvědavý. Lepší nápad, jak naložit s vysloužilým Mirem, ostatně nemají ani oni.