
Gamma č. 006 (Rotace vesmíru)
Vydáno dne 23. 01. 2006 (4433 přečtení)Redakční úvodníček a dopisy čtenářů - jak je to s rotací vesmíru?
Redakční úvodníček:
![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Honza: Abych se rovněž přidal ke skupině zvědavců, přidám i já jeden dotaz. Vycházím z předpokladu, že základem vesmíru je hmota, prostor a čas. Ke konkrétnímu dotazu: Jeví se jako skutečnost, že planety, hvězdy i celý vesmír rotují proč? Rotují jedním směrem ( nevylučuji to ) proč? O hmotě, prostoru a času si povíme v samostatném vydání, a co se rotace týče, nejlepším vysvětlením je teorie francouzského matematika Laplace, který v osmnáctém století vysvětlil vznik sluneční soustavy (a ve volném čase ještě stihl vymyslet například Laplaceovu transformaci, která od té doby pronásleduje všechny studenty technických škol). Jeho teorie byla už tehdy v nejdůležitějších bodech správná a ve své zmodernizované podobě je považována za platnou dodnes. Představme si velký oblak plynu a drobných prachových částic, jeden z miliónů podobných oblaků, z jakých se asi před řekněme pěti miliardami let skládala naše Galaxie (co to přesně je galaxie, jak vznikla a jak vypadá, si řekneme někdy příště). Mrak se nečinně vznáší v prostoru, dokud se někde ?poblíž? (jsme ve vesmíru, tak tohle slovo berte HODNĚ s rezervou) něco nestane: například vybuchne supernova a svou rázovou vlnou mrak z jedné strany zhustí, anebo se třeba jen někde blízko mraku rozsvítí hvězda, která tlakem svého záření začne mrak začne pomalu stlačovat. Může to být rychlé nebo to trvá statisíce let; rozhodující je, že nakonec jistá část mraku dosáhne takové hustoty, že začne působit na celý objem od té chvíle už nezanedbatelnou gravitací (všechna hmotná tělesa, jak víme, se vzájemně přitahují). Všechny částečky v mraku se začnou zvolna a pak čím dál rychleji pohybovat směrem k jeho těžišti. Přitom se neustále srážejí a vychylují z kursu; jak se mrak zhušťuje, vznikají v něm další místní jádra, která přitahují hmotu zase k sobě, a výsledkem je velký chaos, kdy se částečky pohybují nejrůznějšími směry. Rotační moment mraku proto nikdy není přesně nulový, a když se po miliónech let mrak smrští z průměru řádově deseti světelných let na nějakých deset světelných hodin, poměrně rychle rotuje kolem v podstatě náhodně vzniklé osy. V důsledku rotace se přitom mrak sploští do velmi tenkého prachového disku. Vznik rotace si lze představit tak, že při svém zrychlujícím se letu do středu mraku některé částečky proletí kolem těžiště ?zleva?, jiné ?zprava?, a jelikož jich nikdy není přesně stejně (jinak by místo sluneční soustavy vznikla osamělá nerotující hvězda), částice s protiběžnou rotací se navzájem posrážejí a napadají do těžiště a z těch, které v jednom směru přebývají, se vytvoří rotující sluneční soustava (o přesném průběhu jejího dalšího vývoje opět někdy později). Výsledkem tohoto procesu je vznik rodiny planet, které obíhají všechny stejným směrem přibližně v takzvané rovině ekliptiky s odchylkou nejvýš několik stupňů. Většina planet se také otáčí kolem své osy shodně se směrem oběhu; v tomhle ohledu už se ale ve sluneční soustavě vyskytují dva nezvedenci, kteří vybočují z řady. Zatímco u všech planet sklon osy rotace vůči ekliptice nepřesahuje 30°, osa Uranu má sklon 87°, takže během uranovského ?jara? se planeta sune kolem Slunce s osou trčící kupředu jako kopí, v létě se po své dráze rozpustile kutálí jako obří míč (a nad severním pólem stojí Slunce po čtvrt uranovského roku v zenitu téměř nehnutě), na podzim má planeta osu opět rovnoběžnou se směrem oběhu a v zimě se po dráze smýká jako míč klouzající po ledě s protisměrnou rotací. Zdá se, že se Uran kdysi dávno tečně srazil s jiným tělesem, které mu dalo pořádnou faleš; vzhledem k jeho rozměrům to ovšem musela být katastrofa skutečně kosmických rozměrů. Ještě kurióznější je případ Venuše, která se točí na opačnou stranu než by měla, a ke všemu tak pomalu, že venušanský den (243 pozemských dnů) trvá déle než tamní rok (224 dní). Důvod takového chování dodnes nikdo uspokojivě nevysvětlil. Naprosto nejvýstřednějšími výtečníky ve sluneční soustavě jsou pak oba Marsovy měsíčky Phobos a Deimos (žádný z nich velikostí nepřesahuje 20 km), které obíhají mateřskou planetu po retrográdních drahách (tj. opačně, než Mars rotuje). Jelikož taková soustava nemohla vzniknout normálním společným vývojem, má se za jisté, že oba měsíčky jsou bývalé asteroidy, které původně obíhaly po vlastních drahách kolem Slunce, než je Mars kdysi zachytil a přivlastnil si je. Dodejme, že rotace sluneční soustavy nemá žádnou souvislost s rotací galaxie (tj. Mléčné dráhy), která rotuje podle zcela jiné osy. O rotaci celého vesmíru se pak dá těžko mluvit, aspoň pokud mně je známo; tam hraje daleko důležitější roli jeho rozpínání ? ale o tom také někdy příště. |
Související články:
Apollo 8 (14.03.2019)
Opožděné výročí (14.03.2019)
Gamma č. 157 (Vesmírné zajímavosti - kosmické počasí) (25.03.2006)
Gamma č. 147 (Tři planety) (18.03.2006)
Gamma č. 144 (Perseidy) (17.03.2006)
Gamma č. 142 (Přechod Venuše přes Slunce) (17.03.2006)
Gamma č. 115 (Zatmění Měsíce) (09.03.2006)
Gamma č. 104 (Requiem za Columbii) (05.03.2006)
Gamma č. 067 (Kosmické novinky - Borelli) (16.02.2006)
Gamma č. 060 (Dopisy čtenářů - černé díry) (15.02.2006)
Gamma č. 055 (Dopisy čtenářů - černé díry) (09.02.2006)
Gamma č. 052 (Schůzka s Marsem) (09.02.2006)
Gamma č. 048 (Nový meteorit na Měsíci?) (08.02.2006)
Gamma č. 045 (Met. Lyridy / kosm. slovníček) (08.02.2006)
Gamma č. 041 (Podfuk s Měsícem?) (08.02.2006)
Gamma č. 004 (Veřejný výzkum NASA) (22.01.2006)
Apollo 8 (14.03.2019)
Opožděné výročí (14.03.2019)
Gamma č. 157 (Vesmírné zajímavosti - kosmické počasí) (25.03.2006)
Gamma č. 147 (Tři planety) (18.03.2006)
Gamma č. 144 (Perseidy) (17.03.2006)
Gamma č. 142 (Přechod Venuše přes Slunce) (17.03.2006)
Gamma č. 115 (Zatmění Měsíce) (09.03.2006)
Gamma č. 104 (Requiem za Columbii) (05.03.2006)
Gamma č. 067 (Kosmické novinky - Borelli) (16.02.2006)
Gamma č. 060 (Dopisy čtenářů - černé díry) (15.02.2006)
Gamma č. 055 (Dopisy čtenářů - černé díry) (09.02.2006)
Gamma č. 052 (Schůzka s Marsem) (09.02.2006)
Gamma č. 048 (Nový meteorit na Měsíci?) (08.02.2006)
Gamma č. 045 (Met. Lyridy / kosm. slovníček) (08.02.2006)
Gamma č. 041 (Podfuk s Měsícem?) (08.02.2006)
Gamma č. 004 (Veřejný výzkum NASA) (22.01.2006)
Celý článek | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 16 | Přidat komentář |

