Gamma č. 052 (Schůzka s Marsem)

Jednou za každých patnáct let se na naší půlnoční obloze objeví překvapivý návštěvník ? velká rudá hvězda, která stoupajíc stále výše s prohlubující se nocí září na temném pozadí vesmíru s nádherou, která zastíní Síria a vyrovná se samotnému Jupiterovi.

Percival Lovell: Mars (1895)

Než dočtete tuto větu, budete o dalších 50 kilometrů blíž k Rudé planetě. Země a Mars se blíží součtovou rychlostí 10 km/s k blízkému setkání, ke kterému dojde příští měsíc. 21. června bude Mars od Země vzdálen pouhých 68 miliónů kilometrů ? nejblíž za posledních dvanáct let, a na noční obloze bude nápadnější než cokoliv jiného kromě Venuše a Měsíce. Mars bude velmi jasný a nebude se mihotat jako hvězdy; jeho stálý měděný nádech je nezaměnitelný. V nadcházejících týdnech bude Mars stále jasnější, jak se bude blížit opozici, která nastane 13. června. Výrazem opozice astronomové označují situaci, kdy se planeta nebo jiné těleso nachází na opačné straně Země než Slunce (anglicky opposite znamená opačný); Mars se dostává do opozice každých 26 měsíců.


Kdyby byly oběžné dráhy Marsu a Země přesně kruhové, vzdálenost mezi oběma planetami by byla nejmenší vždy v době opozice. Zemská oběžná dráha je však mírně eliptická a marsovská ještě podstatně víc; v důsledku toho tentokrát největší přiblížení nastane až osm dní po opozici.


Tou dobou už Mars nebude ?ranní hvězdou?, ale bude vidět po celou noc; i slabými dalekohledy budou na jeho povrchu pozorovatelné běžně neviditelné podrobnosti jako marsovské mraky a ledové polární čepičky (není to ovšem vodní led, ale zmrzlý CO2). Během následujících měsíců se bude Mars na obloze nacházet v blízkosti jádra Galaxie, tam, kde prochází oblohou Mléčná dráha, protíná souhvězdí Střelce (majícího tvar čajové konvice) a zjasňuje se v místě, kde má ?konvička? hubici ? hned vedle Marsu. Tam leží střed Galaxie, ve kterém sídlí gigantická černá díra, kolem níž se točí celá Galaxie.


Přes svou zdánlivou blízkost na obloze jsou Mars a jádro Galaxie velmi daleko od sebe. Světelný paprsek vyslaný ze Země teď doletí na Rudou planetu za pouhých několik minut, zatímco do centra Galaxie mu to trvá dalších 30 000 let.


Kdyby kosmické lodě uměly cestovat rychlostí světla, mohli bychom navštívit Mars, kdykoliv by se nám zachtělo. Pokročilé pohonné systémy NASA však zatím ještě nejsou natolik pokročilé :-) a pro lety k planetám si proto musíme vybírat vhodné příležitosti ? totiž právě chvíle opozice.


Poslední sonda mířící k Marsu, ?2001 Mars Odyssey? odstartovala loni 7. dubna a žene se k Rudé planetě ještě rychleji než sama Země. Přibližování Země k Marsu se zpomalí a po červnové opozici se opět změní ve vzdalování, sonda se však bude k planetě blížit až do 24. října, kdy přejde na její oběžnou dráhu (tedy pokud si v JPL zase někdo nepopletl metry se stopami). Během dvou a půlleté mise bude sledovat kosmické záření, hledat na Marsu podzemní vodu a zajímavé minerály.


V důsledku výstředné dráhy Marsu nejsou všechny opozice stejné. Při té příští, která nastane 28. srpna 2003, budou od sebe obě planety vzdáleny jen 56 miliónů kilometrů ? nejblíž od roku 1924. Bude to ideální příležitost k vyslání dalších robotických průzkumníků; NASA plánuje vypustit misi ?Mars Exploration Rovers? a Evropská kosmická agentura vyšle svůj vlastní přistávací modul Beagle 2, který poletí k Marsu na palubě sondy ?Mars Express Mission?. Takové příznivé opozice se opakují v patnáctiletých cyklech, a optimisté věří, že některého z řady vhodných přiblížení, která nastanou během dalších 15 let, bude možné využít k vyslání člověka na Mars. To je ale zatím hudba nejisté budoucnosti; v této chvíli si rozhodně nenechte ujít kosmické představení, dokud je Mars v plné nádheře, žhavě rudý a zářící přímo do vašich oken.

zpracováno podle aktuálního zpravodajství NASA; další informace na toto téma najdete na

http://science.nasa.gov/headlines/y2001/ast15may_1.htm