Gamma č. 074a (Úplněk roku)

Ke včerejšímu povídání o měsíčních maskonech dodatečně přidávám horkou aktualitu ? sice už trochu se zpožděním, ale ještě to stihnete. Někteří z vás si možná všimli nápadně jasného Měsíce, a máte-li pocit, že tentokrát náš souputník září víc než jindy, není to optický klam. Včerejší úplněk byl nejjasnější v letošním roce, se svítivostí o 20% vyšší než je běžný průměr. Příčina tohoto jevu spočívá v nebeské mechanice. Měsíc obíhá kolem Země po elipse, takže jeho vzdálenost kolísá od 406 700 km po 356 400 km; po elipse (i když daleko méně výstředné) obíhá i Země kolem Slunce.

Úplněk včerejší noci nastal v situaci, kdy se Měsíc nachází blízko perigea, tj. bodu své oběžné dráhy, kde je nejblíž k Zemi, díky čemuž jeho zdánlivá velikost na obloze je o 9% větší než obvykle. Aby to bylo ještě lepší, dokonce i Země se teď nachází blízko perihélia, tj. bodu nejmenší vzdálenosti od Slunce (98.4% střední vzdálenosti). Měsíc tedy v těchto dnech dostává nejvíc slunečního záření za celý rok a my jsme k němu nejblíž za všech letošních úplňků, abychom mohli jeho odraženou záři sledovat v plné síle. Kdo z vás má navíc to štěstí, že tráví tyto dny v zasněžené krajině, která odráží asi 60% dopadajícího světla (oproti 15% u holého povrchu), může obdivovat několik měsíčních nocí, jaké už letos nenastanou.

Recept na romantickou noční atmosféru = perigeum + perihélium + jasná zimní noc.

Těm, kteří mají přístup na internet, rozhodně doporučuju navštívit

http://science.nasa.gov/headlines/y2002/26feb_bigmoonshine.htm?list495307

kde uvidíte mimo jiné mimořádně pěknou animaci měsíčních fází, názorně předvádějící celý třírozměrný pohyb měsíčního disku včetně efektu librací v šířce i v délce (viz Gamma054).