Povodně

* Gamma č. 090 (Povodně (V.))

Vydáno dne 24. 02. 2006 (2611 přečtení)

Povodně - závěr

Voda odtekla do moře a nechala za sebou spoušť a hodně otázek. Spoušť bude postupně uklizena, většina škod bude časem napravena, a otázky jsou v podstatě dvojího druhu: co všechno jsme tentokrát zvládli nebo naopak nestihli, a co je třeba připravit na příště. Oproti moravským povodním v roce 1997 byl patrný jeden zásadní pokrok: pružně pracující povodňové štáby a systém včasného varování zabránily tomu, aby byli obyvatelé nenadále překvapeni ve spánku hučící vodou, jako se to stalo v Troubkách; díky tomu evakuace proběhly včas a beze ztrát.



Karlín


Téměř všechny oběti na životech byly způsobeny vlastní neopatrností nebo neuposlechnutím výzvy k odchodu do bezpečí; z tohoto hlediska se dá říct, že povodeň by už u nás neměla být smrtelným nebezpečím, ale jen nepříjemným ohrožením, před kterým lze včas utéct. S hmotnými ztrátami je to ovšem jinak; mnohé bylo ztraceno zbytečným prodlením, a ostatní - daleko větší - škody byly za daných okolností nevyhnutelné. Mezi dobře využitá poučení z roku 1997 lze počítat mobilní kovové hráze, které si pořídil pražský magistrát a jimž Staré Město vděčí za odvrácení ještě větší potopy, než jaká postihla Malou Stranu.


Poučení do budoucna by zřejmě mělo vycházet především z předpokladu, že povodně podobných rozměrů teď mohou přicházet daleko častěji, než bylo dříve zvykem. Z toho by měla vyplynout především snaha ? vládou už oznámená ? upravovat krajinu tak, aby dokázala co nejvíc vody zadržet. To půjde určitě velmi pomalu a s blednoucí vzpomínkou na srpnovou záplavu bude ubývat ochoty vynakládat k tomuto účelu úsilí a peníze, tím spíš, že povodeň letošního rozsahu by sebelépe vybavená krajina dokázala jen ztlumit, ale rozhodně ne zadržet. Nepochybně proto bude muset být položena otázka, co v této věci mohou dělat naše přehrady, a v kterém okamžiku má být nebezpečí vyhodnoceno jako natolik vysoké, že se vyplatí přijmout ztráty energetického, vodohospodářského a turistického průmyslu, plynoucí z preventivního vypuštění nádrží. A nezbytnost lepší koordinace přehrad, včetně vypracování nového průtokového modelu pro simulaci chování celého systému, které odborníci z Českého vysokého učení technického vodohospodářům už delší dobu marně nabízejí, je nabíledni.


Žádná předběžná opatření však velkou povodeň nikdy nedokáží zadržet úplně, a mezi nejdůležitější poučení proto bude patřit zásada "čím dražší stavba, tím dál od řeky", tak jak to dobře znali naši dávní předkové, pro které byly příbřežní pozemky vždycky nejlevnější. V téhle věci provedou nejúčinnější bezplatnou osvětu pojišťovny, které se rychle postarají o to, aby se chaloupka v romantické zátočině pod jezem pořádně prodražila. A jelikož i po letošní povodni určitě zůstane řada nemovitostí nepojištěných, bude se i po té příští znova diskutovat o tom, jestli je morální, aby nezodpovědní šetřílkové, kterým zbyly jen oči pro pláč, dostávali od státu [čti: od daňových poplatníků] darem příspěvky na obnovu toho, co si ti prozíraví pojistili na svoje náklady. Nechat postižené bez pomoci určitě nejde (proto jsem taky poslal svůj čistý denní plat na jedno z důvěryhodných humanitárních kont), ale budou-li se podobné situace opakovat, možná bude časem potřeba začít uvažovat o nějaké formě "povinného pojištění" obytných staveb v rizikových oblastech.


Na úplný závěr však je třeba podívat se na dramatické události v tom našem českém dvorečku z trochu širší perspektivy. Vedle palcových titulků nad celostránkovými články o vltavské potopě se krčily krátké sloupečky o povodních v Číně a Bangladéši a karibském hurikánu, tedy pohromách, které napáchaly řádově větší spoušť. Kdyby nás jednou spláchla taková záplava, jaká patří na indickém subkontinentě k pravidelným sezónním událostem, nebo se přes českou kotlinu přehnala vichřice o 200 km/h, začali bychom si víc vážit klimatu, které i přes občasné výstřelky je k nám podle světových měřítek zatím velmi vlídné. Kdyby nic jiného, přinejmenším se před povodní utíká daleko snáz než před hurikánem.



Dopisy čtenářů

Mirek:

Slyšel jsem od jednoho Pražáka, proč je asi stále uzavřena většina pražských mostů. Je podivné, proč už nejsou dávno otevřené, když o všech mostech statici rozhodli, že jsou v pořádku. Prý se uzavření mostů tak trochu hodí magistrátu a Grossovi do krámu kvůli zasedání NATO. Praha je tak líp kontrolovatelná a v případě nouze uzavření některých mostů i pro místní dopravu a MHD nezpůsobí takový rozruch a chaos v dopravě.

Trochu mi to tedy připomíná všelijaké ty "teorie spiknutí", a taky už není pravda, že je uzavřena většina pražských mostů; vzato od severu, v plném rozsahu funguje most Barikádníků, Hlávkův, Jiráskův, Barandovský a Závodu míru (o Mánesově a Čechově mostě teď nemám informace, ale asi jedou taky). Libeňský a Palackého most jsou uzavřené pro individuální dopravu, ale to je asi spíš pro usnadnění průjezdu povrchové MHD, která teď funguje opravdu na hranici své kapacity. Od listopadu už má zase jezdit celé metro C (s výjimkou ještě stále zavřené stanice Vltavská), čímž by měly zmizet autobusy z magistrály a pražská dopravní kalamita se pak zlepší z "katastrofální" na "normálně neúnosnou". Nefunkčnost metra A a B, které má být v plném rozsahu zprovozněno v březnu, působí spíš nepohodlí cestujícím než kalamity v ulicích, protože nahrazující tramvaje většinu času jedou po vlastním tělese.

Na myšlence o "kontrolovanosti" Prahy přesto dost možná něco bude, a je jasné, že omezení veřejného pohybu po Pankráci a širokém okolí během trvání summitu NATO budou muset být drastická. (Z našeho pracoviště v šestém patře naproti jižní straně Kongresového centra bychom ten mumraj včetně barikád na Nuselském mostě měli teoreticky vidět z první ruky, ale spíš to asi dopadne tak, že se pár dní vůbec nedostaneme do kanceláře a budeme pracovat v Michelské budově HP; lepší výhled než z našeho okna na Pankráci už by si případný atentátník nemohl přát.)

Za sebe doufám, že proti výtržníkům porušujícím zákony policie zasáhne minimálně se stejnou tvrdostí jako před dvěma lety. Pokud se naše vláda rozhodne uspořádat tady nějaké zasedání, není to důvod, aby se sem chuligáni ze západní Evropy jezdili bavit rozbíjením výloh.





Celý článek | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout článek


©2001 Zbyněk Slába, grafické prvky - Renáta Řehová
Stránky byly vytvořeny s využžitím redakčního systému: PhpRS