Gamma č. 147 (Tři planety)

První zářijový týden roku 2004 přinesl nevídané objevy, které zase posunuly hranice astronomie o pořádný kus dál, aneb, jak napsal Dennis Overbye ve svém článku den po zveřejnění objevů, ?po včerejšku vesmír vypadá mnohem povědomější a útulnější.? Astronomové našli hned tři extrasolární (mimo naši sluneční soustavu se nacházející) planety; to však nebyl ten hlavní důvod ke vzrušení. Mimořádná na tom objevu byla velikost objevených těles: namísto obrů zvících dvojnásobku Jupitera tentokrát astronomové našli dosud nejmenší planety, jejichž velikost nepřesahuje průměr Neptuna nebo Uranu a jejichž hmotnost je vůči Zemi jen asi patnácti- až dvacetinásobná, oproti padesátinásobku u dříve objevených planet.

Trojice planet nalezených tento měsíc těžko bude kolébkou života, který ve vesmíru stále hledáme. Všechny tři jsou zřejmě "ledoví obři", i když se úplně nevylučuje ani mnohem přitažlivější možnost obřích kamenných planet zemského typu s kovovým jádrem; obíhají však příliš blízko mateřské hvězdy, než aby se na nich mohl uchytit život, jak si ho umíme představit. Jejich objev však posunul možnosti pozorovací techniky na dosah takového rozlišení, kdy už bude možno začít hledat planety velikosti Země. To, že jsme dosud v blízkém okolí nacházeli samé plynné "superJupitery", neznamená, že by kolem nás nebyly menší, "normální" planety. Určitě tady jsou, jenom je ještě nevidíme; ale zjevně už to nepotrvá dlouho. Objev dosud nejmenších planet je povzbuzujícím znamením, že planety jsou v naší galaxii hojné a vyskytují se v širokém spektru velikostí. ?Přibližujeme se k odpovědi na vzrušující otázku, jestli tam venku je život,? řekl doktor Geoff Marcy z Kalifornské university. ?Pokoušíme se najít ve hvězdách své vlastní kořeny, v chemickém i biologickém smyslu.?


Jedna z nových planet, s oběžnou dobou 2.8 dne, byla nalezena u hvězdy 55 Cancri, u níž už známe planety z minulosti, a která se teď stala první známou hvězdou vlastnící soustavu o nejméně čtyřech planetách. Tým doktora Paula Butlera z washingtonského Carnegie Institute našel další planetu, dvacetkrát těžší než Země, obíhající jednou za 2.64 dne kolem rudého trpaslíka vzdáleného 41 světelných let v souhvězdí Lva. Třetí, nejmenší z objevených planet oběhne jednou za 9.5 dne hvězdu Arae vzdálenou 50 světelných let.


Planety cizích hvězd jsou vyhledávány přesným měřením gravitačních účinků, které vykonávají na svou mateřskou hvězdu. Planeta, která obíhá kolem hvězdy, svou přitažlivostí "cloumá" hvězdou sem a tam. Tento efekt je nejvýraznější u velkých planet obíhajících velmi blízko mateřských hvězd, proto jsme zatím nacházeli především tento druh planet; dnes už jich známe sto. Objev planety u červeného trpaslíka je zvlášť nadějný, protože takových hvězd je v naší Galaxii asi 70% z celkového počtu 200 miliard; ukáže-li se výskyt planet u červených trpaslíků pravidlem, znamenalo by to, že v Galaxii jsou miliardy planet.


Astronomie zaměřená na extrasolární planety postupuje mílovými kroky a rychle se blíží k hranici, za kterou mohou přijít vpravdě epochální objevy. Pokud se pokrok ve vyhledávání planet nezastaví ? a není k tomu žádný důvod ? pak nalezení prvních cizích planet velikosti Země je otázkou několika let. Detailní zkoumání takových těles na vzdálenost řádu desítek světelných roků bude samozřejmě oříškem napínajícím možnosti observační astronomie až do krajnosti; jakmile však takové výsledky budou k dispozici, čekají nás možná objevy, nad jejichž vědeckými, filosofickými i náboženskými důsledky se už dnes tají dech.

?Jen to bychom rády věděly, jsou-li tam tvoři jako my,? kvákaly vzrušeně žáby v proslulé Nerudově básni; po sto letech divokých spekulací už možná máme odpověď na dosah.

Zpracováno podle článku Dennise Overbye:

3 Planets Are Found Close in Size to Earth, Making Scientists Think 'Life'