
Gamma č. 170 (Základy buddhismu (IV.))
Vydáno dne 29. 11. 2006 (3051 přečtení)Miniseriál o buddhismu (IV.)
![]() Zlost Jsou dva základní druhy pocitů pramenících z nelibosti: strach (viz Gamma169) a zlost. Podobně jako strach i zlost má řadu odstínů, od mírného podráždění a nesouhlasu přes nevrlost, nepřátelství, žárlivost až k násilné zuřivosti. |
![]() ![]() Zatímco strach je převážně pocitem útěku, vztek naopak pohání k boji. Zvířata před nebezpečím raději utečou; bojují, jen když nemají jinou možnost. Zvíře zahnané do kouta je nebezpečné, protože je zbaveno své preferované volby, to jest útěku. Pouští se však do boje také v případech, kdy jeho sklon k útěku je převážen vyšší prioritou, jako je obrana území nebo mláďat. Podobně to funguje u lidí, kteří se rozzlobí a útočí ve chvíli, kdy jim něco brání utéct nebo prostě jen ukázat strach. Tento sklon přeměnit strach na zlost je běžnější u mužů, kteří byli vychováváni, aby pokládali strach za slabost. Příkladem může být řidič, který po těsném odvrácení nebezpečné nehody zahrne (podle svého názoru provinilého) kolegu vzteklými nadávkami. Zaútočí-li na mě potrhlý ratlík, velmi pravděpodobně se celkem racionálně rozhodnu, že ho radši zastraším křikem a výhružnými gesty, než abych se beztak marně pokoušel mu utéct. Pokud mě ovšem v té chvíli doprovází moje přítelkyně, pak je varianta útěku vyloučena automaticky. V takovém případě je přímý přechod od strachu do útoku samozřejmě v pořádku, jsa motivován pravěkým pudem ochrany partnerky, ovšemže dodatečně posíleným o něco modernějším a tedy už méně bohulibým reflexem potřeby zachování vlastní prestiže. Žárlivost Nikde není přeměna strachu na zlost tak názorná jako u žárlivosti. Člověka raní ? a tím v něm budí strach ? právě ta druhá osoba, na níž podle jeho představy závisí jeho štěstí a možná i přežití. V této situaci se dvojí funkce zlosti, to jest zničit nebo ovládnout, ukazuje ve své nejsilnější a nejabsurdnější podobě, protože napadáme blízkou osobu, abychom ji potrestali za to, že vystavila na odiv naši politováníhodnou zranitelnost, a zároveň se ji pokoušíme natolik zastrašit, aby nás neopustila. Člověk chovající se tímto způsobem si málokdy uvědomí, že čím úspěšnější je při trestání milované osoby, s tím menší pravděpodobností ji přiměje zůstat. Podobá se v té chvíli špatně naprogramovanému robotu nebo hysterickému dítěti, které dupe po svých hračkách. ![]() ![]() ![]() ![]() Smutek a zármutek Stejně jako strach a zlost mají své přirozené kořeny, z nichž vyrůstá to, co si my sami dále rozvíjíme a komplikujeme, mají je i smutek a zármutek, které vznikají z pocitu ztráty. Ztráta našich blízkých nás nemůže nechat lhostejnými, a buddhismus také nic takového neučí. Přivádí nás však zpět k přirozenějším reakcím oproštěným od některých zbytečných přítěží, které si k těmto pocitům sami přidáváme. Ztráta je často příčinou strachu, protože nás vyhání z našeho bezpečí do nejistoty. Co budu sám dělat? Jak budu trávit čas? Dokážu v noci usnout? Potkám ještě někdy někoho jiného? Viděli jsme už, jak náš odpor k nejistotě zvětšuje naši úzkost (viz Gamma169, kapitola o strachu). Ztráta je nejbolestnější podoba změny, protože nás nutí nejen učit se novému, ale také vzdát se starých pohodlných zvyků. ![]() Sobectví Opačnou stranou nelibosti je náklonnost; tyto dva pocity jsou vzájemně svázané. Nelibost se zaměřuje na ztrátu ? skutečnou i hrozící. Jak mohu odvrátit tuto hrozbu? Jak mám dostat zpátky to, co tak nutně potřebuju? Náklonnost se naopak soustřeďuje na hromadění a udržení žádaných okolností. Musím si udržet, co mám. Pocit mého nabývá velkého významu: můj dům, moje auto, moje partnerka, moje názory, moje úspěchy. Jsem majitelem toho, co mám a co jsem dokázal. To jsou ty věci, na které mohu být hrdý. Vědomí skutečnosti, že některé základní statky potřebujeme k přežití, je v konvenčním životním plánu opět zastřeno zásadou "čím víc, tím líp". Naše strategie je založena na předpokladu, že čím víc toho máme, tím lépe jsme zabezpečeni. Skutečnost, že čím víc mám, tím víc také mohu ztratit, nám kupodivu uniká. ![]() ![]() Čím víc toho dokážeme nahromadit, tím silněji cítíme, že nežijeme dobrý život. Místo abychom byli zabezpečeni a spokojeni, jsme čím dál víc zmateni a nesví. Samota Asi žádná kultura v minulosti nevytvářela tolik samoty jako ta současná, se svým zdůrazňováním individuality, osobního úspěchu a nezávislosti. Osamělost však nemusí vznikat jen jako přímý důsledek ambiciózního životního plánu; může být také vedlejším produktem snahy potlačit záporné pocity, o kterých už jsme mluvili. Cítíte-li se ve společnosti nepohodlně, je lepší vystačit si sám. Kolegy v práci si držte od těla a pokaždé zdvořile odmítněte pozvání na večerní posezení v baru. Brzo získáte pověst člověka, který je "sám pro sebe" a nebudete už ani obtěžováni zbytečnými nabídkami. ![]() ![]() (pokračování) Toto číslo Gammy bylo sepsáno s použitím myšlenek, parafrází a přeložených citátů z knihy Guy Claxton: The Heart of Buddhism ? Practical wisdom for an agitated world Ad hoc V předminulém čísle (Gamma168) byla zmínka o slonici, která se poznala v zrcadle a projevila tak stupeň sebeuvědomění známý zatím jen u lidí, opic a delfínů. V jednom z posledních čísel Newsweeku (13. listopadu) vyšel na toto téma další článek ("Vanity, Thy Name Is... Dumbo ? An Elephant passes the 'mirror test'), který podrobněji rozebírá "zkoušku zrcadlem": ?Je to velmi obtížný test; zvíře musí ukázat na obraz a říct - 'Já jsem tady; tamto je moje dokonalá kopie, ale nejsem to já.' ... Tento experiment zjevně měří něco víc nebo něco jiného, než čemu obvykle říkáme 'zvířecí inteligence', kterou definujeme v praktických pojmech. Zvířata jsou 'chytrá', pokud spolu dokáží komunikovat nebo používat nástroje, aby se dostala k potravě. Ale schopnost poznat vlastní obraz v zrcadle nemá žádný zřejmý význam pro zachování rodu; je to svého druhu duševní luxus, o kterém se donedávna věřilo, že si ho mohou dopřávat pouze lidé.? Článek dále připomíná, že případy mimořádné inteligence nejsou omezeny na savce. Výzkum se teď zaměřuje na chytré, společenské ptáky, jako jsou vrány, havrani a papoušci. Africký papoušek šedý je jedním z nejchytřejších zvířat na Zemi. Irena Pepperbergová z Brandeisovy university jednoho takového papouška cvičí už skoro třicet let. Její Alex má zásobu 50-100 anglických slov, která spontánně kombinuje, aby odpověděl na otázku nebo o něco požádal; umí pojmenovat barvy a tvary, počítá předměty nejméně do pěti a zvládá jednoduché součty. Když se před něj položí podnos s rozházenými kostkami a kuličkami různých barev, dokáže odpovědět na otázku typu ?Kolik je tady zelených kostek?? Po správné odpovědi si obvykle řekne o oříšek, ale často ho vzápětí bez zájmu upustí, jako by chtěl dát najevo, že už to nedělá kvůli odměně, ale chce prostě potěšit svou trenérku. Nebo ji dopálit. Když už má cvičení dost a chce zpátky do své klece, někdy předstírá, že neví a schválně zkouší nejrůznější odpovědi ? všechny kromě té správné. Alex dělá dojem, že má schopnost sebeuvědomění ? ale "zrcadlový test" mu nebude možné zadat, protože jedna studentka mu kdysi omylem prozradila správnou odpověď. Když ho vzala na toaletu, Alex se uviděl v zrcadle a zaskřehotal ? ?What?s that? Co to je?? ?It?s you, to jsi ty,? odpověděla ? čímž znemožnila jakoukoliv podobnou zkoušku. Nikdo nemůže být objektivně zkoušen stejným testem inteligence dvakrát po sobě; ani člověk, ani papoušek. Dopisy čtenářů Wendy: Jardo, toto je doporuceni od toho myho znamyho [ohledně českých knih o buddhismu]: Nakladatelstvi Dharma Gaia a napriklad Ivo Fiser : Filosoficka koncepce nejstarsiho buddhismu Nyanaponika Thera: Jadro buddhisticke meditace Adzan Ca: Strom v lese Díky za tip, Wendy, teď už je na čtenářích, aby si sami vybrali, např. na: http://www.ini.cz/ranka/knihy/_seznam.htm http://www.dharmagaia.cz/ a rozhodli se, jestli jim pak ještě bude stát za to dál číst moje výklady. Ony ovšem nejsou ani tak moje vlastní, jako spíš Guye Claxtona, takto profesora psychologie, který narouboval buddhismus na svoje řemeslo, díky čemuž představuje jeho kniha ? a doufejme aspoň do jisté míry i můj výtah z ní ? mnohem praktičtější a srozumitelnější návod k instantnímu použití než většina dostupných českých publikací, ze kterých si čtenář většinou musí konkrétní závěry sám trpělivě odvodit, zatímco tady je dostane předem připravené. Což sice nemusí být nutně výhoda, ale na druhé straně ne každý z nás je diplomovaný psycholog, aby dokázal sám rozpoznat všechny cesty k využití tak obsáhlého nástroje jako je buddhismus. Tento seriál by se proto měl správněji jmenovat třeba "Základní pojmy buddhismu komentované z hlediska moderní psychologie"... Aleš L.: Díky moc za seriál o buddhismu. Velice zajímavé čtení, ale hlavně velice praktické. Zkus vydržet i s frekvencí vydávání jednotlivých dílů... Jo jo, dělám, co můžu... lidi, vy mě nenecháte vydechnout :-) ale díky za váš zájem. Budu se snažit neztratit tempo... |
Související články:
Gamma č. 178 (Základy buddhismu (XII.)) (26.03.2007)
Gamma č. 177 (Základy buddhismu (XI.)) (02.03.2007)
Gamma č. 176 (Základy buddhismu (X.)) (22.02.2007)
Gamma č. 175 (Základy buddhismu (IX.)) (22.01.2007)
Gamma č. 174. Základy buddhismu (VIII.) (09.01.2007)
Gamma č. 173 Základy buddhismu (VII.) (05.01.2007)
Gamma č. 172 Základy buddhismu (VI.) (25.12.2006)
Gamma č. 171 Základy buddhismu (V.) (07.12.2006)
Gamma č. 169 (Základy buddhismu (III.)) (15.11.2006)
Gamma č. 168 (Základy buddhismu (II.)) (03.11.2006)
Gamma č. 167 (Proč jsem se stal buddhistou) (26.10.2006)
Gamma č. 178 (Základy buddhismu (XII.)) (26.03.2007)
Gamma č. 177 (Základy buddhismu (XI.)) (02.03.2007)
Gamma č. 176 (Základy buddhismu (X.)) (22.02.2007)
Gamma č. 175 (Základy buddhismu (IX.)) (22.01.2007)
Gamma č. 174. Základy buddhismu (VIII.) (09.01.2007)
Gamma č. 173 Základy buddhismu (VII.) (05.01.2007)
Gamma č. 172 Základy buddhismu (VI.) (25.12.2006)
Gamma č. 171 Základy buddhismu (V.) (07.12.2006)
Gamma č. 169 (Základy buddhismu (III.)) (15.11.2006)
Gamma č. 168 (Základy buddhismu (II.)) (03.11.2006)
Gamma č. 167 (Proč jsem se stal buddhistou) (26.10.2006)
Celý článek | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 5 | Přidat komentář |

