Buddhismus

* Gamma č. 175 (Základy buddhismu (IX.))

Vydáno dne 22. 01. 2007 (2905 přečtení)

Miniseriál o buddhismu (IX.)

Někteří čtenáři už si začínají stýskat po techničtějších tématech; rozhodně jsem je neopustil, zase se k nim vrátíme, ale tuhle buddhistickou záležitost bych rád vyřídil v souvislém bloku, nevyrušován ze soustředění jinými úkoly ? ono je toho v práci a podobně i tak dost... Odhaduju, že už jsme snad za polovinou; tak vydržte ještě nějakých pět, šest čísel, určitě ne víc než osm. Technické typy mohou mezitím najít aspoň drobnou útěchu v rubrice "Ad hoc" ? jako například dnes.



Gauttama Buddha


Slovo dalajlámy

V předchozím dílu jsme, řečeno s klasikem, smočili palec v třasovisku teologie a různých esoterických teorií. Poznamenal jsem, že tyto oblasti nejsou mojí doménou ani tématem tohoto seriálu, slíbil však, že v zájmu objektivity dojde řeč i na duchovní stránku buddhismu. Aby čtenář nebyl v těchto ohledech odkázán jenom na mé neinformované dohady, vsunu dnes, než se příště začneme věnovat ryze praktickým záležitostem, jedno krátké pojednání ohledně buddhistické spirituality, tentokrát z úst nejpovolanějších. Pro úplnost poznamenám, že (jsa vzdělán pohříchu v duchu dialektického materialismu) zejména dalajlámovy dedukce o posmrtném životě neshledávám příliš průkaznými. Čtenář zajímající se o buddhismus však má právo být s touto pasáží obeznámen, aby si mohl učinit vlastní úsudek, jak je mezi buddhisty dobrým zvykem.

Následující výňatky jsou doslovnými citacemi z knihy Tandzina Gjamccho alias Jeho svatosti dalajlámy "Úvod do buddhismu", v překladu Evy Zahradníčkové, vydaném nakladatelstvím DharmaGaia.

I. Potřeba náboženství v našem současném životě

Jedním z důvodů pro náboženskou činnost je to, že samotný materiální pokrok neposkytuje trvalou radost nebo uspokojení.

Vskutku se zdá, že čím více získáváme po materiální stránce, v tím větším strachu žijeme. Došlo k úžasnému vědeckotechnickému rozvoji, který bude bezpochyby pokračovat. Člověk se dostane na Měsíc a pokusí se využít jeho zdrojů pro pokrok lidstva ? Měsíc, který některé staré národy považovaly za sídlo svého boha! Možná budou dobyty i jiné planety a snad nakonec tento pokrok odhalí případné přátele mimo náš svět. Ale to lidem sotva přinese stálou a konečnou radost, protože materiální pokrok vždy vyvolává touhu po dalším pokroku, takže radost, kterou přináší, je pouze pomíjivá.

Ale na druhé straně, když mysl prožívá radost a uspokojení, samotné materiální potíže se snášejí lehce. Jestliže tedy budeme radost odvozovat jen ze samotné mysli, bude to radost skutečná a trvalá.

Žádná radost se nevyrovná potěšení, jež vzniká z duchovní činnosti. Toto je nejvyšší radost a svou povahou je konečná. Jednotlivá náboženství ukázala svou vlastní cestu, jak jí dosáhnout.

Druhým důvodem pro náboženský život je to, že jsme na něm závislí i pro určité vlastní potěšení. Radost a bolest všeobecně nevznikají pouze pod vlivem faktorů vnějších, ale také vnitřních. Chybí-li vnitřní odezva, žádná vnější stimulace nemůže vyvolat radost nebo bolest. Těmito vnitřními faktory jsou přetrvávající následky nebo dojmy ("otisky"), které v naší mysli zanechaly minulé činy. Jakmile se dostanou do kontaktu s faktory vnějšími, zakusíme znovu radost nebo bolest. Nedisciplinovaná mysl vyjadřuje zlé myšlenky zlými činy a tyto činy zanechávají v mysli přetrvávající zlé následky. Jakmile jsou z vnějšku stimulovány, mysl trpí následky svých minulých činů. Jestliže tedy trpíme, má naše utrpení své vzdálené příčiny v minulosti. Veškerá radost i bolest má duševní původ; proto náboženství jsou potřebná, neboť bez nich nelze ovládnout mysl.

II. Potřeba náboženství pro naše budoucí životy

Jak víme, že existuje posmrtný život? Podle buddhismu mohou mít příčina i následek různou povahu, musí však mít tytéž základní vlastnosti, musí být v určitém vztahu, jinak by stejná příčina nemohla mít stejný následek. Například lidské tělo lze vnímat, neboť má tvar a barvu, a proto také jeho zdroj nebo příčina musí mít tyto vlastnosti. Ale mysl sama je bez formy, a tudíž i její původní zdroj nebo příčina musí být také bez formy. Analogicky platí, že vlastnosti semen léčivých rostlin vytvářejí léky a semena jedovatých rostlin vytvářejí jed.

Většina bytostí má fyzické tělo (ačkoli v některých sférách existence mají bytosti pouze mysl). Jak mysl, tak tělo musí mít svůj původní zdroj. Mysl i tělo se tvoří a svou činnost začínají již v okamžiku početí. Původním zdrojem těla jsou těla jeho rodičů. Ale fyzická hmota nemůže vytvořit mysl, ani mysl nemůže vytvořit hmotu. Původní zdroj mysli musí tedy být v předchozí mysli. Toto je podle našeho názoru důkazem existence minulého života. Z toho můžeme usuzovat, že minulý život existoval, a že tudíž bude existovat i život budoucí. Jestliže člověk přijme víru v život, je nutné, aby se věnoval náboženství, protože v přípravě na jeho příští existenci nic jiného nemůže náboženství zastoupit.

III. Buddhismus ? jedno z mnoha náboženství světa

Právě tak jako lze určitou nemoc léčit různými metodami, existují i různá náboženství, která lidem a ostatním tvorům přinášejí štěstí. V minulých dobách vykládali mnozí interpreti různá učení různým způsobem. Věřím ale, že v zásadě každý z nich chtěl dosáhnout téhož vznešeného cíle tím, že učil morálním zásadám, kterak formovat funkce mysli, těla a řeči. Všechna náboženství nás učí, že nemáme lhát, falešně svědčit, krást, brát život ostatním atd. Proto by bylo lépe, kdyby skončila nejednotnost mezi stoupenci různých náboženství. Jednota mezi náboženstvími není nepředstavitelná. Je možná a při současném stavu světa obzvlášt důležitá. Všem věřícím by prospěla vzájemná úcta. A jednota mezi nimi by byla prospěšná i nevěřícím, protože jednolitá záplava světla by jim ukázala cestu z jejich nevědomosti. Kladu proto velký důraz na to, že je nutná dokonalá jednota všech náboženství. Stoupenci každého náboženství by ovšem měli něco vědět i o náboženstvích těch druhých.
(...)
My buddhisté věříme, že všechny bytosti se přerozují a během řady životů se snaží dosáhnout dokonalosti buddhovství. Nepředpokládáme, že této dokonalosti lze dosáhnout v jediném životě, i když je to možné. Pokud jde o mysl a tělo člověka, považujeme mysl za nadřazenější; řeč i tělo jsou jí podřízeny. Na skutečnou podstatu mysli nemají hříchy vliv. Elementární, základní mysl je přirozeně čistá. Hříchy jsou pouze nedostatky okrajových (vnějších) neboli druhotných myslí. Usilujeme-li o probuzení, tyto nedostatky se jeden za druhým z okrajových myslí odstraňují, a až když se z nich odstraní všechny nedostatky, dosáhne se pravé dokonalosti neboli buddhovství.

VIII. Příčiny strasti

Pravými příčinami strasti jsou karma a nevědomost.
Karma se vysvětluje jako souhlasná akce a reakce. Podle vyšších škol buddhismu má karma dva aspekty. První je latentní stadium karmy, ve kterém má fyzická reakce teprve nabýt tvaru a impuls k činnosti je pouze podvědomý. Ve druhém stadiu dochází k fyzickým a ústním projevům.

Pokud jde o výsledky, jsou tři druhy karmy. Záslužná karma způsobuje, že se bytosti rodí v oblastech bohů, polobohů a lidí. Karma bez zásluh vyvolává znovuzrození v nižších oblastech zvířat, prétů [hladových duchů] a pekel. Konečně "neměnná karma" způsobuje, že se bytosti zrozují ve vyšších světech. Účinky karmy je možno zakoušet v tomto současném životě, v příštím životě nebo v následujících životech.

Nevědomost není součástí základní, ústřední mysli, neboť ta je sama svou podstatou čistá. Nevědomost je nedostatek jedné z okrajových (druhotných) myslí. Když se druhotná mysl stimuluje, vliv nevědomosti vzrůstá, ovládne ústřední mysl a způsobuje karmu.

Existuje velmi mnoho druhů nevědomostí: vášeň, hněv, pýcha, nenávist, nepřátelství atd. Vášeň a nepřátelství jsou hlavními druhy nevědomosti: vášní míníme vášnivé lpění na lidech a věcech. Vášeň se může projevovat jako lpění na sobě samém neboli egoismus a z něho se může pocitem nadřazenosti vyvinout pýcha; nebo setká-li se člověk s nepřátelstvím vůči sobě, může to v něm vyvolat nenávist jako odpověď. Z nevědomosti a nedostatku pochopení může tak být člověk doveden k tomu, že odporuje pravdě. Toto silné "vědomí já" se od nepaměti posiluje ve všech bytostech; ty jsou na ně tak navyklé, že je zakoušejí dokonce i ve snu.

Ve skutečnosti všechny poznatelné věci jsou samotnou svou podstatou prázdné, ale diky nevědomosti se jeví jako bytosti nebo jevy, jež vznikají samy ze sebe a samy sobě postačují. A naopak tato pokřivená představa je u kořene veškeré nevědomosti.

IX. Podstata nirvány

Slovo samsára (utrpení) v jiném smyslu znamená pouto. Nirvána pak znamená osvobození z tohoto pouta: pravé ustání (zánik strasti).

Příčinou samsáry je karma a nevědomost. Jestliže se kořeny nevědomosti pečlivě odstraní, jestliže skončí vytváření nové karmy, vyvolávající znovuzrození v cyklu samsáry, jestliže nebudou existovat žádné další formy nevědomosti, které by přiživovaly karmu přetrvávající z minulosti, pak ustane i neustálé znovuzrozování trpící bytosti. Taková bytost ale nepřestane existovat. Předtím existovala v těle se smrtelným pozůstatkem, v těle zrozeném následkem předchozí karmy a nevědomosti. Pokud však bytost zastaví své znovuzrozování, tj. osvobodí se od samsáry a dosáhne nirvány, má i nadále vědomí a duchovní tělo osvobozené od nevědomosti. Toto je význam pravého ustání (zániku strasti).

Nirvána může naznačovat nižší stupeň, ve kterém prostě není žádná strast, a může také znamenat nejvyšší stupeň zvaný plné buddhovství. Toto je stupeň nejvyššího probuzení, naprostého a bezvýhradného, bez jakéhokoliv morálního nebo duševního poskvrnění.

XIV. Jak se věnovat buddhismu (nárys metody)

(...)
Jestliže se člověk věnuje náboženství opravdově, tak, že se odřekne světa, dojde velké radosti. V Tibetu je hodně lidí, kteří se takto odřekli světa a pociťují nepopsatelné duševní a tělesné uspokojení. Celkový soubor světského potěšení, nashromážděný s motivem sebelásky a ve snaze tuto lásku uspokojit, se nedá srovnat ani se zlomkem onoho vyššího štěstí. Lidé takto šťastní též velmi příznivě působí na ostatní svým vlastním vnitřním stavem, který jim umožňuje nejen rozpoznávat pravé příčiny nesnází (špatnosti) lidstva, ale umožňuje jim také nalézat na ně správné léky. Není však každému dáno, aby se takto odřekl světa, protože to vyžaduje velké oběti.

Jaký druh náboženství tedy může být stanoven pro lidi v běžném životě?
Přirozeně by se měly vyloučit nemorální světské činnosti. Tyto činnosti jsou ostatně neslučitelné s jakýmkoliv náboženstvím. Ale morálně ospravedlnitelné činnosti, jako pomáhat řídit vládu země nebo dělat cokoli opravdu užitečného a produktivního, konat vše pro své potěšení a štěstí ostatních, jsou určitě v souladu s náboženstvím. Spasení je možno dosáhnout, jestliže se člověk opravdu snaží je najít třeba i tak, že vede rodinný život. Máme rčení: ?Lidé, kteří nevyvíjejí žádné duševní úsilí ? i když zůstávají v ústraní v horách, jsou jako zvířata, která přezimují ve svých doupatech ? hromadí pouze příčiny pro sestup do pekla.?



Dopisy čtenářů
ad Zbyňkův komentář ohledně karmy

Pavel N.
Při čtení Zbyňkova příspěvku jsem si říkal: jak je možné, že se ten člověk, ačkoli asi zná Jardu lépe než já, může takhle mýlit v porozumění tvým úvahám o buddhismu? Jsem rád, že ses nenechal odradit a odpověděl tak, jak jsi odpověděl a - promiň mi mou neskromnost - jak jsem očekával, že odpovíš. Určitě nemám povahu, která by mi dovolovala očekávat hlubší proniknutí k podstatě buddhismu, nicméně tvůj seriál mě alespoň přivedl k zamyšlení nad okolím i sebou samým z trochu jiné strany a a za tuhle inspiraci ti děkuji. Jinak samozřejmě netrpělivě očekávám, zda se zase někdy dostaneš i ke klasickému tématu zaměřenému na techniku

Myšák
... nabyl jsem přesvědčení, že nájemní vrazi s chladnou myslí jsou mistři esoterických věd :-)

Wendy
Nedej se! :-)
Ja teda taky nerozeznam mezon od quarku, ale to je cela ta podstata, ne? Neco se priucit, o necem si zapremyslet, precist si nazory jinych lidi a kdyz pak cloveka zacne zajimat neco vic, tak si zdroje najde sam. A vubec si o vsem clovek udela vlastni zavery a vezme si ze vseho jenom to, co se mu hodi do kramu. Ja jsem vzdycky v udivu, kdyz se lidi prou o necem, kde vlastne myslenka je stejna, akorat jinak vyjadrena, popsana, priblizena. Jestli je to energeticka matrice, vzpominky duse, list Svateho Petra nebo prislovi (Kdo jinemu jamu kopa, sam do ni pada. Kdo s cim zachazi, tim take schazi. nebo tak nejak), ve vsech pripadech jde o zdokonalovani sama sebe a vyrovnani se s vlastnima skutkama, at uz na smrtelny posteli nebo v dalsim zivote. Jen tak dal - to plati i na Zbynka.


Děkuji za povzbudivé komentáře všem dopisovatelům, a zejména Wendy, jejíž poznámky vykazuji nepřehlédnutelného ducha buddhistické tolerance :-) Naše kamarádka tady z banky se nedávno ptala Zbyňka, jestli spolu pořád sedíme v kanceláři, ?a to vy spolu teď ještě mluvíte?? ????? ?No, po té Jardově odpovědi, to bylo fakt drsné!? My hoši, co spolu mluvíme, si to tak nebereme :-) oba víme, že publikum má občas rádo trochu zajiskření. A co se mezonů týče, při mých třech dioptriích a mizerné paměti to taky není žádná sláva :-) což mi připomíná, že až skončíme tenhle seriál, bude záhodno podívat se zase do mikrosvěta. Mám mnoho restů.



Ad hoc

Metric Moon

Na začátku loňského prosince (2006) NASA zveřejnila první konkrétní plány výstavby měsíční základny. Ta by měla vzniknout z propojovatelných modulů na jednom z měsíčních pólů, kde je možno na hřebeni kráteru využít trvalého slunečního osvětlení elektrických panelů. V okolí pólů se navíc očekává možnost těžby vodního ledu zachovaného v promrzlé suti na dně hlubokých kráterů, kde panuje věčný stín; předpokládá se i přítomnost dalších surovin, s jejichž pomocí by bylo možno vyrábět na Měsíci raketové palivo. Plán umístění základny na pólu nevylučuje příležitostné výpravy do rovníkových oblastí (kde v šedesátých letech přistávaly sovětské a americké automatické sondy Luna a Surveyor a později výpravy Apollo), případně i na odvrácenou stranu Měsíce.

Od roku 2020 by měly na polární základně přebývat malé týmy kosmonautů během výprav trvajících asi týden. Doba pobytu by se měla postupně prodlužovat až na půl roku a kolem roku 2024 by se základna měla dočkat trvalého osídlení. Na rok 2027 se plánuje nasazení terénního vozidla s přetlakovou kabinou, které umožní výpravy do vzdálenějšího okolí. Náklady na výstavbu zatím nejsou známy, předpokládá se však, že by pro NASA měly být únosné, pokud bude zachován současný roční rozpočet ve výši 17 miliard dolarů. Očekávají se úspory 40-60% oproti původnímu měsíčnímu programu z šedesátých let díky možnosti využít už vyvinutých technologií a existující infrastruktuře startovních základen i řídicích středisek, jakož i dnes už dokonale prozkoumaným poměrům na Měsíci (programu Apollo musela předcházet několikaletá kampaň bezpilotních sond, které měly za úkol zmapovat místa přistání, ale například také zjistit, jestli se přistávací modul neproboří skrz křehkou měsíční kůru či nezmizí v dvoumetrové závěji prachu). Mnohé přesto bude nutno vyvinout ? jako třeba právě vysavač měsíčního prachu, který je díky svým tvrdým mikročásticím s ostrými hranami mimořádně agresivní a hrozí v krátké době zničit všechna pohyblivá zařízení uvnitř stanice, kdyby si ho kosmonauti nanosili domů.

Koncem roku 2010 má být ukončen provoz flotily raketoplánů, která momentálně obsluhuje především mezinárodní kosmickou stanici, jejíž výstavba ještě pokračuje. Této stanici se NASA bude v budoucnu věnovat stále méně, jak bude postupně přesouvat svoji pozornost k Měsíci, aby nakonec možná ?odevzdala klíče od ISS? ostatním účastníkům orbitálního programu. Měsíční plány byly konzultovány se zahraničními agenturami zastupujícími 14 zemí a přes tisíc odborníků na výzkum a obchod. NASA chce otevřít prostor mezinárodní spolupráci i působení soukromých společností. Součástí příprav je mezinárodní konference o vědeckých cílech návratu na Měsíc, která se má konat na jaře 2008.

Měsíční program zahrnuje i vývoj univerzálního raketového letadla pro dopravu mezi jednotlivými oblastmi Měsíce; vývojáři z NASA už mu dali přezdívku "pickup". ?Mělo by být schopné přistávat na jakémkoliv kusu rovného terénu, odvézt tam náklad, létat s lidskou posádkou i automaticky.? Na rozdíl od zvyklostí při budování mezinárodní kosmické stanice, kde se všechny dohody o výstavbě domlouvaly vždy mezi všemi účastníky, chce NASA na Měsíci uzavírat dvoustranné dohody s jednotlivými spolupracujícími vládami nebo agenturami případ od případu, podle charakteru jednotlivých projektů. Zejména se předpokládá nějaká forma spolupráce s Ruskem a Čínou.

S tím souvisí druhá zpráva, zveřejněná začátkem ledna 2007: Měsíc definitivně přechází na metrickou soustavu. NASA v zásadě převzala metrické jednotky v roce 1990, ale řada amerických letecko-kosmických firem stále měří své výrobky v anglických jednotkách a ty se proto dosud běžně objevují při kosmických misích, kde působí nejen komplikace, ale občas i vyloženou katastrofu, jako při nechvalně známé misi sondy Mars Climate Observer, která v roce 1999 shořela v atmosféře Marsu během přechodu na oběžnou dráhu, když údaje od výrobce zadané ve stopách byly do sondy vloženy v metrech...

NASA teď proto s konečnou platností rozhodla, že veškeré měsíční operace budou probíhat v metrických jednotkách. Jinak by se mohlo stát, že až se na americké základně zastaví porouchané čínské vozidlo, najde se sice pro něj náhradní matička zdánlivě stejných rozměrů, která ale nepůjde našroubovat, protože místo 15 milimetrů bude mít skoro stejný, ale přesto nepoužitelný průměr pět osmin palce. A tlak na měsíční stanici se od příště bude měřit v hektopascalech; už žádné bizarní "libry na čtvereční palec"... není divu, že na schůzi mezinárodních odborníků vzbudilo oznámení "metrického" rozhodnutí bouři jásotu. Nepůjde také jen o jednotky; připravuje se mezinárodní dohoda o jednotném rádiovém a internetovém protokolu pro celou mezinárodní měsíční telekomunikační síť.

Jak ukazuje přiložená mapka ze zdrojů NASA, metrické jednotky se dnes jako většinový nástroj používají na celém světě s výjimkou Libérie, Barmy a... Spojených států. Minulý týden do metrické zóny přibyl nový kontinent velikosti Afriky: obě měsíční polokoule.

=Když před téměř sedmatřiceti lety stoupala z Kennedyho mysu kosmická loď Apollo 11 k první výpravě na měsíční povrch, nadšený komentátor sděloval televizním divákům, že ?the Lunar age is about to begin.? Jak se k zármutku nás kosmických fandů brzo ukázalo, byla to jen dramatická předehra, po níž následovala až příliš dlouhá přestávka. Teď začíná "měsíční věk" podruhé; a skutečnost, že jeho začátek není ohlašován spektakulárními výjevy na odpalovací rampě, ale sérií nudných byrokratických rozhodnutí, je nejvýmluvnějším signálem, že tentokrát už je to (doufejme!) doopravdy.

Zdroje:

http://www.nytimes.com/2006/12/05/science/space/05nasa.html?_r=1&th&emc=th&oref=slogin
http://science.nasa.gov/headlines/y2007/08jan_metricmoon.htm?list160126





Celý článek | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 9 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout článek


©2001 Zbyněk Slába, grafické prvky - Renáta Řehová
Stránky byly vytvořeny s využžitím redakčního systému: PhpRS