
Gamma č. 176 II. (Ano americkému radaru)
Vydáno dne 22. 02. 2007 (3962 přečtení)Proč je pro Čechy americký radar důležitý, naše národní zbabělost a historická zapomětlivost
![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Jiný mládenec na televizní obrazovce s rozzářenýma očima povzbudivě přikyvoval vlastnímu objevnému tvrzení, že radar představuje "oči obrany" a jako takový je vždy cílem prvního úderu. Posluchač Radiofóra, který už kdysi něco zaslechl o orbitální dynamice, dva dny nato poznamenal, že rakety se nejsnáz vypouštějí na východ, pročež přes nás z Íránu do Ameriky vůbec létat nemohou, takže je to celé nějaký podvod; a když zazní (nesmyslné) varování, že pro americký personál nebudou platit české zákony, chybí už jen obvyklý dodatek mladých levičáků, že ?Američani se všude cpou a všude si dělají co chtějí.? ![]() ![]() Argument o raketách létajících vždy na východ je falešný, protože se týká jenom (a ještě ne vždy) raket kosmických, které mají doletět až na oběžnou dráhu. (Jak jsem kdysi vysvětloval v Gammě055, taková raketa musí mít tak velkou rychlost, že na zemský povrch nedopadne vůbec, a dolet z hlediska zeměkoule má tedy neomezený.) Orbitální rakety skutečně využívají odstředivé síly Země, která dodá startující raketě až 5% z její potřebné rychlosti 7.9 km/s ? pokud startuje z rovníku. Mnohé družice jsou ovšem vypouštěny i na polární dráhu, a musejí se bez tohoto pomocného "šťouchnutí" zemského kolotoče obejít. Nosič pak musí prostě být o pět procent silnější, nebo náklad o pět procent lehčí. Na západ se orbitální rakety nevypouštějí, protože to nemá žádný smysl; družice létající kolem Země na východ udělá stejnou práci za o 10% menší peníze. Vypustit na západ raketu, která má zasáhnout protivníka ležícího západním směrem, ovšem smysl má, i přesto, že si to vynutí o něco silnější nosič. Na takovéhle účely se dodatečné peníze najdou vždycky. Jestli bude jednou mít Ahmadínedžád tak málo rozumu, aby se pokusil zasáhnout Spojené státy, neodpálí svoji raketu okolo poloviny zeměkoule přes Čínu a Pacifik, ale nejkratší cestou na severozápad přes Ukrajinu, Polsko, Dánsko a Skotsko, jak si může ověřit každý, kdo má doma školní glóbus (ten můj je po dědečkovi, ještě z první republiky; ale balistické trajektorie se na něm dají plánovat stejně dobře jako na novém...). ![]() ![]() ![]() - V roce 1914 byla Evropa zaskočena diplomatickým incidentem na Balkáně, a během několika dnů trčely milióny mužů v zákopech světové války. O tři roky později státy Dohody (Anglie a Francie, už bez Ruska, které přijalo likvidační podmínky německého příměří a nechalo spojence na holičkách) stály na pokraji porážky, potácejíce se před přívalem německých divizí uvolněných z východní fronty; teprve miliónová armáda amerického generála Pershinga zabránila zhroucení spojeneckých linií a během několika měsíců přivodila zvrat ve válce. - Ve 30. letech 20. století Anglie a Francie, opuštěny izolacionistickou Amerikou, nechaly zrezivět vlastní zbraně a čím dál agresivnější Německo se pokoušely udržet na uzdě sladkými řečmi appeasementu; se známým výsledkem. - V roce 1940 dosud neutrální Amerika poskytla obležené Anglii životně důležité torpédoborce, potraviny i naftu; od léta 1941 zásobovala zbraněmi bojující Sovětský svaz. Sovětští historikové po válce zlehčovali tuto pomoc tvrzením, že v součtu za celou válku představoval dodaný materiál pouhých 5% sovětské válečné produkce, ignorujíce skutečnost, že v hrozných měsících prvního roku války, kdy se továrny stěhovaly z Ukrajiny za Ural a průmyslová výroba padala na dno, dosahoval podíl americké pomoci až 20% a v některých rozhodujících položkách ještě víc, jak o tom svědčily tisíce amerických náklaďáků a džípů na silnicích podél sovětských front. - Montgomeryho vítězství u El-Alameinu a spojenecká invaze do Afriky na podzim 1942, vylodění na Sicíli a v Itálii v létě 1943 ani invaze ve Francii v červnu 1944, jakož ani osvobození celé západní Evropy by nebyly myslitelné bez amerických zásob, zbraní a především vojáků. - Po roce 1945 Amerika poskytla každé evropské zemi, která o to stála, velkorysou pomoc ve formě Marshallova plánu (naši politici si to nechali zakázat od Stalina...). Američané, snažíce se předejít tomu, aby za dalších dvacet let museli jít znovu umírat za rozkmotřenou Evropu, podmínili pomoc hospodářskou spoluprací obdarovaných zemí a odstraněním celních bariér; Marshallův plán se tak stal jedním z prvních impulsů pozdější evropské integrace. - Po spuštění "železné opony" pomáhaly desetitisíce amerických vojáků v Západním Německu chránit Evropu před plánovanou sovětskou invazí; kvůli obraně Západního Berlína během první i druhé berlínské krize (1948 a 1961) neváhal Truman i Kennedy jít až na pokraj války se SSSR. Když na začátku osmdesátých let v odpověď na sílící vojenskou hrozbu sovětských tankových a raketových vojsk rozmísťovali Američané v Anglii dodatečné odstrašující rakety, pobloudilé matky z pacifistického hnutí se na protest přivazovaly k vratům základen, nepochybně k velikému pobavení generálů sovětského raketového vojska... - K výčtu amerických zásluh o Evropu to sice nepatří, ale přesto je třeba zmínit záchranu Jižní Koreje před komunistickou invazí za korejské války (1950-1953) a neúspěšnou obranu Jižního Vietnamu před tímtéž (1964-1973). - Během "helsinského procesu" v 70. letech, který měl podle představ Moskvy sloužit výhradně jako nástroj pro snížení nebezpečí vojenského konfliktu, prosadili zejména američtí diplomaté do závěrečné smlouvy klauzuli o lidských právech, díky které musely komunistické režimy v Evropě aspoň částečně zmírnit represe proti odpůrcům totalitního režimu. - Tvrdá vojenská linie presidenta Reagana, který od roku 1980 postavil sovětské vedení před hrozbu naprostého hospodářského vyčerpání při snaze vyrovnat se americkému zbrojení, vedla po devíti letech ke svržení komunistických diktatur, rozpadu Sovětského svazu a nastolení demokracie ve východní Evropě. - Po mnoha měsících bezmocného přihlížení Evropského společenství k masakrům civilistů v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině během jugoslávské občanské války na začátku devadesátých let teprve zásah amerického letectva proti srbským dělostřeleckým pozicím u Sarajeva pomohl ukončit srbskou agresi. - Genocidu kosovských Albánců, vražděných a vyháněných do sněhem pokrytých horských průsmyků, opět ukončil až rázný zásah NATO, vedený silami Spojených států. ![]() Nepozvané cizí tanky na našich ulicích už jsem jednou zažil. Nikdo mi nedá jistotu, že se toho nedožiju podruhé, ale rád bych měl aspoň solidní záruku, že příště už v tom nezůstaneme sami. Radar v Česku dá formálním závazkům materiální základ. ![]() Pozornosti čtenářů doporučuji také článek Pavla Kohouta "Otevřené kanceláře ? totalita doby?, zveřejněný v sobotních Lidových novinách 27.1.2007. Myslím, že se týká mnohých z nás, a zaslouží si, aby byl v leckteré kanceláři připíchnut na nástěnku. http://lidovky.zpravy.cz/otevrene-kancelare-totalita-doby-dqg-/ln_noviny.asp?c=A070127_000115_ln_noviny_sko&klic=217416&mes=070127_0 |
Související články:
Čtvrtá odmocnina (08.10.2022)
Šče ne vmerla Ukrajina. A Evropa...? (30.03.2022)
17. listopad (02.12.2019)
Na obranu ohrožených druhů (2) (28.03.2019)
Na obranu ohrožených druhů (1/3) (14.03.2019)
Vzpomínka na Československo (29.10.2018)
Gamma č. 188 (President Obama) (07.12.2008)
Gamma č. 164 (Dopisy čtenářů - kultura a demografie) (27.03.2006)
Gamma č. 158 (Dopisy čtenářů k volbám v Iráku) (26.03.2006)
Gamma č. 148 (Dopisy čtenářů - Irák) (18.03.2006)
Gamma č. 143 (Irák rok poté) (17.03.2006)
Gamma č. 118_dopisy (Pax Americana) (09.03.2006)
Gamma č. 118 (Pax Americana (II.)) (09.03.2006)
Gamma č. 117 (Pax Americana (I.)) (09.03.2006)
Gamma č. 110 (Dopisy čtenářů (o válce v Iráku)) (07.03.2006)
Gamma č. 109 (Give Peace A Chance) (07.03.2006)
Gamma č. 101 (Non Aux Camions) (01.03.2006)
Gamma č. 098 (Dopisy čtenářů - EU) (01.03.2006)
Gamma č. 097 (Pátek 13. - rozšíření EU) (28.02.2006)
Gamma č. 076 (Reakce na hoax Boeing v Pentagonu) (20.02.2006)
Gamma č. 076hoax (Boeing v Pentagonu) (20.02.2006)
Gamma č. 069 (Dopisy čtenářů - drogy / teror.) (16.02.2006)
Čtvrtá odmocnina (08.10.2022)
Šče ne vmerla Ukrajina. A Evropa...? (30.03.2022)
17. listopad (02.12.2019)
Na obranu ohrožených druhů (2) (28.03.2019)
Na obranu ohrožených druhů (1/3) (14.03.2019)
Vzpomínka na Československo (29.10.2018)
Gamma č. 188 (President Obama) (07.12.2008)
Gamma č. 164 (Dopisy čtenářů - kultura a demografie) (27.03.2006)
Gamma č. 158 (Dopisy čtenářů k volbám v Iráku) (26.03.2006)
Gamma č. 148 (Dopisy čtenářů - Irák) (18.03.2006)
Gamma č. 143 (Irák rok poté) (17.03.2006)
Gamma č. 118_dopisy (Pax Americana) (09.03.2006)
Gamma č. 118 (Pax Americana (II.)) (09.03.2006)
Gamma č. 117 (Pax Americana (I.)) (09.03.2006)
Gamma č. 110 (Dopisy čtenářů (o válce v Iráku)) (07.03.2006)
Gamma č. 109 (Give Peace A Chance) (07.03.2006)
Gamma č. 101 (Non Aux Camions) (01.03.2006)
Gamma č. 098 (Dopisy čtenářů - EU) (01.03.2006)
Gamma č. 097 (Pátek 13. - rozšíření EU) (28.02.2006)
Gamma č. 076 (Reakce na hoax Boeing v Pentagonu) (20.02.2006)
Gamma č. 076hoax (Boeing v Pentagonu) (20.02.2006)
Gamma č. 069 (Dopisy čtenářů - drogy / teror.) (16.02.2006)
Celý článek | Autor: Jarda Pecka | Počet komentářů: 30 | Přidat komentář |

