Bouřka ve volné přírodě

V první řadě bych vám chtěl říci jednu věc, která možná není příliš známá: ve skutečnosti neexistuje žádné bezpečné místo, kde byste se mohli ukrýt před bouřkou. Snad leda v protiatomovém krytu, ale máte do něj neomezený přístup? Asi ne, že? Tak vidíte Tedy zažít si tento úžasný přírodní úkaz venku, není často o nic nebezpečnější, než v domě s hromosvodem, nebo v autě. Blesky občas zapalují domy, chráněné hromosvody a před kulovým bleskem vám auto stejně nepomůže. Když tedy meteorologové předpověděli na středu 11.6.2014 silné bouřky, měl jsem v hlavě jasno a po poledni jsem už seděl na svém oblíbeném, kokořínském převisu a pozoroval pozvolný vývoj kupovité oblačnosti.

Snad poprvé v životě jsem tak mohl zažít zajímavou věc - náhlou, předfrontální bouři bez jakéhokoli předchozího varování, vzdáleného hřmění atd. Dokonce ani ptáci nepřestali zpívat, když náhle na nebi mezi dvěma mraky přeskočil oslepující blesk a okamžitě a hlasitě práskl hrom. Jen jsem se stačil přesunout o metr dozadu pod ochranu skály a bouřka propukla naplno. Prudký přívalový déšť a občasný zásah blesku poměrně blízko mi poskytly naprosto dokonalé divadlo, které se dá zažít pouze venku a v bezprostředním kontaktu s přírodou. Tento meteorologický jev trval asi hodinu a půl a tak zatímco okolo duněl a praskal hrom za svitu blesků, já jsem si spokojeně užíval voňavého lesního vzduchu a občasného závanu ozónu, který ke mně přifoukl slabý vítr. Když bouře skončila, opět se udělalo pěkně, teplo a po celém lese se zase rozezpívali ptáci. S pocitem dokonalého zážitku jsem se vrátil na svůj kámen a očekával další vývoj, který byl vzhledem k přetrvávajícímu dusnu jasný.


Další bouře už přišla "standardně", tedy varovala dlouho dopředu postupně narůstající odezvou hromů i blýskáním a navíc jsem tentokrát nebyl v jejím centru, takže jsem mohl spokojeně a bezpečně pozorovat okolní hru blesků, aniž by se mě jejich akustické dozvuky pokoušely připravit o ušní bubínky. Když večer po osmé vše skončilo, počkal jsem do setmění, zapálil jsem svíčky a při láhvi výborného vína jsem si užíval luxusního Měsíce před úplňkem, jehož tajemná, oranžová záře na dosud zamlžené obloze vypadala doslova magicky. Naprosto dokonalý zážitek


Kulové blesky jsem v životě viděl tři a musím říci, že je to naprosto mimořádný a docela děsivý zážitek, zejména když si naplno uvědomíme jeho obrovskou sílu a naprostou nepředvídatelnost kuloblesčích "kognitivních funkcí", mezi které patří například vysoušení zahradních bazénků, roztěsňování plynových potrubí, (aniž by je ale zapálil), jeho cesty elektrickými zásuvkami a důsledná likvidace některých "navštívených" bytů atd. Dostatek legrace si ale určitě můžeme užít i s bleskem klasickým, tedy s tím "klikatým Ámosem" (z Makové panenky) Před lety jsme se s přítelkyní vraceli na Šumavě na kolech z Bavorska a doslova jsme utíkali před postupující bouřkou. Na chatu jsme dorazili těsně před jejím začátkem, jednalo se o poměrně veliký objekt, s plechovou střechou a samozřejmě s hromosvodem. A tak, když jsem v podkroví věšel zpocené dresy z okna, které bylo chráněné převislou střechou, náhle mě oslepil blesk, ozvala se úděsná rána a všude po pokoji létaly jiskry, které ale přišly zvenku. A z přízemí se ozval úzkostný ženský výkřik. Seběhl jsem rychle dolů a v kuchyni mi zděšená přítelkyně popsala, jak nad stolem, mezi dvěma lampami, vzdálenými asi dva metry od sebe, přeskočil jasný, klikatý blesk. Z lamp zbyla smutně doutnající hromádka molekul na podlaze a výpadek proudu opravili až další den, protože blesk doslova přesekl elektrické vedení.


Co z toho plyne? Vůbec nic Snad jenom to, že může být podstatě jedno, jestli jste při bouřce v domě, nebo venku. Pokud se ale rozhodnete zažít bouři v přírodě, pak si pečlivě prohlédněte okolí předem zvoleného místa. Nemělo by vyčnívat nad terén, neměly by okolo něj být listnaté stromy a hlavně - žádný ze stromů v okolí by neměl nést známky zásahu blesku. Neznamená to sice nic, ale určitou pravděpodobnost, že se jedná o "nepříliš lukrativní místo pro blesky" to přeci jenom dává. "Můj" převis je obklopen borovicemi, dvě rostou přímo na něm a žádný ze stromů nebyl nikdy zasažen. Chodím si tam užívat bouřky už čtyři roky a zatím stále žiju, i když jsem měl občas opravdu obavy o svoji bezpečnost, hlavně při jedné loňské, celonoční bouři, kdy mě už čtvrtý a velmi blízký zásah blesku přinutil k zoufalým prosbám o přesun celého divadla o alespoň dva kilometry dále, naštěstí mi bylo shora vyhověno a tak mohu psát tento článek


Jestliže někdy půjdete zažít bouřku ven, mějte ale na paměti, že se přírodní děje posunují do čím dál větších extrémů a že staré známé pravdy nemusí nutně platit za všech okolností. Zažíváme ničivé povodně, silné bouře, tornáda a často při tom umírají lidé, to se dřív nedělo, alespoň ne v takovém rozsahu, jako v dnešní době. Můžeme si za to sami, nejenom svým přístupem k přírodě, ale také čím dál extrémnějším myšlením a uvažováním, narůstajícím negativním přístupem ke všemu atd. To vše spolu nejspíš souvisí mnohem více, než si vůbec myslíme. A tak nezbývá, než doufat, že nám tyto souvislosti jednou dojdou. Třeba ještě není pozdě. Nebo už ano? Uvidíme v blízké budoucnosti. Buďte opatrní a používejte zdravý rozum a intuici, to je vlastně všechno, co jsem vám chtěl říci na závěr článku