Úplněk 24.8.2010

V úterý 24.8.2010 se dostal Měsíc do opozice se Sluncem, neboli přeloženo do češtiny a jazyka astronomického - nastal úplněk. Naše nejbližší planeta nádherně zářila po celý večer na čistém nebi a foukal silný vítr, takže letící, jasně osvícené bílé mraky jenom dotvářely romantickou atmosféru letního večera. Večerní scenérie na kralupském mostě přes Vltavu mě při návratu z práce zaujala natolik, že jsem doma uchopil foťák, stativ a vyrazil zpátky k řece.

Úplněk odedávna vzrušoval a dráždil lidi i divoká zvířata, pes či vlk "vyjící na Měsíc", více porodů, ale i sebevražd, deprese nebo naopak euforie, somnambulici chodící po střechách domů, to vše je notoricky známé z literatury, pověstí a možná i z vlastní zkušenosti řady lidí. Dodnes si pamatuji na spolužáka, který nás při jasné měsíčné noci na školách v přírodě vzbudil hlasitým křikem a do postele ho nedostali ani ti nejsilnější z nás. Zajímavé bylo, že další noc už spal zcela klidně, přestože Měsíc, nyní již ubývající, zářil na obloze stále velmi jasně. Podvědomí se při nadcházejícím úplňku více otevírá a citlivější jedinci se s tímto stavem mohou hůře vyrovnávat. Projevují se u nich často deprese, výjimečně ale třeba i sebevražedné sklony. Více pokusů o dobrovolný odchod ze života zaznamenávají v období těsně před úplňkem například i záchranáři a psychiatři. Měsíc a jeho plastická "tvář", svítící odedávna nad naší Zemí inspirovala mnohé umělce k vytvoření známých děl, od obrazů a soch až po literaturu. Za úplňku sbíraly bylinky babky kořenářky a prováděli své tajemné obřady keltští druidové.


Tentokrát byl však aspekt mimořádně silný, kromě "nezbytné" opozice se Sluncem se také Měsíc nacházel v konjunkci s Neptunem a to je již velmi účinná brána k podvědomí, ale i k astrálním dimenzím, planeta Měsíc vyjadřuje v astrologii duši a ryzí ženský princip a Neptun ho tak ještě dále zvýraznil a způsobil, že ne každý si v těchto dnech věděl se svými pocity rady. Silná T-kvadratura Uranu a Jupitera proti Saturnu a s Plutem na svém hrotu pak pouze dokreslila napětí, které bylo od neděle do úterý cítit a které citlivější jedinci tentokrát vnímali opravdu silně. Z mailů, které jsem dostal bylo patrné, že se hodně lidí jakoby vracelo ke svým stínům, že mají pocit bezvýchodnosti a beznaděje nad tím, že se vlastně nikam nepohnuli. Samozřejmě že to nebyla pravda, naopak - každý, kdo na sobě pracuje, tak získává větší rozhled a poznává chod života a jeho zákonitosti. Pak přijdou zkoušky a úplněk je jednou z nich. Je třeba své pocity pouze pozorovat a brát je jako ukazatel, že se věci opravdu nějakým způsobem dějí tak, jak mají. Tentokrát to však bylo opravdu těžší. Ale už je to za námi a věřím, že většině z vás se ulevilo a nepříjemné stavy pominuly. Nadcházející věk Vodnáře vytváří tlaky na to, abychom nespali na příslovečných vavřínech, abychom se vzdělávali a dostávali se stále více do souladu s přírodou, jakožto s nejvyšším chrámem, do kterého kdy můžeme vstoupit, pozorovat její děje a cykly a být s nimi v harmonii. Tato doba také otevírá možnosti mnoha vyspělým bytostem, které nás k našemu zármutku mohou opustit, protože se už naplnil jejich čas a přestože se to nám živým nemusí líbit, odcházejí do sfér, kam my zatím přístup nemáme. Stejně tak nás v uplynulých dnech opustili mnozí ti, kteří zmíněný úplněk nemohli zvládnout, například ze zdravotních důvodů.


Při mé noční cestě přes most jsem se musel zastavit, protože kosmická analogie byla náhle jasně patrná: přecházel jsem z jednoho osvětleného břehu na druhý a se mnou řada dalších lidí, kteří spěchali, někteří se ale zastavili a pozorovali kouzelné světlo Měsíce, osvětlující skály ve vltavském údolí. Živí kráčeli za světlem, ale pod námi líně proudila temná Vltava, jako bájná řeka Styx z řeckých mytologií a na její hladině se odrazem měsíčních paprsků na větrem hnaných vlnách vytvořila tajemná stříbrná stezka, která vedla do tmy směrem k Měsíci, zářícímu nad bílými oblaky vysoko na obloze. V tu chvíli jsem přímo vnímal pocity duší, které po této cestě pomyslně kráčejí vstříc svému splynutí s náručí Boží. Pozorný čtenář denních periodik v tento den jistě zaznamenal větší počet úmrtí společensky známých lidí. Jedním z nich byl i pan Baudyš. Bývalý ministr, vzdělaný a kultivovaný člověk a výborný astrolog, který za uplynulých dvacet let pomohl mnohým lidem nalézt jejich směřování. Jeho vlastní pozemská Cesta se naplnila okolo poledne 24.8.2010 Věřím, že rozhodně nebudu sám, kdo na něj v tomto životě určitě nezapomene...