Při léčení kamarádčina morčátka (viz předchozí článek) jsem na nějakém blogu narazil na dost otřesné video, na kterém se majitelka morčecího kluka chlubí jeho plaveckými schopnostmi. Ty spočívaly v zoufalém kroužení vyděšeného zvířátka podél stěn dětského bazénku a marným hledáním úniku. Dotyčná se s řadou smajlíků chlubila, že je to úžasná zábava. To možná je, ale tak maximálně pro její kamenné srdce. Co s naším chlupatým kamarádem takové pokusy dělají fyziologicky? Pojďme se na to podívat trochu z blízka.

Kuří oka dovedou potrápit. Ta menší odstraní speciální náplast, větší pak pedikérka. Ovšem někdy je kuří oko úporné, s hlubokými kořeny a pak máte co? Smůlu. Náplast nezabírá, na pedikúře křičíte bolestí a nakonec vás vystresovaná majitelka salónu vyhodí bez placení, ale s přetrvávajícím problémem. Trpěl jsem také, ale to se změnilo. Jak? Použitím primitivních přírodních prostředků.

Sucho je klíčový prvek, shodují se čtyři z pěti výrobců střelného prachu.Ten pátý se už shodovat nemůže, protože svůj produkt přesušil moc Zlatá střední cesta Kromě zmíněných pyromanů je ale sucho klíčové ještě pro další skupinu lidí - pro trampy, horolezce a další šílence, kteří si nemohou dovolit jen tak snadno přezout mokré boty v pustině, daleko od civilizace. Jak na to? Samozřejmě osvědčenými přírodními prostředky.

K sepsání tohoto článku mě přinutil jeden šílený blábol v časopisu Květy, které jsem spíše nedopatřením otevřel o Vánocích na stole svých rodičů. Dle tohoto plátku rozhodně nemáte pít teplé nápoje, když umíráte venku na podchlazení, ale máte si dát ideálně něco s ledem, abyste nenahnali studenou krev z pokožky dovnitř do těla. Super nápad, těším se na soudní procesy Květů s pozůstalými jejich čtenářů

Včera večer, tedy 2.1.2014, přivítalo počítadlo těchto stránek milióntého návštěvníka. Stalo se tak po dvanácti letech mé práce na internetu a upřímně mě to potěšilo Nepatřím totiž tak úplně k hrdinným disidentům, kteří psali svá díla především do šuplíku s tím, že si je snad jednou někdo přečte.

Tento článeček píšu s cynickým úsměvem a sklenkou Portského, což si mohu dovolit ze dvou důvodů: jednak jsem si popsanou očistou prošel hned po Vánocích a za druhé jsem Silvestra strávil obvyklým, třídenním, aktivním pohybem v tiché přírodě Kokořínska a to prosím bez alkoholu Blíží se víkend a pokud nevíte, co s volným časem, můžete zkusit níže zmíněnou proceduru, která vám určitě neuškodí!

Když se řekne stáří, automaticky se mi vybaví babička v šátku, belhající se po chodníku o holi. Možná proto, že jsem v mládí hodně času strávil na vesnici, kde byl vyšší počet starobních důchodců a většina z nich vypadala přesně takto. A proč babička a nikoli dědeček? Protože dědečkové často umírají dříve a z tohoto důvodu babičky převládají. Neplatí to samozřejmě absolutně, nicméně alespoň na té "mé vesnici" tomu tak bylo. Ženy se obecně dožívají vyššího věku, i když dnešní medicína tyto rozdíly pomalu vyrovnává. Dá se však s nemocemi stáří něco dělat? Ano, dá, ale...

V polovině července jsem se později večer vracel z Prahy do Kralup po staré silnici E55, motor elektroskútru mě neslyšně hnal kupředu, slunce zapadalo a nikde žádný provoz, prázdniny jsou velmi příjemné období. Užíval jsem si poklidné jízdy, vítr tiše šuměl okolo přilby a měkké večerní světlo jenom umocňovalo zvláštní klid. Před Klíčany jsem se trochu zasnil a v tom jsem ho uslyšel. Typický bublavý zvuk staré, zelené Oktávie v protisměru, pak se kolem mě mihla dvě nažloutlá světla a za obzorem zmizely červené koncovky. A já jsem se ve vzpomínkách vrátil o řadu let zpátky, kdy byl život naprosto bez starostí a plný radostných očekávání...

Pokračuji v odpovědích na některé komentáře, přestože opakovaně píšu, abyste mi v případě dotazů psali raději maily, stále se tak neděje a tak se k řadě odpovědí dostávám opět po roce. Je to z toho důvodu, že maily a telefonáty vyřizuji přednostně a dotazů je poslední dobou opravdu hodně.

Loni se na mě před Vánoci obrátila kamarádka prosbou, jestli bych jí nepomohl se zakoupením drobných vánočních dárků pro děti v dětském domově. Pomohl jsem samozřejmě moc rád s vědomím, jaké jsem měl štěstí, když jsem mohl vyrůstat v harmonickém rodinném prostředí. Akci pořádá majitel malého kadeřnického salónu v Praze, který část svého zisku dává právě na drobné dárky pro tyto opuštěné děti, které jinak nemají možnost najít pod stromečkem to, co by potěšilo jejich srdíčka. Moje prosba na vás zní: pomožte letos několika korunami také...

Úplněk je z astrologického hlediska nesmírně silný aspekt, obecně považovaný za spíše napjatý, což ostatně v praxi dokazuje jednak zvýšený počet sebevražd a zesílení projevů psychických potíží u řady lidí a také výskyt tzv. somnambulismu, neboli náměsíčnictví. Tato zvýšená duševní citlivost vůči astronomickým jevům se vyskytuje v devadesáti devíti procentech případů pouze při úplňku. Pátek 31.8.2012 byl ale v mnohém velmi neobvyklý a stejně tak bylo výjimečných i několik předchozích dnů, většina vnímavějších lidí to jistě dobře pocítila sama na sobě.

Ještě před rokem jsem se podezřívavě naježil, jakmile jsem zaslechl pojmy "regrese" nebo "regresní hypnóza". Nepatřím k lidem, kteří by si vždy museli dělat předsudky vůči všemu, co sami nepovažují za úplně bezpečné či nutné, čímž se poněkud odlišuji od svých rodičů, kteří měli často předsudky značné, jako například kdysi, když jim jejich nezvedené starší dítě s nevinným výrazem ve tváři předložilo k podpisu přihlášku do ústeckého paraklubu Všechno se však neustále mění, obloha, počasí, voda v řekách, dokonce i názory politiků a také lidská duše, alespoň ta moje občas ano a tím i její vlastní přesvědčení.

Jakmile klesne rtuť teploměru pod magickou hranici mínus dvacet stupňů, začnou Střelci dostávat podivné nápady, tady alespoň někteří a autor Oranžovek k této menšině rozhodně patří. A tak zatímco na Vltavě zamrzají zoufalým kachnám a labutím jejich oranžové pacičky do ledu, doma se balí standardní zimní výbava - péřový spacák (nevypraný), nafukovací karimatka ProLite plus, vařič, benzínový zapalovač Zippo, sněžnice, stan a trochu nezbytných potravin, určených zejména pro odlákání pozornosti útočných vlčích smeček. Itinerář cesty je jasný - za využití Č(S)D (Člověče, Seď (radši) Doma) to bude pověstný Bermudský trojúhelník Kralupy - Krušné hory z Komáří Vížky do Litvínova - Kralupy. Prostřední část po svých.