Po deląí době jsem si opět přečetl komentáře pod články a na některé z nich bych v tomto textu rád odpověděl. Jenom snad důleľité upozornění: pokud ode mne cokoli potřebujete, nepiąte prosím své ľádosti do komentářů, ty jsou určeny pro vaąe vyjádření k článkům a já se jimi nezabývám pravidelně, tedy máte li jakékoli dotazy přímo na mne, pouľijte prosím mail, nebo telefon, obojí naleznete vlevo dole a nebudete na odpověď čekat rok:-)

Nastává zimní období a i kdyľ by dle mínění různých ąarlatánů i vědců z ČHMÚ letos čistě teoreticky nemělo udeřit ľádné lokální sibiřské klima, vyloučit se to úplně nedá. Příroda si nenechá poroučet, dokonce ani od prezidenta naąí republiky ne a ľe to uľ je nějaká klimatologická váha. Je tedy dobré být v pohotovosti a řádně se na zimu připravit. Na co ľe to potřebujete spacák, kdyľ se nehnete celou zimu od TV Nova a svařáku? Vy na nic. Tento článek je pro ty, kteří tráví svůj volný čas jinak a neradi u toho zbytečně mrznou:-)

Pana Peąka jsem poprvé poznal v roce 1999, vzala mě k němu moje kamarádka, v podstatě mi nevysvětlila proč, snad jenom řekla "mám pocit, ľe bys ho docela potřeboval". A tak jsem náhle poprvé v ľivotě seděl u léčitele, který se mě s úsměvem ptal, co mě přivádí a já zcela popravdě odpověděl, ľe vlastně nevím. "Tak se na to tedy podíváme", prohlásil ten pán a to bylo naposledy, kdy jsem byl přesvědčený o tom, ľe mé myąlení je čistě pragmatické a ľe o svém ľivotě vím vlastně vąechno...

Sloľité jsou cesty osudu nejenom lidského a i kdyľ přílią neuznávám existenci náhod, tak určitá koincidence svedla o tomto víkendu dohromady dvě duąe mírně odliąných biologických druhů, ale protoľe se jednalo o savce, tak si ti dva alespoň trochu rozuměli, i kdyľ jedna ze zmíněných duąí to v první fázi vývoje krátkého vzájemného vztahu původně vůbec neměla v úmyslu..

V úterý 24.8.2010 se dostal Měsíc do opozice se Sluncem, neboli přeloľeno do čeątiny a jazyka astronomického - nastal úplněk. Naąe nejbliľąí planeta nádherně zářila po celý večer na čistém nebi a foukal silný vítr, takľe letící, jasně osvícené bílé mraky jenom dotvářely romantickou atmosféru letního večera. Večerní scenérie na kralupském mostě přes Vltavu mě při návratu z práce zaujala natolik, ľe jsem doma uchopil fo»ák, stativ a vyrazil zpátky k řece.

Váľení čtenáři Oranľových stránek, mé časové moľnosti jsou v poslední době poněkud omezené a tak nemám na svůj web tolik času, kolik bych potřeboval. Pokusím se tedy nyní následujícím článkem odpovědět na větąinu vaąich komentářů, které odpověď nějakým způsobem poľadují, nebo očekávají. Autorům starąích příspěvků se zároveň omlouvám za poněkud opoľděnou reakci.

Poměrně nedávno se rozpoutala na jedné virtuální konferenci potápěčů bouřlivá diskuze na téma "cena za převoz zesnulého ze zahraničí". Nebudeme si nic namlouvat a postavíme se realitě tváří v tvář: pohřebnictví je tvrdý, nelítostný a velmi výnosný byznys. Taková je doba, taková je společnost, takové jsou současné duchovní hodnoty. Nicméně rozumný člověk se při cestě do zahraničí prostě pojistí i na zmíněnou alternativu případného úmrtí. Největąí bouři názorů na zmíněném diskusním fóru vąak způsobil můj dotaz na nejmenovanou mladou paní, která bez skrupulí oznámila, ľe by své případně zesnulé a nepojiątěné dítě v cizině ponechala svému osudu, protoľe přeci kvůli tomu nepřijde o auto a střechu nad hlavou...

Úvod tohoto článku si dovolím zahájit na první pohled poněkud nelogicky, odkazem na své dřívějąí pojednání o rozhodování za pomoci astrologie. Kdyľ jsem se v prvním odstavci svého návodu ľertem zmínil o absenci zdravého rozumu u "voličů Rathů a Paroubků", byl jsem v komentáři pod článkem označen za fanatika. To mě zaujalo, viditelně ne kaľdý sdílí můj smysl pro humor:-) Tento článek tedy vůbec humorný není. Rád bych jeątě čtenáře Oranľových stránek upozornil, ľe následující řádky jsou jenom a pouze subjektivním názorem autora.

Nedávno jsem se byl podívat na knihy v malém knihkupectví ve Straąnicích, kdyľ v tom mě náhle zaujal jakýsi muľ, který poměrně zoufalým hlasem přesvědčoval prodavačku, ľe "tuhle kníľku nutně musí mít, ľe jí prostě straąně moc potřebuje". Pán byl značně afektovaný a tak mě jeho volba zaujala a zaposlouchal jsem se do rozhovoru. Jak jsem pochopil, dotyčnému před nějakým časem zemřeli blízcí příbuzní, jemu se po nich stýskalo a tak se rozhodl se s nimi "spojit" tak, ľe si jejich duąe vyvolá pomocí nějaké knihy s návodem na tuto pochybnou seanci.

Váľení čtenáři Oranľových stránek, své články občas doprovázím fotografiemi, ale struktura a vlastně ani zaměření Oranľových stránek mi neumoľňovalo zde smysluplně rozvinout vlastní fotogalerii. Proto jsem si v minulých dvou týdnech lehce osvěľil znalosti tvorby www stránek a tak vzniklo ORS foto - lépe a přehledně uspořádaná fotogalerie mých čistě amatérských, fotografických pokusů.

Váľení čtenáři Oranľových stránek, obrátila se na mě paní Hoąková z Liberce, maminka nyní 13tiletého syna Patrika, který po váľném úrazu před 3mi lety zůstal velmi těľce postiľený. Při koupi velmi drahých rehabilitačních pomůcek je paní Hoąková odkázána převáľně na pomoc pojią»ovny, ale ta některé speciální, nyní například vozík, odmítá uhradit. Patrik má jeątě původní plátěný vozík, ale protoľe teď vlastně nejvíce roste, tak se mu díky nevhodnému vozíku křiví páteř a vozík je absolutně nevhodný pro uvolnění spasticity - křeče a tuhnutí svalů. Vládní teoretici také uľ větąinou nerostou, takľe podle jejich vyhláąek mají i takovéto děti nárok na nový vozík jen jednou za 5 let. ! Podle vyjádření oąetřujícího doktora by se díky speciálnímu vozíku a Patrikovu růstu páteř byla schopna jeątě sama srovnat a Patrik by se tak vyhnul náročné a v jeho stavu i poměrně nebezpečné operaci.

Lyľařský oddíl t.j. Krupka v Kruąných horách jsme začali spojenými silami budovat v roce 1971. Bylo mi tehdy ąest let, ale dobře si na tu dobu pamatuji a myslím, ľe ne kaľdý zaľil to, co jsme tenkrát v horách s partou nadąenců proľívali. Bylo období hluboké totality a vąechno muselo být přísně socialistické, ale to nám v naąí konstruktivní činnosti vůbec nevadilo, naopak - hledaly se cesty, jak vyuľít národních přebytků k obohacení útvaru, který byl paradoxně rovněľ přísně socialistický:-)

Vánoční svátky jsou velmi zvláątním obdobím roku, to jistě cítí větąina z nás a nemyslím si, ľe by to bylo jenom kvůli příjemným třem dnům volna. Vánoční stromeček, rodinná pohoda, zvláątní klid a magická atmosféra, to vąe jsou věci, které k Vánocům prostě patří, některé zvyky jsou sice docela moderní, ale naąe generace je zaľívá od narození a povaľuje je tak za samořejmost. Víme ale, co vlastně slavíme 24.12.?

Lituji, ale z veřejného ľivota jsem se definitivně stáhl do ústraní a k současnému světu, který mě děsí i unavuje, nemohu poskytnout ľádný komentář. Odpovědi na otázky, jeľ mě celý ľivot zajímaly, najdete v mých knihách.

Antropolog, etnograf a profesor Claude Lévi-Strauss

Odpověď jednoho z nejznámějąích filozofů minulého i současného století na ľádost týdeníku Respekt o rozhovor k příleľitosti stých narozenin výąe jmenovaného vědce jsem nezvolil náhodou. Můj dvoudenní výlet do známé CHKO Kokořínsko, který jsem uskutečnil o víkendu 22. - 23.11.2008, ve mně rozhodně nevzbudil ľádné pozitivnějąí emoce.

Tento článek vznikl jako reakce na obhajobu cvičení loveckých psů na ľivých liąkách, kdy lobbisté za myslivecká sdruľení v parlamentu prohlaąovali, ľe "zvíře je jenom věc bez duąe". Toto tvrzení veřejně podpořil i komentátor komunistického deníku Právo, Petr Uhl. O duąevní vyspělosti a morálce naąich politických zástupců a myslivců a» si kaľdý udělá obrázek sám, já jsem zde pouze popsal několik vlastních a dvě cizí zkuąenosti...